O ŘÍZENÍ  PROVOZU NA ŽELEZNICI s PhDr. JIŘÍM ŠPIČKOU                  

Česká Třebová a železnice k sobě patří už více než 160 let. Snad proto bedlivě sledujeme veškeré změny a snažíme se pochopit současné trendy, kdy se na železnici vedle ČD objevují i další dopravci. Narůstá význam Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).  Využívám proto nově vzniklou situaci, kdy byl do významné manažerské pozice v této organizaci nedávno jmenován Třebovák PhDr. Jiří Špička, abych ho požádal o rozhovor. Od 11.9.2012 působí jako náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty pro řízení provozu, má na starost tzv. živou dopravní cestu.
 
U řady lidí dosud přetrvává vnímání SŽDC jako nástupce bývalé „traťové distance“ a dalších podobně zaměřených výkonných jednotek ČSD/ČD. Nyní je zřejmě vše složitější.
Vysvětleme si proto některé pojmy. Co je vlastně tzv. „mrtvá a živá dopravní cesta“?
 
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC) vznikla 1.1.2003, kdy na SŽDC bylo převedeno hospodaření s vymezeným majetkem a částečně i provozování dráhy. V době vzniku SŽDC zajišťovala pouze financování rozvoje a modernizace železniční dopravní cesty a přidělování kapacity dopravní cesty.
Ke dni 1.7.2008 vznikla tzv. „mrtvá dopravní cesta“, kdy na SŽDC přešly činnosti související se zajišťováním technické způsobilosti dráhy k provozování (provozuschopnosti dráhy), sestava a vydávání jízdního řádu, uzavírání smluv s dopravci o přístupu na dopravní cestu.
Ke dni 1.9.2011 vznikla tzv. „ živá dopravní cesta“ tzn. řízení provozu. K tomuto dni byla na SŽDC převedena z Českých drah obsluha dráhy. Tento krok znamenal přesun cca 9 500 zaměstnanců obsluhujících dráhu zejména výpravčích, signalistů, výhybkářů, hradlařů, hláskařů a dalších provozních pracovníků.
 
Tím význam organizace podstatně vzrostl – stát se prostřednictvím SŽDC stal manažerem na železnici.

 

Vnímáte to správně – již více než rok je SŽDC plnohodnotným manažerem železniční infrastruktury, který v podmínkách zákona o drahách představuje činnosti :
   l  vlastníka dráhy – zabezpečuje rozvoj a modernizaci dráhy
   l  provozovatele dráhy – zabezpečuje provozuschopnost dráhy a organizuje a řídí železniční dopravu
   l  přídělce kapacity dráhy – přiděluje nediskriminačním způsobem trasy vlaků mezi jednotlivé dopravce
O jak velkou organizaci se jedná? 

 

V současné době má SŽDC cca 17,5 tisíc zaměstnanců. Na úseku provozuschopnosti dráhy  pracuje menší polovina. Plní povinnosti provozovatele dráhy,  zajišťuje provozuschopnost infrastruktury (železniční spodek, svršek, mosty, tunely a další stavby), sdělovací a zabezpečovací zařízení a zařízení energetiky. Větší počet zaměstnanců cca 9 000 má úsek řízení provozu tzv. živá dopravní cesta.
 
Vy jste byl v září  t.r. jmenován náměstkem generálního ředitele pro druhý úsek, tedy tzv. „živou dopravní cestu“. Jaké úkoly zajišťujete?

 

Není jich málo. Obecně jde o povinnosti provozovatele dráhy při obsluze dráhy - řízení a organizování drážní dopravy, tvorba jízdního řádu, přidělování kapacity dráhy dopravcům, zajištění tržeb z poplatků za používání dopravní cesty, organizace výlukové činnosti.
 
Jak je konkrétně působení SŽDC na území republiky zajištěno, jaký je dispečerský systém?

 

Výkonné činnosti při zajišťování obsluhy dráhy a provozuschopnosti zajišťuje 7 oblastních ředitelství – Ústí nad Labem, Plzeň, Praha, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Ostrava. Dispečerské řízení je zajišťováno na území Moravy a Slezska Centrálním dispečerským pracovištěm (CDP) v Přerově. Na území Čech se zahajuje výstavba CDP v Praze, konečná fáze bude v roce 2020. Pro řízení CDP Praha se začne budovat nová pětipatrová budova na Balabence. Bude v ní 20 řídících sálů a jeden výcvikový.
 
Jako nově jmenovaný náměstek generálního ředitele  jste si vytyčil své vlastní cíle. Které z nich považujete na nejdůležitější?

 

Moji výhodou je, že jsem dva roky působil u dopravce (ČD Cargo), takže přesně vím, co nejvíce ztěžovalo podnikání dopravců a tyto problémy se budu snažit eliminovat. 
Jelikož je SŽDC vystavena konkurenčnímu prostředí (silniční doprava), je nutné :
1)      zlepšovat své služby, zajistit dopravcům větší spolehlivost a bezpečnost,
2)      zajistit kvalitnější tratě, pro osobní dopravu rychlejší tratě, pro nákladní dopravu na nekoridorových tratích provoz pro nákladní vozy s nosností 22,5 t na nápravu (v současné době pouze 20t na nápravu),
3)      zlepšit výlukovou činnost, tj. především dodržování ročního plánu výluk ( aby nedocházelo ke změnám termínů výluk, k jejich prodlužování, atd.).  
 
Je Vaše práce náměstka pro řízení provozu nějak významněji ovlivněna množstvím investic státu do rozvoje železnic, nebo si na řízení provozu musí SŽDC vydělat sama?  Lze  v oblasti tzv. „živé cesty“ ještě  více ušetřit?

 

Samozřejmě , investice ovlivňují činnost při provozu, protože narůstá výluková činnost. Jsou to však dva pohledy, jeden že dopravci požadují kvalitnější tratě, takže SŽDC více investuje do oprav a modernizací tratí, na druhé straně tím SŽDC omezuje dopravcům provoz na tratích. Financování rozvoje a modernizací tratí financuje stát. Provozování a údržbu dopravní cesty financuje částečně stát a částečně SŽDC z poplatků za používaní dopravní cesty.
 
V uplynulém období jste pracoval ve vysoké manažerské pozici  v a.s. ČD Cargo, dceřinné společnosti ČD, kde dochází v letošním roce k řadě změn. Píše se o problémech Carga a možném propouštění.
  
Pracovní poměr jsem zde ukončil k 30.6.2012 na pozici provozního ředitele a k 31.8. jsem rezignoval jako člen představenstva. Působil jsem zde dva roky. Při mém nástupu v září 2010 bylo hospodaření v červených číslech cca mínus 500 mil.Kč (za rok 2010 byl hospodářský výsledek mínus 418 mil).  Již v roce 2011 se ale podařilo dostat Cargo do černých kladných čísel (HV byl  + 11 mil. Kč)Za období 1-7. 2012 byl HV + 28 mil.Kč.  
 
Celý rozhovor otiskneme v prosincovém vydání Českotřebovského zpravodaje