Vzpomínka na Květka Kubištu                                              
První podzimní dny letošního roku přinesly  mnoha Třebovákům a zejména Bezděkovákům hodně smutnou zprávu. Zemřel Květoslav Kubišta po dlouhé a moc smutné nemoci. Do posledních dnů, kdy už hodně špatně mluvil se jeho oči na nás usmívaly. Při posledním „osadním“ setkání v Kapounově nové opravené chaloupce po Janu Stránském, při zanotování jeho a dalších trampských písniček s obrovskou bravurou a jistotou nasadil druhý hlas a zazpíval do posledního slova.
Odešel hrdě a důstojně všestranně nadaný a dobrý člověk. Od našeho mládí v padesátých letech minulého století, kdy jsme založili osadu Havran v Maškově chatě v prvních Dolech. Původní sestava: Duspiva, Kubišta, Dostálek. Postupně se rozrostla na „celobezděkovské“ trampské hnutí rozšířené o Fr. Hoska, L. Popa, J. Kmoníčka, bezděkovská děvčata atd.  V těchto padesátých a šedesátých letech jsme často a v různých sestavách zajížděli užívat si krásné chvíle na Pastvinskou přehradu do Studenecké zátoky. Píseň, kterou Květek Kubišta o této Studenecké zátoce složil, se stala časem neoficiální hymnou Pastvinské přehrady. Zpívá se dodnes.
Základní vojenskou službu prožil v Písku, kde má dodnes své přátele, se kterými se do posledních chvil potkával. Na vojně také sportoval a byl úspěšný řecko-římském zápase. Vyhrál také v soutěži o „současnou píseň“ pořádanou v pražské Lucerně. Byla to píseň o nové kráse na Vltavě při stavbě „potřebných“ přehrad.
V 70. letech zpíval, hrál a vyprávěl vtipy s hudební skupinou M. Lehnfelda v závodním klubu Perly. Jeho všestrannost dokumentuje událost spojená s návštěvou svého syna v Americe. Pomáhal tam na stavbě. Zdil, omítal, instaloval, pokrýval střechu, natíral a kompletně upravil okolí domu včetně dlažeb a sadové úpravy. Američané zírali na Květkovy zlaté české ruce a  při loučení řekli, že je malý kompletní stavební podnik. V Americe věc nevídaná.
Po roce 2000 Květek dvakrát inicioval setkání Bezděkováků U Kateřiny (kde také na slavných Jabkancových poutích mnohokráte vystupoval) a na Horách. Účast pozvaných byla vždy téměř 100%.
Poslední Květkovou akcí bývaly jarní a podzimní srazy a krásné zpívání nejstarších třebovských trampských osad. S úvodním Květkovým slovem. Konaly se v Hliníkách a v Horbytu. Pozvánky vždy umně nakreslil další Bezděkovák, malíř, grafik a řezbář, Slávek Tomeš.
Květku, obohatil jsi naše mládí i náš celý život. Děkujeme a vzpomínáme.                                                      Miroslav Dostálek.
 
Fotografie ze soukromého archivu Petra K. Skalického

Barevné fotografie:  z letošního velikonočního setkání na chatě v Zeleném údolí u Hyláků v Srnově.