Proč se Městská knihovna ZBAVUJE KNIH ???                 Mnozí návštěvníci knihovny se jistě pozastavují nad množstvím knih, které lemují vstup do budovy. Jsou k dispozici zájemcům á 3,- Kč za kus. Jedná se o: a/ fond střediskové knihovny / zvlášť financovaný a sloužící vesnickým knihovnám/ a za b/ duplikáty, zastaralé a opotřebované knihy z fondu městské knihovny. Naši věrní čtenáři vědí moc dobře, s jak vážným nedostatkem místa se už léta potýkáme. Kolik knih je umrtveno ve skladech / 4/5 fondu! /, protože zejména půjčovna pro dospělé je extrémně malá. Mnohé z nich by se ještě četly, přestože dávno nevoní novotou. Horší ovšem je, že NENÍ MÍSTO NA NOVÉ KNIHY! A přiznejme si, že hlavně pro ty míříme do knihovny. Díky osvícenému přístupu MěÚ jako zřizovateli knihovny jich ročně přibývá kolem 4 tisíc! Vzhledem ke zmíněnému nabitému prostoru je jasné, že kolik se nakoupí, tolik se bude muset vyřadit! Věřte, že nás to vůbec netěší a s každou knížkou v ruce je to vždycky boj. Navíc přichází další okolnost, která si letos vynucuje uvolnit značný prostor. A tou je ZŘÍZENÍ ODDĚLENÍ PRO MLÁDEŽ A VĚTŠÍ DĚTI. Stávající dětské oddělení jim sice nabídne dostatek knížek, ale prostředí / vzhledem k převažujícím menším dětem/ je bližší mateřské škole než klubu pro mládež. A tak mnozí dospívající, kteří po mnoho let pravidelně čtou, knihovnu zbytečně opouštějí. Vzhledem k tomu, že se snad podaří získat grant na zřízení zmíněného nového oddělení a KNIHOVNU NENAFOUKNEME, bude muset ustoupit sklad naučné literatury. Proběhne tedy další prostorová reorganizace a postradatelné části fondu se knihovna musí zbavit. Vlekoucí problém by dočasně pomohl vyřešit nějaký vhodný prostor v blízkosti knihovny / nevíte o nějakém?? /, kde by se za přijatelných podmínek mohly naše knihy uskladnit / a operativně využívat / do té doby, než POSTAVÍME NOVOU KNIHOVNU!! Neboť pořád věříme, ţe doba HARAKIRI v knihovně skončí a krásná nová knihovna, kterou před lety nakreslili až v Itálii, se stane skutečností!                                                                                                                                 Za knihovnu Landová Alena

Knihovna potřebuje rozšíření - co proto děláme? Výše  uvedený článek považuji za velmi závažný a u problému, který popisuje, je třeba se zastavit. Co jsme pro dostatek prostor v městské knihovně v posledních dvaceti letech udělali a co proto nyní děláme? V současných prostorách je městská knihovna od roku 1991. Jejich plocha je menší, než byla plocha původních prostor v domě čp. 33 na náměstí. Ten měla knihovna k dispozici pro sebe celý od osmdesátých let, měla i malou výstavní síň.  Začátkem devadesátých let jsme opravdu potřebovali dostat do Třebové pobočky bank a udělali jsme pro to maximum. Lukrativnější prostory bývalého Domu služeb Koventy ve Smetanově ulici 173 získala proto původně Agrobanka a  tzv. RM systém, knihovna se musela uskrovnit a uskrovňuje se dodnes. Do knihovny chodíme dvacet let zadním vchodem, po nedůstojném schodišti, do knihovny není bezbariérový vstup, v patře se knihy těžko skladují, jsou těžké. Všechny požadavky na rozšíření knihovny byly dlouhodobě odmítány, např. i možnost rozšíření do prostoru bývalé kotelny ČD, nyní Golfového centra. Před deseti lety v r. 2001 ukončila činnost pobočka RM systému. Tehdejší vedení města však automaticky tyto prostory (tak potřebné pro čítárnu) nepřidělilo, ale vyhlásilo na jejich obsazení výběrové řízení!  Nakonec vše dobře dopadlo a knihovna tak má již deset let také skromné prostory pro čítárnu, vhodné i pro besedy a dnešní Univerzitu volného času. Od té doby již knihovna další prostory pro sebe nezískala. Opravdu nejsou?  