Mezi českotřebovskými jubilanty roku 2012 se nám podařilo včas zachytit  jubileum RNDr. Jaroslava Demela.  Nastane začátkem listopadu 2012.  Jubilant souhlasil s určitou formou veřejné zpovědi pro Českotřebovský zpravodaj. Jako Třebovák (ve válce se Třebováci opravdu rodili v České Třebové) se dokázal prosadit v několika oblastech. Při krátkém posezení v kavárničce U Tygra jsme diskutovali zejména  o čtyřech oblastech....

1) Učitel, pedagog, také ředitel školy. Po maturitě na českotřebovském gymnáziu vystudoval učitelství pro školy II. cyklu, obor matematika - deskriptivní geometrie na Univerzitě Palackého  v Olomouci. Vyučovat začal na střední odborné škole pro studující při zaměstnání v České Třebové. V roce 1977 odešel do Ústí nad Orlicí, aby se stal zástupcem ředitele jiného Třebováka Ing. Jaroslava Ploce na ústecké textilce. V roce 1992 se pak stal jejím ředitelem. " Bylo to v nejhorším období pro tuto školu, textilní průmysl v Česku kolaboval, přádelnictví a tkalcovství bylo třeba změnit, nikdo by je nestudoval," říká Jarda Demel.  Podařilo se nám zavést umělecké studijní obory, získat pro výuku řadu zajímavých osobností a změnit název. Od té doby je v Ústí Střední škola uměleckoprůmyslová. Současně jsme museli vyřešit připojení odborných učilišť Elitexu a Perly ke škole a zachovat některé učební obory“. V té době se  opravdu hrálo o budoucnost školy. Ta je nyní zajištěna tak pevně, že byla dokonce zařazena jako rodinné stříbro Pardubického kraje.  V letech 1987 až 89 byl nucen odejít na ONV, kde jako vedoucí odboru školství řídil mateřské, základní a později i střední školy. Po sametové revoluci byl zvolen místopředsedou rekonstruovaného ONV a v roce 1991 využil možnosti vrátit se do školy.

Mimo přímého působení na "textilce" si Jaroslav Demel vyzkoušel vyučování na Vysoké škole textilní a strojní Liberec, která tehdy zřídila v Ústí svoje konzultační středisko. O středoškolském působení  jubilanta však není třeba psát jen v minulém čase. Již dvacet let díky stálému zájmu studentů vyučuje na českotřebovském gymnáziu deskriptivní geometrii.

2) Aktivní sportovec a trenér . Sportoval od mládí, od 16 let hrál závodně především basketbal.  Českotřebovskou Lokomotivu reprezentoval v krajském basketbalovém přeboru a také v divizní soutěži. Rád vzpomíná i na svou trenérskou práci: "Mohu říci, že jsem se aktivně podílel na sportovním rozvoji dvou generací českotřebovských mladých basketbalistů a prožil s nimi i krásné chvíle spojené např. s vítězstvím v krajském přeboru staršího dorostu". Za svou trenérskou práci s mládeží byl Jaroslav Demel oceněn také v anketě Hledáme nejlepší sportovce, trenéry a rozhodčí okresu Ústí nad Orlicí. 

3) Starost o veřejné dění. "Do komunální politiky jsem přišel před deseti lety v roce 2002 na kandidátce ČSSD jako nezávislý kandidát. Na přízeň voličů si nemohu stěžovat, hned napoprvé jsem získal nejvíce hlasů ze všech kandidátů. Nakonec jsem však v tomto volebním období pracoval jako předseda kontrolního výboru.  O dva roky později byly volby do Senátu ČR. Přestože mě českotřebovská MO ČSSD před dvěma lety nepodpořila,  nabídl mi možnost kandidovat v senátních volbách krajský výbor  této strany. Ve volbách jsem skončil na třetím místě.  Snažil jsem se i v této době využívat své kontakty a možnosti, abych co nejvíce pomohl svému městu.   Když mě v rámci senátní kampaně přijeli do České Třebové podpořit ministr kultury Pavel Dostál a poslanec Radko Martínek, podařilo se mi díky této spolupráci získat pro město 900 tisícovou dotaci na rekonstrukci Chloupky Maxe Švabinského v Kozlově.  Dnes ji bereme jako součást  tváře našeho města a atraktivní turistický cíl, ale přiznejme si, že v té době ještě nebylo vůbec jasné, zda město Česká Třebová využije velkorysou nabídku rodiny Švabinských a převezme starost o další dění v kozlovské chaloupce....."

V komunální oblasti kandidoval Jaroslav Demel úspěšně ještě ve  volbách 2006 za českotřebovské živnostníky a v následujícím období  byl členem kontrolního výboru vedeného JUDr. Martinem Netolickým.  V tomto  výboru pracuje dosud, jeho zkušenosti z této práce  tedy stále využíváme i v současné době.

4) Kulturní život města, Kruh přátel hudby.  Manželé Demelovi mají ke kulturnímu dění v České Třebové vždy velmi blízko. Jako manžel výtvarnice Jaroslav pomáhal s  realizací scén pro nespočet  divadelních inscenací spolku  Hýbl či vystoupení  Medvědů, na přípravě výstav Maxmilánu. K této neviditelné práci a spolupráci přibyla v roce 2009 další starost : péče o českotřebovský Kruh přátel hudby.  Po úmrtí Oldřicha Tomše v r. 2008 bylo třeba oživit  činnost KPH v České Třebové, počet abonentů se zmenšoval, koncertní činnost možná i trochu obsahově stagnovala. Jaroslav Demel  říká: "V roce 2009 jsem stal předsedou KPH a v úzké spolupráci s ředitelem Kulturního centra doc. Františkem Preislerem se nám opravdu podařilo realizovat řadu změn  jak v dramaturgii, částečně omladit členskou základnu KPH a tím také podstatně zvýšit  počet abonentů koncertního předplatného. Koncerty se staly atraktivnější, ve snaze stmelit  KPH jsme začali s vydáváním "notovin",  zapojením  jeho členů do jarního i podzimního hudebního festivalu se  podařilo  také zlepšit  počty festivalových návštěvníků, zavedli jsme nové druhy slev. KPH se opět stal jedním z aktivně pracujících kruhů v rámci celé ČR a díky tomu máme i dobrou  nabídku umělců, kteří by zde rádi vystupovali.  
     V kulturní oblasti vzniklo i jedno z nejdelších  přátelství Jaroslava Demela. V roce 1970 se domluvil s dirigentem italského pěveckého souboru Coro Il Rifugio Orestem Tagliabue na dopisování. Vzájemné návštěvy, společné dovolené, neustálý kontakt mezi rodinami v průběhu čtyřiceti let vytvořily neuvěřitelný a krásný vztah.                                                                                    (mm)