Co bylo pravděpodobným předobrazem městského znaku České Třebové? 

Odborníci to vědí už dávno, ale neškodí veřejnosti předvést názorný obrázek. Zobrazování námětů mělo v minulosti totiž svá pravidla. „Vousatý muž se (špičatou) čepicí“, který je i na českotřebovském znaku, představuje obvykle žida, nebo ještě úžeji proroka.  Prorok, myšleno biblický starozákonní prorok, proto žid, se obvykle zobrazoval kromě vousů a čepice ještě s tzv. „mluvící páskou“, což je jakýsi popsaný pruh látky či papíru, který se na motivu jakoby různě vznáší a ohýbá. Písmena na něm ani nemusí dávat smysl, šlo o symbol. Prorok také často ukazoval jedním prstem na hvězdu na obloze – to známe všichni z biblického vánočního příběhu, kdy proroci (mudrci) předpověděli narození Ježíška podle hvězd. Některé motivy s proroky se pak „základní hmotou“ blíží uspořádání českotřebovského znaku. Obrázek, který nám to názorně ilustruje, je z knihy Kachle gotické, renesanční a raně barokní (Vladimír Brych, 2004). Zachycuje formu na kachel s motivem proroka, v knize je uveden pod číslem 572. S neznalostí souvislostí snadno můžeme vidět na ilustrativní předloze místo rukou proroka „slepičí pařátky“, místo mluvícího pásku slepičí tělo a charakteristický vousatý obličej se špičatou čepicí již je společný i českotřebovském znaku. Souvislost naznačuje možná i lidová pověst o městském znaku, že vousatá hlava kohouta představuje písaře, který ztratil českotřebovskou pečeť a kohout je na znaku proto, že písaře nalezením pečetě zachránil. Legendární písař může být lidovou fantazií odvozen z mluvící pásky. Ani odborníci však nevědí, proč by předobrazem městského znaku měl být prorok. Nezachovaly se k tomu žádné doklady.    David Smyčka