SPOLUPRÁCE ZO ČSOP PODORLICKO ČESKÁ TŘEBOVÁ S  AMB GRUPPO ERCOLE CANTÚ AGRATE BRIANZA Spolupráce českých ochránců přírody z ČSOP Podorlicko a italských  přátel přírody z organizace AMB, která probíhá od roku 2006, byla letos posílena výměnným pobytem, který podpořilo dotací Město Česká Třebová. Na začátku léta navštívila italská delegace AMB Českou Třebovou. Ochránci přírody pro ně připravili exkurze zaměřené mykologicky a ornitologicky  do parku Javorka, do  semanínských lesů, k Opatovským rybníkům a do  Orlických hor. Zajímavé byly i prohlídky archeoskanzenu  Bacrie a arboreta na Žampachu. Program byl doplněn večerními přednáškami v ekocentru, odbornými diskuzemi  i přátelským posezením na zahradě u grilu. Červnový pobyt pěti přírodovědců z Agrate Brianze v České Třebové utekl jako voda a pozvání do Itálie se přiblížilo. Pobyt v Itálii zachytila dokumentaristka, a rozhlasačka Víta Balcarová. Zde jsou její postřehy: Plánovaný odlet  byl 28.září.  V Miláně na letišti na nás už čekal prezident  partnerské organizace AMB pan Ernesto Villa  a odvezl nás  na místní radnici, kde se nás ujal  představitel města pan Alfredo Bosisio. Nepřekvapilo nás ani tak báječné přivítání s nezbytnými třemi polibky na tváře, jako  síň, věnovaná České Třebové.  Je tu fotogalerie, všechny dary, které naše město věnovalo městu Agrate Brianza, plakáty, prostě vše od roku 2005 až do současnosti. Myslím, že se máme čemu přiučit. Ubytování v zahradním domku místního kláštera, bylo velmi příjemné. Ovšem mnoho času jsme nedostali, během půl hodiny už na nás čekalo auto, které nás dovezlo nedaleko za město k umělému vodnímu dílku se jménem Vasco Volano. Prohlédli jsme si se zasvěceným výkladem italských ornitoloogů  proměny této pozoruhodné ptačí rezervace.   Večer na nás v krásné klubovně AMB  už čekali přátelé v čele s radní paní Giovannou Amodio. . Přivítání bylo velice vřelé a hlavně náročné z hlediska připravených dobrot, které neustále na stolech přibývaly. Rozdaly se dárky a před půlnocí jsme se dostali do postelí. Snídaně pro nás byly připraveny  u  rodiny Ernesta Villy. A hned po snídani jsme nastoupili na výlet  do hor. Velká škoda, že nám tuto sobotu počasí nepřálo. Cesta kolem řeky Addy se ještě obešla bez velkého deště. Mohli jsme se tak seznámit s úžasným vodním dílem, které bylo projektováno Leonardem Da Vinci v 15. století a funguje dodnes.  A protože se rozpršelo, využili jsme náhodně místní  zemědělské regionální výstavy a pokochali se hospodářskými zvířaty, výstavou tažných kočárů, sýrů a vína. Oběd v horské restauraci byl s tradiční nezbytnou polentou a velice chutný. Místo plánované horské túry jsme se ocitli na horském chatě jednoho z italských přátel, kde jsme popili výbornou grappu.  Z terasy jsme s lítostí obhlídli horské masivy v proudech deště a cárech mlhy a vydali se k jezeru Como, které je nejhlubším italským jezerem. Zasvěcený výklad o historii a přírodě území nám podal  přítel Giggi Večer bylo opět v klubovně přátelské setkání s dalšími milými lidmi, se spoustou dobrot a s promítáním filmů o české a italské přírodě. Na neděli byl připravený výlet do Milána. Příjemné bylo svézt se metrem do středu města. A pak už nádherná vyhlídka ze střechy Dómu, nezbytná La Scala a další a další pamětihodnosti, tohoto několika milionového města. Počasí nám tentokrát přálo, tak jsme se ještě zastavili v Monze v královském parku. V Monze jsme  také navštívili v nemocnici významného mykologa   Luigi Villu, se kterým nás pojí dlouholeté přátelství  a  který už z důvodu své těžké nemoci nemohl v červnu přijet k nám. Setkání to bylo velmi dojemné. Večer jsme byli v Agrate pozváni na místní slavnost BAVARIA na hřišti chlapecké školy.  Byl tu obrovský stan, podium pro hudebníky a občerstvení. Večer  ovšem skončil  ohromnou bouřkou. Čekal nás poslední den a, protože jsme se vraceli až večer, za krásného počasí  jsme  vyjeli asi 50 km od Milána. Navštívili jsme přírodní park Montevecchia. Je to pohoří, které je ostrovem v industrializované krajině Lombardie.  Přivítali nás rozsáhlé vinice s keři rozmarýnu, který se tam pěstuje ve velkém. V návštěvnickém centru jsme objevovali zvláštnosti místní přírody a způsoby ekologické výchovy. Potěšilo nás, že řadu věcí, jimž zde přikládali význam výjimečnosti  (jako například čichárium) , máme na naší naučné stezce u České Třebové také. S průvodcem jsme se vypravili i do přírody, ale na dlouhou túru bohužel nebyl čas. Po posledním obědě, v typické Lombardské hospodě, s polentou a svatebním hovězím, nezbytnými sýry, vínem a kávou, jsme se vrátili zabalit a po spontánním rozloučení s přáteli jsme odjeli na letiště. Viva Itália, viva Agrate – děkujeme přátelé a brzy v České Třebové nashledanou.   Víta Balcarová + Hana Grundová