Co se dělo po listopadové repríze
operety Mam´zelle Nitouche : střílelo se z Aurory !             
Pohled do divadelního scénáře
Následují zprávy zvukem i obrazem
 
(VÝSTŘEL Z AURORY)
Ano, slyšeli jste správně! To byl výstřel z Aurory!Tato událost kdysi předznamenala další historické období. Ale proti tomu, co se přihodilo o 25 let později, to byla vlastně naprostá prkotina. Ano. Hovořím zde o chvíli, kdy se zrodila hvězda.
Dne 7. listopadu 1942 spatřil světlo světa Jiříček Jirešů. I tuto událost dokumentujeme zvukem i obrazem.
 
(SESTRY PŘINESOU MIMINO)
Jen co Jirka odrost trošku,
již kladl svou dětskou nožku
na pódia, na jeviště.
A to bylo jeho hřiště.
Různé role sehrál Jiří!
Sláva jeho dál se šíří!
V obci Sloup i v Novém Boru
hnal se s chutí do souboru.
Zlom pak přišel v stěhování.
Nepřestal však Jirka v hraní.
Když přibyl k nám do Třebové
čekaly ho role nové.
Spolek Hýbl se pak stal
souborem, s kterým šel dál.
Od pohádek po dramata
připraven vždy na to tata.
V žánrech různých slávu šířil,
výše ale přec jen mířil.
Tak se pustil do režie.
dramata i komedie,
muzikály, operetu
ukázal vždy skvěle světu.
 
 

 
Za to vše byl ověnčen
velkou spoustou různých cen.
Největší událost byla,
když pak získal cenu Tyla.
Chcem Ti popřát, milý Jiří,
ať se dál dík Tobě šíří
v městě sláva divadla.
Bez Tebe by zapadla.
Zdravíme Tvou ženu Martu,
že Ti trpí naši partu,
že Tě pouští mezi nás,
abys s námi trávil čas.
Buď zdráv, vesel, v pohodě
a k divadel úrodě
přidej ještě další, nová.
Za to svět Tě v úctě chová.
Panuje tu názor shodný:
„My budem už vážně hodný!"
 
Stalo se v sobotu 3. listopadu L. P. 2012, téměř
v předvečer 70. narozenin Jiřího Jireše.
Celou taškařici pro svého režiséra s láskou a úctou připravili členové DS Hýbl Česká Třebová s významným autorským přispěním Zuzany Langové.

 

Fotografie Martin Šebela