V oblasti škol ve městě je stále co řešit
Rozdíly v dislokaci tříd základních škol  2001 /2011          

  • Zastaví se pokles počtu žáků na základních školách?
  • V roce 2001 byl nedostatek učeben . Českotřebovský zpravodaj psal o tom, že podle provedených jednání mezi zástupci MěÚ a řediteli českotřebovských škol se od nového školního roku podaří zajistit rozmístění tříd základní školy Habrmanova ulice tak, že odpadá požadavek na adaptaci dalších prostor v bývalé MŠ Podbranská ulice. Ve školním roce 2000/2001 byly tři třídy umístěny v budově přístavby ředitelské vily gymnázia, nyní se celá tato budova uvolňuje a adaptuje pro základní uměleckou školu.  Jak budou tyto třídy umístěny?  Pro dvě z nich se podařilo najít místo přímo v budově základní školy Habrmanova ulice, neboť se zde ruší učebny vaření. Adaptace nebude velkým problémem.  Pro další třídu bude po dohodě s řediteli gymnázia a SOŠ a VOŠ G. Habrmana  uvolněna učebna v budově gymnázia. Zastupitelům byl při jednání předložen přehled tříd na českotřebovských základních školách: 

    Školní rok 2000/2001                                    Školní rok 2001/2002           

    ZŠ Habrmanova                      28 tříd             722 žáků                 28 tříd               722 žáků

    ZŠ Nádražní                            23 tříd              573 žáků                 23 tříd              580 žáků

    ZŠ Parník                                27 tříd              650 žáků                 25 tříd              630 žáků

    Město celkem                       78 tříd            1945 žáků                76 tříd              1932 žáků  

    Podle informace na referátu školství OkÚ žádná z českotřebovských škol netrpí přebytkem  vyučovacích prostor, právě naopak, potřeba další specializace  výuky předpokládá odborné učebny nevyužívané jako kmenové třídy, případně další specializované prostory. Z tohoto důvodu nelze předpokládat, že by v České Třebové v dohledné době nastal přebytek prostor pro vyučování, ale právě naopak do  školství bude i nadále třeba směrovat ještě mnoho investičních prostředků.

    Jak vypadá situace letos po 10 letech?   

    ZŠ Habrmanova                    20 tříd  (- 8 tříd)                    487 žáků           pokles  - 235žáků  t.j.       - 32%         

    ZŠ Nádražní                          18 tříd  (-5 tříd)                     482 žáků            pokles - 98 žáků   t.j.       -16%

    ZŠ Parník                              16 tříd  (- 11tříd)                   343 žáků            pokles - 287 žáků  t.j.      - 45%

    Město celkem                     54 tříd (- 22 tříd)                 1312 žáků           pokles - 620 žáků   t.j.   - 32%

    Čísla vypadají hrozivě, školní budovy jsou tedy v průměru využity na cca 70%. S počtem žáků klesá i příspěvek státu na provoz, ovšem vytápění a svícení se poklesem žáků příliš omezit nedá, musíme proto provoz dotovat z městských prostředků. Největší zájem  je o ZŠ Nádražní, kde je registrován nejmenší pokles počtu žáků a největší průměrný počet žáků ve třídě (téměř 27, před deseti lety 25,2). Jde o jedinou školu, kde během deseti let počet žáků ve třídě stoupl. Na obou dalších školách došlo k poklesu:  na ZŠ Habrmanova   je nyní  24,35, před deseti lety  25,7 a největší problém s obsazeností  školní budovy má ZŠ Parník, kde na  na 1 třídu připadá nyní průměrně 21,4 žáka  (před deseti lety to bylo 25,2)  Již v letošním roce se začal snižující trend počtu prvňáčků ve městě zvyšovat, počet žáků na ZŠ by se tedy měl stabilizovat a postupně také narůstat. Rozhodně však podle natality nedosáhne situace, která byla na ZŠ před deseti lety.  Někteří rodiče posílají navíc své děti do základní školy mimo Českou Třebovou, např. ze Lhotky do Dlouhé Třebové nebo ze Třebové i do Rybníka (ZŠ Rybník  má letos dvě třídy a celkem 22 žáků). I zde nemají žáků dostatek a proto např. v Rybníku poskytují velmi výhodné podmínky. To však současně dále snižuje velikost státního příspěvku, který přijde na českotřebovské základní školy jak na provoz, tak i na platy učitelů.