Falešným šidítkem, na který se odvolávají i pracovnice knihovny, byl záměr vybudovat megalomanský projekt - komplexní kulturní zařízení na tzv. Hrdličáku. Troufám si tvrdit, že  tento záměr z říše snů, byť nakreslený italskými návrhářkami, nemá naději na realizaci. Spíše odsunul reálnou diskuzi  o tom, jak knihovnu rozšiřovat a vylepšovat. Ať si myslí kdo chce co chce, tak nejlepší záměr na rozšíření městské knihovny vidím v samotné knihovně. Nájemní smlouva mezi městem jako majitelem budovy a nájemcem, který by zde být nemusel (GE MONEY BANK),  neumožňuje výpověď ze strany města ještě skoro 6 roků. Banka si na vlastní náklady upravila ty nejlukrativnější prostory v budově a má to ve smlouvě. Po uplynutí této doby by jistě stálo za jednání, aby byly tyto prostory pro knihovnu uvolněny. Pro město je daleko významnější zajistit dostatečně kapacitní a funkční budovu městské veřejné knihovny, než kasírovat nájemné od banky v nájmu. Jistě by se pro banku našel  jiný lukrativní prostor, např. v budově pošty 02 na náměstí Jana Pernera, kterou chce do budoucnosti město zakoupit a poštou nevyužitelné prostory pronajmout. Pak by měla městská knihovna k dispozici (svou) celou budovu a nemusela by se vlastně nikam stěhovat. Měla by ještě  v záloze prostor pro budoucí rozšíření za knihovnou ve směru k parkovišti (kde se např. každoročně pasují na čtenáře naši prvňáčci). Zde by mohl třeba vzniknout potřebný sálek pro besedy, nová větší čítárna a malé výstavní prostory. Jenže na to budeme muset ještě nějaký rok počkat, až skončí povinný smluvní nájem pro GE MONEY BANK.  Třeba  do té doby skončí všechny ekonomické krize a stát začne zase podporovat vzdělanost, tedy i rozvoj veřejných knihoven. Co budeme během této doby dělat? Budeme se každoročně zbavovat dalších a dalších třeba cenných knih?  Kdo vůbec rozhoduje o jejich bezcennosti?  Knihovnu opravdu nenafoukneme?  Myslím, že se prostory pro knihovnu najít dají, aniž by se  musely zřizovat další a další externí a tedy operativně nedostupné sklady.  Jako jednu možnost pro rozšíření vidím ve vybudování rovnocenné kapacitní pobočky na Parníku v objektech základní školy. Podle statistik klesl počet žáků na této škole za posledních deset let o 45% (ubylo 9 tříd), škola se však nezmenšila.  Řada učeben je zde tedy  vytápěna zbytečně, ačkoliv by se daly veřejně přístupné prostory najít (např. v přízemí staré budovy ZŠ), do kterých by se dala parnická pobočka knihovny celá přestěhovat a to i v rozšířené podobě. Budova je přímo u zastávky ČSAD a tedy dostupná i celého města, takže by zde mohlo být  třeba i celé nové oddělení sloužící pro celé město. Město by nemuselo platit žádný nájem, jen by  lépe využilo svůj vlastní majetek  Jistě by to znamenalo nějaké úpravy, ale zase by nepotřebovalo stávající dům s pobočkou, který by se mohl i prodat.   Pracovnice městské knihovny hledají spíše prostor ve městě. I takový existuje, není však ve vlastnictví města. Jde o prázdný prostor s velikostí 150 metrů čtverečních - bývalou prodejnu SPORT BART (předtím Elektron) přímo na Novém náměstí (čp. 1742/43), kterou její majitel rád pronajme již zítra a věřím že za velmi slušný nájem, dostane přece jistotu využití svých při privatizaci zakoupených prostor na dlouhou dobu. Nájemce již dlouho nemůže najít a je ochoten prostor dokonce přebudovat třeba i na byty. Byl by to navíc prostor bezbariérový, tedy takový, jaký knihovna v České Třebové vlastně ještě nemá. Využít tento prostor jsem na kulturní komisi  navrhoval již v době, kdy se dům připravoval k privatizaci (a prodávat se přece nemusel). Jenže potřeba finančních prostředků pro financování velkých investic města byla veliká. Je třeba říci i to, že v té době byla  zejména ředitelka knihovny opojena smělým záměrem města vybudovat komplexní kulturní zařízení  (s integrovanou městskou knihovnou) na Hrdličáku, spojenou s Kulturním centrem a tak další návrhy spadly se stolu.... Podobně město dlouho neslyšelo na potřebu rekonstrukce čp. 11 na Městské muzeum, všichni mluvili o zástavbě Hrdličáku. Muzeum v Klácelově ulici bylo prosazeno díky možnosti dotace z fondů EU, nyní je na řadě zajistit důstojný život knihovny.  Alespoň dočasně, než bude mít pro sebe celý dům....                                                                                                                                                   Milan Mikolecký