Tomšův kostelíček v Dlouhé Třebové                                    

Pozornosti návštěvníků kulturních akcí, pořádaných v  sále hostince Na Rychtě  v Dlouhé Třebové,  jistě neujde rozměrný obraz, vyvedený na plátně, zdobící jednu ze stěn zdejšího sálu. Obraz představuje pohled na naši českotřebovskou nejstarší městskou čtvrť U Kostelíčka, tedy pohled na rotundu sv. Kateřiny s jejím nejbližším okolím. Vidíme zde ještě i dnes již neexistující Koukolovu chalupu čp. 253, která stávala v místě dřívějších konání Jabkancových poutí. Autorem obrazu je na první pohled naší veřejnosti dobře známý Karel Tomeš.

Každého hned napadne, jak se dostal takovýto velký obraz českotřebovského zákoutí do Dlouhé Třebové. Na tuto otázku podal vysvětlení pan Vladislav Zoubek, známý muzikant a jeden z „Jabkancových umělců“, který po řadu let ve čtvrti U Kostelíčka žil.

Obraz  namaloval Karel Tomeš v době, kdy jeho kolega, kamarád a také člen místního divadelního souboru Hýbl, populární „purkmistr“ od kostelíčka, Čeněk Hampl (* 15. 12. 1910) slavil sedmdesáté narozeniny a zároveň také 50 let členství v DS Hýbl. Tehdy, trochu s předstihem,  dne 2. května 1980,  bylo ve velkém sále Národního domu k této příležitosti sehráno divadlo, hra J. K. Tyla „Paní Marjánka, matka pluku“, v režii právě Karla Tomše, v níž Hampl vytvořil  roli Sekáčka. Tomeš byl tehdy také autorem výpravy hry.  A obraz kostelíčka posloužil jako hlavní kulisa k divadlu. Hra měla, dle zprávy v Českotřebovském kulturním zpravodaji, velký ohlas, proto byla dne 31. května reprízována. Po odehrání divadla zůstal obraz v „Nároďáku“, kde byl umístěn ve velkém sále, na zdi proti jevišti, nad nouzovým východem do parku. Tam si ho řada z  nás může ještě pamatovat. To bylo za tehdejšího vedoucího ZK ROH železničářů  (jak se Národní dům tehdy nazýval) Miroslava Maršála. Později, když došlo k úpravě velkého sálu instalací nových reflektorů a ozdobného obložení stěn v blízkosti stropu, bylo nutno dát obraz pryč. A právě tehdy se dostal nejspíše do Dlouhé Třebové, kde „přežil“ do dnešních dnů. V roce 1986, kdy Miroslava Maršála vystřídal ve vedení ZK ROH právě pan Vladislav Zoubek, se  již obraz v Národním  domě nenacházel. Je dobře, že našel své nové umístění a můžeme tak  dodnes Tomšovu práci obdivovat i mimo naše město.  Martin Šebela