Škola na Parníku                                                                     

Kolem roku 1860 se vyučovalo v č.p. 107 na rohu Ústecké a Dukelské ulice, dnes zde sídlí firma Honzy Betlacha. Soukromě zde učil Vincenc Vymetal, obecní písař. Míval 10 - 20 žáků, jeho smrtí škola zanikla. Jiné děti chodily na Lhotku nebo do Třebové.

Až do roku 1868 nebyla na Parníku škola. Protože tohoto roku zde žilo 148 školních dětí, rozhodla se obec pro ně vystavět budovu. Budova dostala č. p. 109. Stavitel J. Vulc  z České Třebové prostavěl 6 121 zlatých. Škola byla slavnostně vysvěcena 22. listopadu 1868. Druhá třída zde byla zřízena již roku 1869, roku 1885 pak dokonce i třetí třída.  Prvním řídícím učitelem se stal František Hirsch s ročním platem 210 zlatých.  Po otevření nové budovy u silnice se do této budovy přestěhoval  místní obecní úřad, dnes budova „Za Vodou“ slouží  sportovcům.

S rozvojem průmyslu vzrostl i počet obyvatel, proto bylo rozhodnuto o stavbě nové školy u silnice na Ústí nad Orlicí.  Stavbou školy v hodnotě 43 749 Kč byl pověřen třebovský stavitel František Plašil.  Škola byla dostavěna v roce 1901, měla 4 učebny. Ve čtvrté  se však začalo učit až v roce 1905. Roku 1907 byla otevřena pátá třída, a to opět ve staré škole. Protože roku 1910 bylo již 400 dětí školou povinných, rozhodla se obec v roce 1911 přistavět 4 třídy na severní straně. Když byly  v roce 1920 otevřeny první třídy měšťanských škol, objevila se nutnost dalšího rozšíření školy, a tak roku 1921 byla provedena nástavba 2. patra.                                                                                       (Spolek Parník)

Horní fotografie: škola Parník ještě jednopatrová před rokem 1910,  Dolní snímek z doby po před rokem 1920 a třetí  snímek zřejmě z období po II. sv. válce. (archiv Základní školy Parník a soukromý archiv Martina Šebely)