Kolik dlužíte kvůli radnici?
Podívejte se na žebříček zadlužených měst  

Českou Třebovou tam nehledejte, jde o města nad 25 tis. obyvatel. Kdyby se ale tabulka rozšířila i na města menší, tak bychom tam byli a jistě na jednom z čelných míst.

O problému píší Lidové noviny takto:
Většina českých měst musí řešit závažný problém. Radnice si před krizí napůjčovaly miliony, které nyní obtížně splácí. Rekordní dluh má Kolín, roste zadlužení Prahy i Olomouce. Jiná města naopak začínají své závazky postupně redukovat. Přehled velkých a středně velkých měst v Česku seřazených podle poměru dluhu k ročním příjmům vede Kolín. Za ním následuje trojice Liberec, Ústí nad Labem a Olomouc. Většina českých radnic „nasekala“ dluhy ještě před příchodem ekonomické krize před čtyřmi lety. Naopak v posledních letech se města navzdory poklesu daňových příjmů snaží hospodařit zodpovědněji. Například Ústí nad Labem od počátku roku svůj dluh snížilo o 55 milionů korun. Mírně kleslo, i přes prvenství v žebříčku, i zadlužení Kolína, jehož dluh vznikl v souvislosti s přípravou průmyslové zóny pro automobilku TPCA a výstavbou bytů. „I přes výši dluhu je v současnosti dluhová služba města stabilizovaná, Kolín se s touto zátěží naučil žít a plánuje i svůj další rozvoj a investice,“ řekl starosta města Vít Rakušan. Podle statistik České národní banky zadlužení měst a obcí u bank raketově rostlo do konce roku 2009, kdy se zastavilo na 44 miliardách korun. Od té doby se zvýšilo už „jen“ o dvě miliardy korun
 
Jsou i radnice bez dluhů
Na druhé straně je v České republice stále řada měst, která se zadlužování vyhýbají. Kromě známého případu Teplic, jejichž dlouholetý primátor Jaroslav Kubera (ODS) odmítá dluhy z principu, mají jen nepatrné závazky také města Prostějov, Cheb a Vsetín. Nulové či nízké zadlužení tak překvapivě mají města, která se v žebříčcích průměrných mezd a výše nezaměstnanosti umísťují hůře, než je celostátní průměr. Rozdíl je hlavně v přístupu starostů a jejich zástupců k dluhům.
Jak je na tom Česká Třebová?  
Celková jistina dluhu k 31.12. 2012 činí 119,1 mil. Kč, což odpovídá cca 50%  ročních příjmů v rozpočtu celkem, pokud vezmeme však jen daňové příjmy, je to daleko větší podíl. Městský dluh přepočtený na jednoho obyvatele činí pak cca 7250 Kč. Ze srovnání s výše uvedenou tabulkou ministerstva financí tak patříme "ke špičce", jistě do první desítky nejzadluženějších....
 
Jaké jsou důvody našich půjček?
Dopravní terminál zatím nesplaceno 74  mil. Kč, výstavba zimního stadionu realizovaná jen s minimálními dotacemi státu - zatím z jistiny  nesplaceno 19,4 mil. Kč a třetím dluhem  města je dluh za výstavbu Domu s pečovatelskou službou  Masarykova 2100, výstavbu tělocvičny ZŠ Nádražní a rekonstrukci tamní jídelny, kde zbývalo k 31.12. 2011 z původně 60ti milionové půjčky ještě splatit 25,7 mil. Kč. K tomu všemu je třeba ovšem  přičíst nezbytné úroky. V rozpočtu města nás dluhová služba stojí např. v letošním roce 16,6 milionu korun, z toho 13684 tis. Kč splátka jistiny a 3160 tis. úroky. Je třeba říci že to je hodně a že nás to velmi omezuje.  Důvod dluhů je podle popisu zřejmý. Nejvíce nás zadlužil dopravní terminál, stavěný ovšem již v době krize, ale kdy již nešlo od záměru jednoduše "vycouvat".  Možná jsme přece jen mohli více chtít vyšší procentovou dotaci a také něco od kraje, který nás přece tak podporoval.  Polovinu investice jsme totiž platili ze svého. Do takového projektu by třeba Pardubice určitě nešly. Soudím tak z toho, jak bouchají do stolu, když chtějí vyšší příspěvek kraje na dostavbu tzv. "přednádraží", financovaného ze švýcarských fondů.  Současně se nám podařilo  také současně rozprodat všechnen bytový fond města, zůstávají jen nepatrné zbytky, které bude možné prodat po určité lhůtě. Je současně otázka, zda  bude dobré prodávat např. domy v tzv. čtverci na Farářství, až to zákon umožní.     
 
Další dluhy mají naše městské společnosti.
TEZA splácí půjčku, kterou potřebovala na rekonstrukci městské polikliniky a Vodárenská společnost pak loni přijala půjčku 40 milionů na rekonstrukci čistírny odpadních vod, za kterou ovšem ručí svými nemovitostmi město Česká Třebová. 
nejsměe v tom sami, ale moc nás to těšit nemůže. Každoročně umořujeme část jistiny, ale půjčku na terminál budeme splácet dvacet let. Nebude to pak už tolik, ale je třeba připomenout, že nezaplatíme jen onu jistinu, ale ve skutečnosti nejméně o polovinu víc !