Postůj, poutníče, v dobrém-li přicházíš                                 

K napsání této, řekněme polemiky, jsem se rozhoupal po přečtení příspěvku Jiřího Vondry s poněkud zvláštním názvem „Kudy tudy poutníče…“ [Zpravodaj Obecního úřadu Městečka Trnávky, červenec-srpen/2011, str. 8-9]. Na rozdíl od něho, jemuž byla podnětem diskuse nad publikací PhDr. Jiřího Šmerala [Městečko Trnávka, 700 let obce, Městečko Trnávka 2010], jsem se k podobnému kroku rozhodnul po jejím přečtení, protože diskuse tady proběhla už před jejím napsáním [Mikolecký Milan (red.): Česká Třebová – historie, osobnosti 2 (Souhrn diskusních článků na téma 730 let od první písemné zmínky o České Třebové), Česká Třebová 2009, str. 73-121] a z titulu je zřejmé, že se týkala počátků České Třebové, odněkud kýmsi kolem roku 1280 přepadené. Poněkud nejistou zprávu (jen v opisu ve formulářové sbírce; list sám neobsahuje všechny skutečnosti a pisatel v závěru věří biskupovi, že přednesete naši záležitost … jak ji vaší výsosti ústně vylíčí posel, po němž tento list posíláme) o tom přináší list opata litomyšlského premonstrátského kláštera Oldřicha, v němž si stěžuje olomouckému biskupu Brunovi ze Schauenburku na počínání jakéhosi pana Ctibora, který přepadává a poškozuje majetky opatství z hradu, na němž řečený pan Ctibor poskytuje útulek Rakušanům a jiným lidem, kteří se oněch loupeží a výstředních činů dopouštějí. Závěr tehdy i teď je, že tímto nejmenovaným hradem byl právě Cimburk u Městečka Trnávky s velmi pravděpodobným ztotožněním „pana Ctibora“ s Ctiborem z Lipnice, který byl předkem pánů z Cimburku.

Jenže moje otázka stále zní – existoval hrad (starý) Cimburk v té době? A nic nenasvědčuje tomu, že Cimburk v roce 1280 stál, alespoň dostupná kastelologická literatura to neuvádí a předpokládané kolonizační provizorium pod jeho zástavbou, jako východisko z nouze, je pouhou hypotézou, kterou nelze bez archeologického výzkumu ověřit a tedy mající průkaznost pouhého tvrzení. Ostatně autoři specializované studie [Bolina Pavel – Němcová Jana – Šlézar Pavel: K počátkům hradů na Moravskotřebovsku, Castellologica bohemica 11/2008, str. 53-88] mají Cimburk za hrad, který tehdy sotva existoval (str. 73).

A není-li hrad, není ani hradní pán. Oproti dřívějšku tak zaznamenáváme odklon od ztotožňování pana Ctibora s předkem pánů z Cimburka a převažuje mínění o původu tohoto predikátu po moravském Lipníku. Jenže jestliže hypotézy, kladoucí počátky rodu do souvislosti s Cimburkem na Kutnohorsku mají původ v lidové pověsti, působí poněkud zmatečně pasáž o počátcích rodu pánů z Cimburka, z níž čtenář může nabýt dojem, že hrad Cimburk u Kutné Hory vlastně byl a pan Ctibor neznámo kdy změnil působiště.

