Nový sběrný dvůr v praxi:  s řadou věcí pojedete zpátky 

Moje dnešní zkušenost s fungováním našeho nového (krásného) sběrného dvora není příliš dobrá. Na vjezdu vás na semaforu vítá trvale svítící červené světlo. Na pokyn obsluhy však stejně můžete dojet dovnitř,  pěkně přes váhu, vážení proběhne po přiložení čipu automaticky. Můžete najet na rampu a odkládat odpad.  Systém počítá ovšem s tím, že máte odpad již doma předtříděný a že znáte pořadí kontejnerů nazpaměť. Jinak musíte pobíhat po rampě sem a tam, někdy dost daleko. S hrůzou však zjistíte, že s řadou odpadů si sběrný dvůr neporadí a  že si jej musíte zase odvést a zastrčit jej někde  ve městě do kontejnerů, abyste se ho zbavili. To vám dokonce poradí i zdejší obsluha.  Tu tvoří nyní dokonce tři pracovníci, jinak velmi přísní pánové, kteří se zde musí celý den pěkně nudit. Prý je tu ale někdy opravdu frmol.
Nedávno všichni občané města dostali domů ročenku, ve které mohlo být všechno znovu vysvětleno, když původní  materiál vydaný začátkem prosince již v domácnostech zapadl. Byl také nepřesný zejména v oblasti stavebního odpadu. Jeho odkládání bylo nejdříve zakázáno, nakonec povoleno. Jak jsem se sám přesvědčil, tak třejmě se spoustou nikde nepublikovaných výjimek. Ročenka však uvádí jen stručný text, který je přiložen. Uvádí, co můžete do sběrného dvora přivést. Místo "stavební odpad a suť"  je zde však uvedeno "cihly a beton",  co ostatní?  Podobně je uveden "železný šrot", ale na kontejneru je uvedeno "kovový odpad", což také není jedno a to samé.  Zdá se, že jde o slovíčka. Ve skutečnosti jde, protože přísná dvojice mladíků na rampě při pobíhání mezi kontejnery s jednotlivými kusy odpadu  Vám (s rukama v kapsách) říká co vezme a co ne, co je a co není nebezpečné.  Proč není stejně výslovně uvedeno, s čím ve sběrném dvoře nepochodíte, co vám zde nevezmou?
A také potom i to co máte s takovým odpadem dělat! A tak zjistíte, že Sběrný dvůr je dobrá věc, ale jen pokud odkládáte na fotokopii výše vyjmenované věci. Ukazuje se, že  je spousta věcí, se kterými budete muset zase odjet  zpátky, i když se jedná o odpad  např. spojený s vyklízením domu, tedy odpad komunální. 
Uvedu s čím jsem musel odjet ze sběrného dvora já sám:  Kamna, tzv. "Klubky", ve slušném použitelném stavu - materiál litina a šamot - údajně pro sběrný dvůr velmi nebezpečná látka.  Stokilová kamna jsem zase odvezl. Kam? Měl jsem chuť zavést někam do lesa, zanechat uprostřed  náměstí či  typicky po českotřebovsku u některého stanoviště kontejnerů v okolí města. Nakonec mě kamna vzali v provozovně Ekoline, příroda zůstala ušetřena.  
Pro zájemce uvádím co to šamot je:  Šamot je žáruvzdorná hmota, používaná pro vyzdívky kamen, pecí, krbů.a dalších výrobků a staveb, které musejí odolávat vysokému žáru. Obsahuje přibližně 25 % Al2O3, cca 55 % SiO2, zbytek příměsi - železo, titan, zirkon, vápník a hořčík. Opravdu jde o nebezpečné věci?  
Stejně jsem  musel odvézt zpátky několik odřezků sádrokartonu (to není stavební odpad?), starou lepenku ze střechy zbourané kůlny a několik eternitových šablon. S těmito odpady sběrný dvůr nepočítá. Má sice (prázdnou) halu na nebezpečné odpady, ale jen na některé.  
 
