RNDr. Jaroslav
Demel má 70
|
Mezi českotřebovskými jubilanty roku 2012 se nám podařilo včas zachytit jubileum RNDr. Jaroslava Demela. Nastane začátkem listopadu 2012. Jubilant souhlasil s určitou formou veřejné zpovědi pro Českotřebovský zpravodaj. Jako Třebovák (ve válce se Třebováci opravdu rodili v České Třebové) se dokázal prosadit v několika oblastech. Při krátkém posezení v kavárničce U Tygra jsme diskutovali zejména o čtyřech oblastech.... 1) Učitel, pedagog, také ředitel školy. Po maturitě na českotřebovském gymnáziu vystudoval učitelství pro školy II. cyklu, obor matematika - deskriptivní geometrie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vyučovat začal na střední odborné škole pro studující při zaměstnání v České Třebové. V roce 1977 odešel do Ústí nad Orlicí, aby se stal zástupcem ředitele jiného Třebováka Ing. Jaroslava Ploce na ústecké textilce. V roce 1992 se pak stal jejím ředitelem. " Bylo to v nejhorším období pro tuto školu, textilní průmysl v Česku kolaboval, přádelnictví a tkalcovství bylo třeba změnit, nikdo by je nestudoval," říká Jarda Demel. Podařilo se nám zavést umělecké studijní obory, získat pro výuku řadu zajímavých osobností a změnit název. Od té doby je v Ústí Střední škola uměleckoprůmyslová. Současně jsme museli vyřešit připojení odborných učilišť Elitexu a Perly ke škole a zachovat některé učební obory“. V té době se opravdu hrálo o budoucnost školy. Ta je nyní zajištěna tak pevně, že byla dokonce zařazena jako rodinné stříbro Pardubického kraje. V letech 1987 až 89 byl nucen odejít na ONV, kde jako vedoucí odboru školství řídil mateřské, základní a později i střední školy. Po sametové revoluci byl zvolen místopředsedou rekonstruovaného ONV a v roce 1991 využil možnosti vrátit se do školy. Mimo přímého působení na "textilce" si Jaroslav Demel vyzkoušel vyučování na Vysoké škole textilní a strojní Liberec, která tehdy zřídila v Ústí svoje konzultační středisko. O středoškolském působení jubilanta však není třeba psát jen v minulém čase. Již dvacet let díky stálému zájmu studentů vyučuje na českotřebovském gymnáziu deskriptivní geometrii.
2) Aktivní sportovec a trenér . Sportoval od mládí, od 16 let hrál závodně především basketbal. Českotřebovskou Lokomotivu reprezentoval v krajském basketbalovém přeboru a také v divizní soutěži. Rád vzpomíná i na svou trenérskou práci: "Mohu říci, že jsem se aktivně podílel na sportovním rozvoji dvou generací českotřebovských mladých basketbalistů a prožil s nimi i krásné chvíle spojené např. s vítězstvím v krajském přeboru staršího dorostu". Za svou trenérskou práci s mládeží byl Jaroslav Demel oceněn také v anketě Hledáme nejlepší sportovce, trenéry a rozhodčí okresu Ústí nad Orlicí.
3) Starost o veřejné dění. "Do komunální politiky jsem přišel před deseti lety v roce 2002 na kandidátce ČSSD jako nezávislý kandidát. Na přízeň voličů si nemohu stěžovat, hned napoprvé jsem získal nejvíce hlasů ze všech kandidátů. Nakonec jsem však v tomto volebním období pracoval jako předseda kontrolního výboru. O dva roky později byly volby do Senátu ČR. Přestože mě českotřebovská MO ČSSD před dvěma lety nepodpořila, nabídl mi možnost kandidovat v senátních volbách krajský výbor této strany. Ve volbách jsem skončil na třetím místě. Snažil jsem se i v této době využívat své kontakty a možnosti, abych co nejvíce pomohl svému městu. Když mě v rámci senátní kampaně přijeli do České Třebové podpořit ministr kultury Pavel Dostál a poslanec Radko Martínek, podařilo se mi díky této spolupráci získat pro město 900 tisícovou dotaci na rekonstrukci Chloupky Maxe Švabinského v Kozlově. Dnes ji bereme jako součást tváře našeho města a atraktivní turistický cíl, ale přiznejme si, že v té době ještě nebylo vůbec jasné, zda město Česká Třebová využije velkorysou nabídku rodiny Švabinských a převezme starost o další dění v kozlovské chaloupce....." V komunální oblasti kandidoval Jaroslav Demel úspěšně ještě ve volbách 2006 za českotřebovské živnostníky a v následujícím období byl členem kontrolního výboru vedeného JUDr. Martinem Netolickým. V tomto výboru pracuje dosud, jeho zkušenosti z této práce tedy stále využíváme i v současné době.
|