Kupodivu tak přibývají argumenty, kdy a jak měl nové území získat. Domněnka, že Trnávka byla nejprve v držení Boreše z Rýzmburka, po jehož smrti za zradu měla přejít na krále Přemysla Otakara II., který ji snad udělil svému přívrženci Ctiborovi z Lipnice, ale postrádá logiku, protože Ctibor byl straníkem krále Rudolfa, jehož posádce poskytoval na svém hradu útočiště. Část badatelů se naopak přiklání k tomu, že Ctibor obsadil Trnávku v době bezvládí po roce 1278, dokonce snad, že se tak stalo se souhlasem římského krále Rudolfa, na jehož straně v konfliktu s českým králem Přemyslem Otakarem II. stál. Jenže když jsou hypotézy, kladoucí počátek rodu do souvislostí s Cimburkem na Kutnohorsku, už považovány za překonané, nelze argumentovat Ctiborem jako Rudolfem Habsburským dosazeným správcem zeměpanské části Moravskotřebovska, který působil na hradě u Dlouhé Loučky nebo na hradě u Mladějova. Byť tuto úvahu „podporují“ další okolnosti, zejména velice pravděpodobná spojitost dotyčného Ctibora s potomním Ctiborem z Lipnice, otcem Bernarda z Cimburku u Městečka Trnávky, pocházejícím pravděpodobně z Cimburku u Kutné Hory. Nedaleko od tohoto (nejstaršího) Cimburku, v Sedleckém klášteře, totiž vedl na podzim roku 1278 Rudolf Habsburský zdlouhavá jednání s Otou Braniborským, takže příležitostí, jak by se tento český šlechtic dostal do služeb římského krále, zde bylo jistě dost [Bolina, K počátkům hradů, str. 73].

Takže nakonec zbývá poněkud odvážný předpoklad, že Žofie mohla být dcerou Bernardova souseda Bohuslava z Rýzmburka a Bernardův sňatek s ní byl výsledkem dynastických ujednání obou rodů, kterými se legalizoval už zmíněný zábor za interregna.

Ale proč bychom nemohli připustit, že (některé původní?) opěrné body Borešovy byly vyvráceny při tažení Václava II. (Záviše z Falkenštejna) na severní Moravu (1285/86, Hoštejn 1287)? Nic by tak nebránilo domněnce, že potomní Cimburk mohl být založen jako vojenské a správní centrum snah panovníka o konsolidaci poměrů zde, slovy Zbraslavské kroniky …dobytá místa s důvěrou odevzdal do správy svým věrným, aby krotili loupeže tam obvyklé a udržovali v pokoji pomezí sousedních zemí). Kdo by mohl připadat v úvahu? Mladý Bernard se zřejmě dostal k honosnému dvoru Václava II. Přestože jeho jméno nefiguruje na žádných královských listinách (asi byl ještě příliš mladý), patřilo tehdy k dobrému zvyku šlechtických synků být nablízku kvetoucímu dvoru českého krále, kde se hojně pěstovala rytířská kultura a zábava podle západních vzorů. Můžeme také předpokládat, že pouze rod, který s králem Václavem II. dobře vycházel, mohl dostat povolení ke stavbě kamenného hradu. Ani na přelomu 13. a 14. století, kdy politická moc šlechty prudce stoupla a její podíl na správě státu byl vysoký, nebylo možné postavit si na svém pozemku kamenný hrad bez požehnání panovníka [Kačer, Budování, str. 13].

Na závěr se ještě vraťme k listu opata Oldřicha, který měl být sepsán až po smrti krále Přemysla Otakara II. v srpnu roku 1278, protože opat se v něm obrací o pomoc na biskupa Bruna, v listopadu téhož roku králem Rudolfem ustaveného správce severní Moravy (netuším, jak by se to opat dozvěděl). A nebo proto, že Přemysl Otakar II. byl v klatbě, sice živý a přesto jako by nebyl? Nakonec, jestli Cimburk stál ani není podstatné, stejně jako z něho neprokázané přepady Třebové, prostě jiný Ctibor po ruce není, přestože jeho příbuzné opat zná. Dohadům nevidím konce, nehodící se si škrtněte.

                                                                                                                                                Miloslav Renčín

Související četba a literatura:

Kačer Jindřich: Budování cimburského dominia na Moravě ve 14. století (magisterská diplomová práce), Masarykova univerzita (MU) v Brně 2006

Renčín Miloslav: A jsme zase o rok starší! (internetový ČTZ 289/2009, 17.10.2009)

Renčín Miloslav: Cimburk u Kutné Hory? (internetový ČTZ 313/2009, 7.11.2009)

Renčín Miloslav: Nové knihy k dějinám regionu (internetový ČTZ 99/2010, 4.4.2010)

Štětina Jan: Poznámky ke stavebnímu vývoji hradu Cimburka u Městečka Trnávky, in: Hrad jako technický problém (Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel), Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II/2010, MU Brno 2011, str. 89-110