Má smysl  zavírat oči před některými odpady a myslet si, že se odmítnutím jejich přijetí se situace vyřešila?  Tyto odpady, stejně existují a je třeba je shromažďovat a likvidovat, nejlépe školenými odborníky. Máme moderní sběrný dvůr  - byla to investice za 25 milionů korun. Představoval jsem si, že si zde poradí se vším a nepřivezu-li sem celý vozík  materiálu ze stavby, který má likvidovat stavební firma, tak zde bude místo, kde odložit i výše vyjmenované věci.  Tím, že je odmítli ve sběrném dvoře přijmout, nic nevyřešili. Oč méně přivezou občané odpadu do sběrného dvora, o to plnější budou kontejnery a popelnice. Důsledkem mohou být také černé skládky a poškozená příroda. 
 
Zdá se, že nový sběrný dvůr způsobí skutečně jisté úspory:
První překážka: občané musí do tohoto dvora jezdit dost daleko, průměrně 2 - 4 kilometry tam a zase zpátky - to jistě odrazuje občané na ručních vozících sem nepojedou, do Benátek ale jezdili. Jejich odpad tak skončí jinde
Druhá překážka: přísný režim - odkládat můžete jen některé věci - sorry, kamna tady neberem, zase si je odvezte. Přece nechcete, aby to někdo rozdělával a rozebíral na litinu a šamot. (To bychom si nevydělali ani na slanou vodu).
 
Nový sběrný dvůr má ovšem také jistě i klady, je skutečně prostorný, uklizený díky větším velkoprostorovým kontejnerům se ušetří na nákladech na odvoz a mezi kontejnery nepobíhají nepřizpůsobiví občané vyhledávající použitelné věci, které lze zpeněžit. Ti jsou dnes k vidění až přímo na ploše u třebovické skládky, museli se tedy přesunout jinam.  Také posádka má své zázemí, podmínky pro práci v Benátkách se s novým sběrným dvorem nemohou srovnávat.  Přesto mám tu zkušenost,  na kterou nezapomenu. Do dvora v Benátkách jsem začátkem prosince zavezl po výměně oken stará křídla, která jsem musel vysklít, jinak je zde nebylo možné uložit.  Sám pracovník sběrného dvora přišel a ze své iniciativy mi pomáhal s touto nepříliš pěknou prací, až jsme celou dávku více než dvou desítek okenních křídel společně vysklili a rámy uložili na kontejner. Přemýšlím, jak bych se stejným "zbožím" pochodil v dnešním novém sběrném dvoře.                                                                                                                            Milan Mikolecký
 
Připomeňme si, že nedávno se otevíralo a že jsme vkládali do nového stavebního dvora nové naděje:

Slavnostní otevření nově vybudovaného sběrného dvora v České Třebové na Semanínské ulici se konalo v pondělí 12. prosince 2012 za účasti pozvaných hostů. Mezi nimi nechyběl např. českotřebovský poslanec TOP 09 Ing. Václav Cempírek, hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, zástupce státního fondu životního prostředí,  krajský zastupitel Martin Netolický,  starostové okolních obcí, zástupce zhotovitele, také řada zastupitelů našeho města.  Slavnost zahájil starosta Jaroslav Zedník, přivítal hosty  seznámil s přípravou pětadvacetimilionového projektu, který byl z 90% financován  z fondu EU a SFŽP a jen 10%  dofinancovalo město.   Radko Martínek ve svém vystoupení poukázal na to, co všechno se dnes staví s pomocí EU a řekl, že si nedovede představit situaci, že by jsme v dalším období nemohli tyto prostředky dále využívat.Také další řečníci pochvalovali technickou úroveň i vzhled nově vybudovaného moderního zařízení. Jednatel Eko Bi Ing. Miloslav Cink pak v závěrečném vystoupení popsal veškeré technické možnosti nového zařízení. Po slavnostním přestřižení pásky se hosté prošli po rampě nového dvora, seznámili se s možnostmi ukládání odpadu, zastavili se u informačních stánků nabízejících informační letáky a upomínkové předměty, prohlédli i velín, vstupní a výstupní váhu a připravenou halu pro nebezpečné odpady, kde bylo pro hosty připraveno občerstvení.....

(Českotřebovský deník 12. 12. 29011)