Federace strojvůdců a Česká Třebová                          (dokončení) Jiří Cihlář Politický převrat na konci roku 1989 vyvolal základní změny v politickém, hospodářském a veřejném životě.Týkalo se to i odborů. Už v prosinci 1989 se  v depu Praha - střed scházela skupina, která diskutovala o odborech na železnici včetně znovuobnovení Federace lokomotivních čet. Zvítězila myšlenka jednotného odborového svazu a 15. února 1990 vzniklo "Odborové sdružení železničářů" (OSŽ)Bývalí členové federace však trvali na samostatné organizaci strojvůdců, diskutovalo se, zda zájmové, nebo odborové. Strojvedoucí vystoupili se svými požadavky, např. se zkrácením pracovní doby, což vedení OSŽ zamítlo. A tak zvítězila myšlenka samostatného svazu strojvedoucích. 10. dubna se sešli zástupci lokomotivních dep z celé republiky v Brně a vydali "Výzvu lokomotivním četám", založili koordinační centrum ze zástupců 13 oblastí (za Českou Třebovou František Jansa) a vyhlásili své požadavky. Když nebudou splněny, bude na 4. června vyhlášena stávka. 26. dubna se vytvořil pětadvacetičlenný přípravný výbor a vznikla zakládací listina Federace strojvůdců. Zatím měla působit v rámci odborového svazu železničářů. Na  počátku května jednali zástupci strojvůdců  s ústředním ředitelem ČSD o snížení norem, o získávání definitivy, o mzdách, o zařazení do první důchodové kategorie. Po jednání odvolali plánovanou stávku. 167. května se v Brně sešlo 125 zástupců strojvedoucích a založili samostatnou profesní odborovou organizaci "Federaci strojvůdců", která se ustavila i v České Třebové. Zde se konala 11. a 12. července I. valná hromada strojvůdců z celé ČSFR, kde František Jansa zastupoval východní Čechy. Koncem srpna  zasedala Rada Federace, kde se jednalo o 36ti hodinové pracovní době a o návrhu ministerstva snížit počet strojvedoucích. Proto byla na 1. října vyhlášena  stávka. Opět začaly vycházet "Zájmy strojvůdců" (43. ročník). Zástupce ministerstva dopravy slíbil snížení pracovní doby na 36 hodin týdně od června 1991 a stávka byla odvolána. V říjnu 1990 se v českotřebovském depu sešli členové koordinačního centra a jednali o mzdách, turnusech, předpisech a sociálních požadavcích. O budoucnosti železnic jednali zástupci FS i s premiérem Čalfou v lednu 1991 mnohokrát s vedením ČSD o kolektivní smlouvě a kritizovali nekompetentnost hospodářského vedení ČSD i ministerstva dopravy, což vyústilo ve vyhlášení tříhodinové stávky na 1. října 1991. Jednal s nimi i prezident Havel na konci září. Výsledkem bylo zkrácení stávky na jednu hodinu od 5:00 ráno a pak její odvolání.V lednu 1992 informovala Federace prezidenta, že jejich  požadavky nebyly splněny a že hrozí nová stávka, protože Federace strojvůdců nesouhlasí se zastavením provozu na neefektivních tratích. Po celý rok 1992 probíhala jednání o kolektivní smlouvě a Federace trvala na zachování pracovněprávních garancí železničářů. V listopadu 1992 se konala v České Třebové II. valná hromada strojvůdců ČSFR, kde se FS rozdělila na českou a slovenskou organizaci. Stálá jednání pokračovala i v letech 1993 - 95, především šlo o transformaci železnice. Na 21. června 1995 byla opět vyhlášena neomezená stávka od 0:01 hodin za zvýšení platů na železnici. Po složitých jednáních byla odložena, když byly zvýšeny mzdové prostředky, zastavena transformace železnic a slíben nový projekt. Dnes má Federace strojvůdců své sídlo v Domě odborových svazů v Praze a zůstává samostatnou organizací mezi odborovými svazy na železnici a svou organizaci i v České Třebové. Česká Třebová ztratila přívlastek "textilní" ale zůstává stále městem železničářů. Patří mezi významné železniční uzly. I když došlo k úbytku zaměstnanců na dráze a zrušení bývalého Obchodně provozního ředitelství, tak přestavba nádraží pokračuje. V České Třebové se etabloval Dopravně vzdělávací institut DVI, dceřinná společnost ČD Cargo, byl zde zřízen centrální dispečink nákladní dopravy pro celou ČR, význam železnice pro region podtrhl nový dopravní terminál, začíná se budovat velké logistické centrum. Železničáři se zabývají modelářstvím, vydávají publikace o technickém vývoji železnice, je zde zřízeno vysokoškolské pracoviště Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. Základní složkou zůstávají lidé, železničáři, mezi nimiž byli vždy "elitou" strojvůdci. Ti stáli u zrodu prvních stavovských organizací, prožili "zlatá léta" 1910 - 14, léta první republiky, dobu německé okupace i totality a složité poměry po roce 1989Vždy znovu s znovu hájí nejen své i celospolečenské zájmy.                                                                  Jiří Cihlář 2011