    Malým počtem žáků ve třídách ZŠ trpí také střední školy, zejména českotřebovské gymnázium, Česká Třebová nemá dostatečně velké okolí, těžko vybrat z absolventů  zdejších základních škol dostatečný počet zájemců o studium na čtyřletém gymnáziu, když již po páté třídě odešli ti nejlepší na studium osmileté.  Nezbývá než "lovit" uchazeče např. v okolních městech, ale při rostoucích nákladech na dojíždění je také těžké počítat  se studenty z  širšího okolí, když i na dalších okolních školách převis uchazečů vlastně žádný není. Skutečné počty zkresluje skutečnost, že si uchazeč podává na střední školy dvě či tři přihlášky. Ve finále pak většinou neupřednostní kvalitu, ale zpravidla místní školu... 

    Gymnázium také "vysává" ze základních škol pravidelně jednu třídu pro vytvoření primy, tedy osmiletého studia. Při současných počtech dětí ve třídách na ZŠ se to díky nevhodnému stanovení školských obvodů neprojeví všude stejně.  Nejvíce se decimují počty žáků na ZŠ Habrmanova,  neboť tato škola nemůže doplnit třídy o absolventy I. stupně ZŠ z okolí.  Žáci z Rybníka a Semanína doplňují ZŠ Nádražní, z Přivratu, Řetové a Dlouhé Třebové ZŠ na Parníku. Tím klesají počty žáků ve třídách na ZŠ Habrmanova i počet žáků školy, projevuje se to pak i financích určených pro učitele i na provoz školy.  I spádovost  z vesnic v okolí není dobře nastavena. Dojíždějící školáci ze Zhoře a Svinné by nemuseli navštěvovat dostatečně "zajištěnou" ZŠ Nádražní, jejich autobus přece zastavuje na Litomyšlské ulici v blízkosti Červenky. Nakonec i z tabulky počtu žáků je vidět, že současný stav "přeje" především ZŠ Nádražní (a tím i jejím učitelům). Také rozdělení potenciálních prvňáčků pro nový školní rok podle bydliště vychází nejlépe pro ZŠ Nádražní.

    Počty žáků na základních školách ve městě nezvýšíme, jde jen o to, nastavit na všech školách rovné podmínky.  Tomu by možná pomohlo zřízení městské školské komise. Úkolů by měla spoustu. Mimo otázku školní docházky, naplněnosti tříd a stravování žáků ZŠ by se zde pravidelně a systematicky řešily také otázky mateřských škol, aby včas předešlo problémovým situacím zatěžující rodičovskou veřejnost, řešil by se i problém začlenění ZŠ praktické do systému základních škol města, problematika mimoškolního působení na mládež školského věku (DDM) a nakonec i problematika formy zachování gymnázia a plného využití jeho krásné budovy. 

    Máme ve městě tři základní školy, všichni jejich ředitelé jsou městskými zastupiteli, dva z nich dokonce zasedají téměř každý týden v radě města. Z toho by se dalo očekávat, že problematice škol je ve městě věnována velká pozornost. Může to být ale i obráceně: ředitelé, kteří jsou zcela závislí na přízni vedení města nemají velké požadavky, v radě města spíše prosazují návrhy vedení, které může s jejich podporou vlastně automaticky počítat...

    Tyto řádky se snaží ukázat, že i ve školské oblasti je o čem jednat a co měnit, že některé problémy existují.  

    Milan Mikolecký