Společný koncert dvou osobitých písničkářů z Českotřebovska.

7. prosince přicestují zahrát do Malé scény v Ústí na Orlicí dva čeští písničkáři, kteří pocházejí z okolí Ústí nad Orlicí - z Dlouihé Třebové a Řetové. Při této příležitosti jsme se jich zeptali na několik otázek:
 
Radim Sychra je původně dlouhotřebovský hudebník, který v regionu hrával ve skupinách Sychra band, nebo Shut up moon. V současné době žije v Praze a vystupuje sólově jako blues-rock&rollový zpěvák. Autorské písně doprovází střídavě na kytaru a klavír. Jeho hudba má silné melodie a rytmickou údernost, která dokáže zvednout ze židle kdejakého lenocha.

 

 
Jak je pro tebe důležitý písňový text a co pro tebe znamená?

 

„Moje muzika určitě na textu nestojí už proto, že mi to nějak nejde se vyjádřit slovama. Ale líbí se mně český texty, který jsou dělaný přímo od srdce a ne jen proto, aby to mělo nějaký slova. Nejvíc mě asi oslovují slova Filipa Topola.“

U které písně v rádiu máš v očích slzy?

 

„Měl jsem kdysi slzy u cajdáku od Rolling Stones - Angie, nebo od The Doors- Love Street, je toho víc v poslední době u mě vedou Radiohead.“

Dá se v dnešní době uživit hudbou, která jde mimo hlavní, komerční proud?

 

„Nedá, ani o to nijak nestojím. Nechci v muzice dělat absolutně žádný kompromisy, protože ji mám rád.”

Jaký máš názor na současný hudební průmysl, dramaturgii rádií, stahování hudby, sdílení atd…

 

„Je toho nějak všeho moc, moc podnětů, akcí, koncertů, desek.“
 
Čemu se rád oddáváš kromě hudby? Co tě nejvíce baví a zaměstnává?

 

„Kromě hudby mě baví kulečník, četba a alternativní medicína, příroda.“
 

 
 
 
Aleš Pilgr je rodák z Řetové a v současné době je nejvíce znám jako bubeník brněnských skupin Květy a Ty Syčáci. Před třemi lety založil se svou ženou Janou duo Biorchestr, které má od té do doby na svědomí tři dlouhohrající desky. Jejich hudba je pestrá, hravá a něžná. Jejich poslední album Umakartové zkombinované se společenskou hrou sklízí úspěchy u tuzemské odborné hudební kritiky.

 

Jak je pro tebe důležitý písňový text a co pro tebe znamená?
„Záleží na tom, v jakém jazyce se zpívá. V češtině dokáže v mých očích text písničku vyšvihnout nebo úplně znemožnit. V jiných jazycích se nad texty moc nezamýšlím, rozhodující je pro mě instrumentální složka a hlas je sólovým nástrojem, který mi přináší emoce.“

 

U které písně v rádiu máš v očích slzy?
„Pamatuju si, že když jsem slyšel nedávno v rádiu zpívat Martu Kubišovou Magdalénu nebo Neckáře Půlnoční, měl jsem k tomu hodně blízko.“

 

Dá se v dnešní době uživit hudbou, která jde mimo hlavní, komerční proud?
„Myslím, že hudbou se v dnešní době neuživí ani mnozí hudebníci v popu. Ale to není na škodu. Ubylo spekulantů, vychcánků a zbyli ti, co ji prostě musejí dělat, protože bez ní nemůžou být.“

 

Jaký máš názor na současný hudební průmysl, dramaturgii rádií, stahování hudby, sdílení atd…
„Stahování hudby je součástí přirozeného vývoje a patří to k dnešní době. Myslím, že největší vrásky z toho mají obchodníci. Muzikanty to ani tak moc netrápí. Jen mě mrzí, že inspirativní současné hudby je v rádiích jako šafránu.“

 

Čemu se rád oddáváš kromě hudby? Co tě nejvíce baví a zaměstnává?
„V posledním roce jsme s Jančou začali držet různé jídelní půsty. Je opravdu zajímavé sledovat, jak se s tím vaše tělo vypořádává a jak ozdravné dokážou být.“
 
Ústí nad Orlicí, Malá scéna 7.12. 2012 v 19 hodin