Kudy povede R 35 kolem Litomyšle? 

Původní záměr prosazoval spíše severní vedení silnice s cílem dopravně obsloužit oblast  Ústí nad Orlicí a České Třebové. V poměrně složitém území byla trasa navrhována ve velkém poctu variant a podvariant, které se snažily o co nejmenší zasažení cenných lokalit. Jako alternativa tomuto vedení byla navržena jižní varianta, která vede v koridoru současné I/35 územím s menším výskytem nejcennějších ploch. Tyto dvě trasy byly vyhodnoceny v Oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb. v roce 2006. V době zpracování Oznámení a zjišťovacího řízení probíhalo schvalování územního plánu VÚC Pardubického kraje, který oproti původním předpokladům zvolil pro vedení R35 na území kraje jižní variantu. V roce 2007 bylo firmě SUDOP a ATEM zadáno multikriteriální zhodnocení severní a jižní varianty, návrh a zhodnocení možné mezilehlé trasy. Posléze zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo ÚPn VÚC s jižní variantou trasy R35. Na základě tohoto vývoje bylo při posuzování vlivů na životní prostředí v předkládané dokumentaci upuštěno od hodnocení severní varianty, neboť ta byla již opakovaně vyhodnocena jako méně vhodná než varianta jižní. Dalším důsledkem tohoto rozhodnutí byla nutnost opětného přetrasování a posouzení již dříve stabilizovaného úseku trasy R35 MÚK Ostrov - MÚK Vysoké Mýto v nové trase tak, aby navazovala na stavbu Vysoké Mýto - Staré Město. Proto byla předkládaná Dokumentace rozšířena o úsek Ostrov - Vysoké Mýto, aby byly posouzeny dopady celého úseku komunikace, na kterém došlo k úpravě trasy. Naopak jižní varianta byla oproti Oznámení EIA Naopak jižní varianta byla oproti Oznámení EIA dále rozpracována a její vedení bylo optimalizováno, částečně ve variantách:

- v úseku Ostrov - Vysoké Mýto byla trasa posunuta nejprve projektována tunelem pod vrchem Homole, v severní části lesního porostu. Biologický průzkum však ukázal, že právě v této lokalitě se nacházejí cenné druhy rostlin, navíc trasa tak zasáhla i do hodnotných luk podél Loučné. Proto byla trasa opětovně přehodnocena a posunuta jižně, po výsledné optimalizaci se tak její vedení výrazně přiblížilo trase původně obsažené v Oznámení (ovšem s prodloužením o úsek Ostrov - Vysoké Mýto).

- v úseku kolem Litomyšle je shodně s ÚPn VÚC projektován obchvat v severnějším vedení. V Dokumentaci však byla zachována i původní trasa dle Oznámení, obě trasy jsou posuzovány variantně (trasa dle oznámení je označena „Sedliště-jih", trasa dle  ÚPn VÚC je pak „základní trasa").

- u Janova projekt předpokládal vedení v souběhu se stávající silnicí I/35, která zde vede obchvatem obce. Tím by však byla vyvolána nutnost využití místní komunikace přes Janov pro doprovodnou dopravu, proto byla vypracována varianta vedoucí vedle současné silnice I/35 (varianta „Janov") - u Opatovce byla trasa posunuta na jih tak, aby obcházela veškerou zástavbu obce. Záměr je tedy navrhován v jedné variantě, která je ve dvou místech doplněna o 2 subvarianty. Trasa základní varianty je shodná s vedením koridoru v územním plánu VÚC

Pardubického kraje z 14. 12. 2006. Koridor této trasy byl rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zrušen. Z důvodů návaznosti na předchozí verzi Dokumentace EIA, která byla  zhotovena před rozsudkem, je jako základní varianta označováno vedení silnice v trase Sedliště - sever, tj. ve vedení dále od města Litomyšl.

Dále posuzované subvarianty jsou:

- subvarianta Sedliště - jih: jedná se o vedení obchvatu Litomyšle v trase posuzované v rámci Oznámení tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. Subvarianta byla zařazena do hodnocení z důvodu návaznosti na Oznámení. Subvarianta se odpojuje ze základní trasy cca v km 50,1 a opět se napojuje v km 58,65. Tento úsek představuje km 13,0 až km 21,0 dle staničení používaném v Oznámení záměru.

