Největší využití podzemního parkování bylo v měsíci říjnu (11350 výjezdů) a prosinci (11254). Počet výjezdů ovšem ještě nemusí znamenat nejvíce zaplněné parkoviště. Z přehledu vyplývá, že motoristů, kteří se vrací rychle zpět do 20 minut (zdarma) se týkají cca 2/3 výjezdů, asi čtvrtina výjezdů  motoristů se týká platících řidičů v rámci lístkového systému. Ti však vytváří  asi dvě třetiny získaných tržeb. Třetí třetina tržeb připadá v podstatě na časové lístky, na bodové lístky (tedy městskou kartu) připadá zatím jen minimální tržba (cca 1,3%)  V lístkovém systému třetina řidičů uhradí pouze 10 Kč a vrací se do jedné hodiny.  Dalších 9% pak tvoří motoristé, kteří se vrací do dvou hodin. Další významná skupina motoristů platí za pobyt  vozidla v podzemí 50 Kč a podílí se tak na tržbách za parkování největší měrou.  Další zvyšování parkovného nad 50 Kč již podle tabulky nepřináší velký nárůst tržeb. Je otázkou, jak by se poměr v tržbách změnil, kdyby se již nad 50 Kč dále parkovné během parkovacího dne nezvyšovalo. 

Stanovení cen za parkování patří do působnosti společnosti Eko Bi, která má terminál pronajatý na 5 let. Takový způsob provozování terminálu  je v souladu s  podmínkami pro využívání  zařízení vybudovaného s pomocí dotace EU. Poněkud omezuje regulační možnosti města. Svůj vliv na společnost Eko Bi  (ve 100% vlastnictví města) si město zajišťuje prostřednictvím valné hromady společnosti, kterou tvoří rada města.  I tak ovšem nemůže nařizovat tako parkovné, aby bylo pro společnost Eko Bi ekonomicky nevýhodné.  Společnost Eko Bi platí městu za provozování dopravního terminálu nájemné, musí také hradit energii pro osvětlení, pohyblivé schody, výtah, provoz vzduchotechniky, čištění provozních ploch a provoz systému pokladen. Celková vybraná částka v tržbách za rok tedy není ziskem společnosti Eko Bi. Rozpočet města na rok 2012 počítá s příjmem z pronájmu dopravního terminálu (celkem, tedy včetně autobusového nádraží) ve výši  1871 tis. Kč, loni činil 1848 tis. Kč. (mm)