Ad: Filmové osobnosti a Česká Třebová                                V několika posledních číslech Českotřebovského zpravodaje byl na pokračování  zveřejněn text českotřebovského občana pana  Jaroslava Lopoura, pojednávající o osobnostech českého filmu, majících nějakým způsobem vztah k České Třebové. Práce velice zajímavá a svým zaměřením ojedinělá. Nikdo  jiný se před autorem těchto řádků do zpracování tohoto tématu, pokud je známo, nepustil. Autor ve své závěrečné části, nazvané „Další osobnosti a zajímavosti“, popisuje např. filmy a dokumenty natáčené v našem městě, neschází ani výčet filmů, v nichž je Česká Třebová zmiňována slovně. Dovolte mi k této části  několik doplňků, uvedených zde z důvodu, aby výše citovaný text byl co možná nejúplnější. Totiž ani tyto mé „postřehy“ si nečiní nárok na úplnost daného tématu. Autor ve svém textu uvádí, že „…tvůrci českých hraných filmů nikdy nevyužili potenciálu  města pro filmové exteriérové záběry“. K tomuto poznatku bych si dovolil první doplněk. V roce 1938 natočil režisér Václav Kubásek romantický film Ideál septimy. Jeho hlavními hrdiny jsou Jindřich Tůma, společník prodejny plynových masek Asana (ztvárněný Jindřichem Plachtou), a jeho energická manželka (v podání třebovské rodačky Zdeňky Baldové). Hlavní osobou v podniku je ing. Ivan Kareš (Gustav Nezval), který jako vedoucí cvičení CO při cvičném leteckém poplachu venku na ulici napomene dívku, která se neodebrala do krytu. Netuší však , že se jedná o neteř Tůmových, Věrku (Jiřina Sedláčková). Vzhledem k dalším zápletkám filmu, které zde není nutno rozepisovat, vznikne mezi oběma mladými lidmi citový vztah. Nás však zajímá závěr filmu, který končí tím, poté co se Věrka a Kareš nepohodli, jejím odjezdem vlakem domů. Kareš však vlak dohoní, vstoupí do Věrčina kupé. Oba lidé s usmíří a vyhlédnou ven společně z okénka. A to co spatřili je pohled na část českotřebovské Slovanské, tehdy Semanínské ulice. V záběru je celá její horní část s původním betonovým plotem, zdejší zástavbou až po Herzánův most, zvaný „Müllerák“. Fotografie z této části filmu je k vidění a ke stažení také na internetu. Zda však filmaři použili do filmu dokumentární záběr ze zdejšího uzlu či jeli scénu sem osobně natočit, se již asi nedozvíme. Vynález  bratří Stránských z České Třebové, tříkolka Velorex, si zahrála také  v jedné scéně filmu Ecce homo Homolka (1969, režie  Jaroslav Papoušek), kdy rodina hlavních hrdinů prchá při volání dívky o pomoc z pikniku v lese domů. Ke zmínce o České Třebové v pořadu „Hledání ztraceného času“ bych připomněl jeden z dílů tohoto TV cyklu. Jednalo se o dokument, vlastně instruktážní film pro cestující, nazvaný  „Bezstarostné cestování po železnici“. Film byl odvysílán v rámci výše uvedeného cyklu, v dílu nazvaném „O železné dráze“.  Film začínal záběry lidí  na pražském nádraží. Instruktáž pokračuje příchodem lidí do vlaku, jeho odjezdem ze stanice, nescházejí ani záběry parní lokomotivy a interiérů vozů.  Komentář o potřebné  údržbě vlaku je ve filmu doplněn  pohledem na českotřebovskou výtopnu, chcete-li depo. Vidět je  značná část  jejího  areálu. Lokomotiva na točně, portálový zauhlovací jeřáb v chodu při zbrojení lokomotivy, přilehlé násypky na uhlí, výhled z jeřábu směrem k Rybníku.   Tato skutečnost dokládá, že se  v době vzniku filmu pravděpodobně jednalo o velice moderní výtopnu na našem území.  Závěrečná pasáž filmu obsahuje pohled na projíždějící vlak s parní lokomotivou pod Herzánovým mostem. Závěrem mi dovolte připomenout, že na základě dopisů českotřebovských občanů byly natočeny také povídky oblíbeného  TV cyklu Bakaláři. V paměti uvízly dva náměty. Autorem prvního z nich byl českotřebovský občan pan Jan Šiller. Příběh pojednával o požáru domu čp. 42 na Starém náměstí v roce 1951, kde  Šillerovi tehdy žili. Jednalo se tedy o vlastní vzpomínku. Druhý námět pocházel z pera zdejšího rodáka a dlouholetého člena redakční rady zpravodaje pana Zdeňka Vaňouse. Pojednával o cestě dvou  vzájemně si  cizích rodičů, kteří během jízdy vlakem ztratili své děti.  Vše nakonec dopadlo šťastným shledáním hlavních aktérů příběhu a oba rodiče, muž a žena, se spolu dali dohromady. K události mělo dojít právě ve stanici Česká Třebová. Zdeněk Vaňous slyšel příběh vyprávět od svého známého,  muzikanta a železničáře Miroslava Kapinose. Příběh, který podle Vaňousova námětu napsal Jan Míka, byl nazván „Ztráty a nálezy“ a zařazen do Bakalářů 1997. V hlavních rolích rodičů se na obrazovce objevili Václav Vydra a Zuzana Bydžovská. Česká televize tento příběh reprízovala naposledy ve čtvrtek 13. září 2012 v cyklu „Nejlepší Bakaláři“. Tolik k filmovým dějinám, spojených s naším městem, Českou Třebovou.                                              Martin Šebela