- subvarianta Janov: jedná se o variantní řešení obchvatu Janova v km 62,0 až 66,0 Subvarianta oproti základní variantě nevyužívá stávající I/35 jako polovinu profilu vozovky, zachovává tak vybudovaný obchvat Janova. Subvarianta je od základní varianty vzdálena asi 85 m, v blízkosti MÚK Janov se vzdálenost zvyšuje na max. 200 m.

Posuzovaný úsek R35 začíná v mimoúrovňové křižovatce Ostrov, která napojí silnici R35 na stávající I/17. Úsek končí v MÚK Staré Město - východ (křižovatka R35 a budoucí R43).
Základní charakteristiky variant trasy R35 

                                                     Základní           Základní+Sedliště jih       Základní+Janov     Základní+Sedliště jih+ Janov

Délka                                                                         61 186 m       60 656 m           61 266 m                      60 736 m

Maximální podélný sklon                                              4,5 %            4,5 %                2,66 %                         4,5 %

Minimální podélný sklon                                               0,5 %            0,5 %                0,5 %                           0,5 %

Maximální výška stoupání                                            452 m           452 m                 416,5 m                       452 m

Minimální poloměr směrového oblouku                          800 m            800 m                 800 m                          800 m

Maximální hloubka zářezů                                           14,2 m           14,2 m                15,8 m                          15,8

Maximální výška náspů                                               15,1 m           15,1 m                 14,2 m                         15,1

Počet a délka tunelů                                                   2/4 175 m       2/4 175 m             2/4 175 m                   2/4 175 m

Směrové vedení
Základní trasa R35 v úseku Ostrov - Dětřichov u Mor. Třebové 
Začátek navržené trasy silnice je lokalizován severozápadně od obce Ostrov, kde navazuje na předchozí úsek. Trasa zde vede v širokém oblouku, kterým se stáčí do přibližně  východního směru. Severně od obce Vraclav silnice tunelem podchází vrch Homole a následně se stáčí do jižního směru a obchází ze západu a jihu Vysoké Mýto. Na severozápadě a jihovýchodě od města jsou navrženy mimoúrovňové křižovatky (MÚK). Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí sleduje navržená trasa nové komunikace hlavní komunikační  osy v území - stávající silnici I/35 a železniční trať č. 018. Mezi Hrušovou a Cerekvicemi trasa R35 tyto linie přechází, a dále vede v území severně od nich. U obce Řídký je navržena MÚK, za níž se trasa odklání od koridoru I/35 a míří východním směrem severně
od obcí Sedliště a Kornice. U obce Kornice je navržena mimoúrovňová křižovatka. Za touto křižovatkou trasa směřuje opět jihojihovýchodním směrem a vede západně od Strakova a východně od Janova, kde využívá stávající těleso I/35 jako levou polovinu čtyřpruhové komunikace. U Janova, stejně jako o 5 km dále u Mikulče, jsou navrženy křižovatky se stávající I/35. Odtud trasa R35 prochází průsekem v lese, obchází jižně Valdek, Opatovec a Košíře, a v místě křížení s železniční tratí opouští koridor I/35 a stáčí se na sever k Dětřichovu, kde podchází tunelem Mladějovský vrch. Druhý, východní portál 3 700 m  dlouhého tunelu je navržen severně od Nové Vsi, kde trasa R35 směruje na východ, ze severu obchází Radišov a prochází mezi Starým Městem a Třebařovem přes silnici II/368, na  kterou není napojena. Nejbližší křižovatka je navržena až v místě budoucího vedení silnice R43 severovýchodně od Dětřichova u Moravské Třebové.
 
Subvarianta Sedliště — jih 
Subvarianta se odpojuje ze základní trasy cca v km 50,1 a opět se napojuje v km 58,65. Odklon subvarianty se nachází severozápadně od obce Řídký, kterou trasa v subvariantě obchází těsněji a dále míří v těsném souběhu se silnicí I/35 severně od obcí Tržek a Nedošín a jižně od obcí Sedliště a Kornice. Za Nedošínem je navržena mimoúrovňová křižovatka, za níž se trasa odpojuje od souběhu se stávající I/35 a obchází Litomyšl. V místě křížení se silnicí I/358 je projektovaná další MÚK (tedy nájezd na Českou Třebovou) , za níž se trasa subvarianty napojuje na trasu základní. Délka subvarianty činí 8 km.
 
Výškové uspořádání 
Výškové řešení vychází z členitosti terénu zájmového území a respektuje výškové řešení navazujících úseků R35. Území, jímž navrhované trasy procházejí, je v západní části poměrně málo výškově členité, trasa vede střídavě v zářezech a na násypech. Ve střední a východní části je terén členitější a silnice musí překonávat významné hřbety (Kozlovský, Hebečovský). Na trase jsou navrženy dva tunely. V km 35,485 - 35,950 (délka 465 m) je vrchol Homole překonán tunelem 10 - 23 m pod povrchem. Tunel je navržen s mírným stoupáním ve směru staničení o hodnotě 1,141 %. V km 77,940 - 81,640 (délka 3 700 m) je navržen tunel pod Hebečovským vrchem v hloubce až 180 m pod vrcholem Mladějovského  vrchu. Tunel je navržen ve směru staničení v poměrně značném klesání o hodnotě 2,64 %. Křížení R35 se stávajícími silnicemi a železničními tratěmi je řešeno mimoúrovňově, v místě
křížení vodních toků a vodotečí je niveleta navržena tak, aby konstrukce mostů splňovaly
podmínku ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů.
 
Zdroj: materiály EIA
 
Napojení na okolní silniční síť 

Napojení nové silnice na okolní komunikační síť bude realizováno výhradně mimoúrovňovými křižovatkami. Na trase v základní variantě a variantě Janov jsou navrženy následující křižovatky:

- MÚK Ostrov, km 30,000 - začátek posuzovaného úseku, zajistí napojení na komunikaci I/17 spojující Chrudim a stávající I/35; MÚK není součástí hodnocení v této Dokumentaci EIA.

- MÚK Vysoké Mýto - západ, km 39,055 - zajistí napojení stávající I/35 a zároveň Vysokého Mýta

- MÚK Džbánov, km 44,440 - zajistí napojení I/35 jižně od Vysokého Mýta a připojení obcí podél silnice II/357 mezi Vysokým Mýtem a silnicí II/356

- MÚK Řídký, km 51,590 - zajistí napojení stávající I/35, připojení Cerekvic nad Loučnou a obcí podél silnice II/317

- MÚK Litomyšl - sever, km 56,430 - zajistí napojení stávající I/35 a zároveň připojí 3. nejlidnatější město v okolí trasy - Litomyšl; dále zajistí připojení České Třebové prostřednictvím silnice II/358

- MÚK Janov, km 63,211 - v místě křížení se stávající I/35

- MÚK Mikuleč, km 68,240 - zajistí připojení obcí podél II/360 severovýchodně od Svitav a napojení stávající I/35

- MÚK Opatovec, km 73,920 - v místě křížení s I/43 zajistí připojení Svitav na jihu, České Třebové a Lanškrouna na severu a zároveň napojí stávající I/35

- MÚK Kunčina, km 84,220 - zajistí napojení na plánovanou přeložku silnice I/43 směrem na Lanškroun a přechod Dolní Lipka

- MÚK Staré Město - východ, km 91,741 - zajistí napojení budoucí R43 směřující od jihu v ose Brno - Blansko - Velké Opatovice - Moravská Třebová, také zajistí napojení obcí podél silnice II/368 v ose Letovice - Moravská Webová - Štíty

V subvariantě Sedliště jih trasa vede mimo MÚK Řídký a MÚK Litomyšl - sever. Oproti základní variantě jsou naopak navrženy:

- MÚK Litomyšl - západ - km 55,510 v případě varianty Sedliště - jih, zajistí napojení na stávající I/35 a zároveň napojení města Litomyšle z jihu

- MÚK Litomyšl - východ - km 58,870 v případě varianty Sedliště - jih, v místě křížení s II/358, zajistí napojení Litomyšle ze západu a České Třebové prostřednictvím silnice II/358. tato subvarianta by byla pro Českou Třebovou přínosnější, umožnila by nám přímější a kratší napojení na R35. Do tzv. základní varianty bychom museli do vzdálenějšího příjezdového bodu.

Jaká má být intenzita dopravy  

Tabulka ukazuje, že tato frekvence mohla jezdit koridorem poblíž našeho města. Z čísel vyplývá, že můžeme být rádi, že trasa silnice povede zřejmě definitivně kolem Litomyšle.  (re)