Je to tak. Dne 18. května 2012 uplyne právě 70 let od data uvedeného v občanském průkaze a v rodném listě. Těžko říci, čím byl v minulém životě, ale v tom současném byl učitelem, hercem, recitátorem, moderátorem, novinářem, televizním redaktorem, poslancem Federálního shromáždění ČSFR, zastupitelem města, a také městským kronikářem a kdo ví čím ještě. Proberme to podrobněji:

Jiří Musílek - učitel

Absolvent Pedagogického institutu v Pardubicích učil po celou svou 37 let dlouhou pedagogickou kariéru na stejné škole, tzv. "Července", byť měla v různých dobách různé názvy. Nejoblíbenější předmět = zeměpis (byl i okresním metodikem zeměpisu), další aprobované předměty R, HV. "Přežil" čtyři ředitele: Adolfa Brkla, Libuši Šplíchalovou, Zdenu Ráčkovou a Mílu Zoubeleho. Jak sám říká, učil rád a snažil se předat žákům co nejvíce znalostí, pokud možno zábavnou formou. „Doufám, že těch několik generací na mne nevzpomíná ve zlém“, říká Jiří Musílek.

 Jiří Musílek – komediant, moderátor, …

Hned po vojně se zapojil do práce v Divadelním souboru Hýbl, sehrál desítky rolí. Vzhledem k tomu, že inklinoval k humoru, byly to z velké části role komediální, za životní roli považuje ztvárnění postavy doktora Galéna v inscenaci Čapkovy Bílé nemoci, nastudované k 90. výročí založení DS Hýbl.  Z herecké činnosti logicky vyplynula činnost konferenciéra. Jiří Musílek tak vystupoval na jevišti  v různých zábavných pořadech, uváděl koncerty  a to nejen vážné hudby, ale hudebních skupin (Medvědi, Poutníci a další). Jeho specialitou bylo mluvené slovo. Snad proto se objevil také v českotřebovském městském studiu rozhlasu po drátě, které bylo svého času zřízeno na zdejší radnici, kde byl také městský uzel tohoto sdělovacího prostředku. Program byl tehdy připravován ve spolupráci s Alenou Hýblovou, Vladimírem Vaňkem, později také prof. Josefem Slavíkem a technikem p. Vanišem. Řadu let také působil ve smíšeném pěveckém sboru Bendl.

 Jiří Musílek - externí redaktor OIKTV

Od rozhlasu není k televizi daleko. Městské televizní studio vzniklo v České Třebové v souvislosti s rozvojem systému kabelové televize, později se přeměnilo na regionální televizní kanál OIKTV. Jiří Musílek spolupracuje s tímto médiem od roku 1994. Uvádí publicistický pořad Třebovské minuty, je zaměřen především na reportáže z kulturních akcí. Všichni se můžeme přesvědčit o jeho poctivém přístupu ke zpracovávanému tématu, snaží se vždy komentovat pořad se znalostí věci, což poznáme  především v rozhovorech připravených zpovídaným osobnostem "na míru". "Práce v regionální televizi mne velmi zajímá, setkávám se zde se spoustou lidí, se zajímavými osobnostmi,“ říká Jiří Musílek. "Měl jsem po několik let také svůj pořad "Setkání s...", ve kterém jsem si do našeho studia zval osobnosti, např. kumštýře různého zaměření z regionu a snažil se představit jejich práci, činnosti, postoje. Pro rozvoj pořadu bylo studio malé, proto byl pořad zatím utlumen, snad v něm bude ještě  OIKTV pokračovat,"dodává Jiří Musílek.

 Jiří Musílek - publicista

"Od mikrofonu a televizní kamery není daleko k novinařině na papíře. Když mě po zahájení vydávání "Českotřebovských novin" v  roce 1996 redaktor Karel Kubišta oslovil, začal jsem pro tento tisk psát pravidelné fejetony.  Jejich část pak vyšla samostatně v knižní podobě s ilustracemi Pavla Langhanse v roce 1998 pod názvem Post scriptum..."

 Jiří Musílek - Jabkancový umělec

"Kolem Jabkancové pouti jsem se začal motat ještě v době, kdy pouť řídili "staří páni"  Čeněk Hampl, Oldřich Bittl, Karel Tomeš, Marie Skálová, Jarka Vařečková a další. Nebyl jsem sám, ale se mnou i další divadelníci. Tenkrát se moc nezkoušelo, o  to bezprostřednější byly předváděné scénky. - Dnes je to jiné, vznikl Spolek od sv. Kateřiny, který povznesl Jabkancové poutě na nebývalou úroveň. S tím souvisí i daleko pečlivější  příprava "jabkancového" programu, která z v řadě let ležela z velké části na mých bedrech. Stal jsem se jakýmsi "principálem jabkancových umělců". Od jara jsem již vyhledával scénky, připravoval aktuální parodie na vybrané písničky,  i  nová autorská programová čísla. Hned po prázdninách v září pak začínají pravidelné pondělní zkoušky v Chalupě u Kateřiny.  Je to ovšem kolektivní práce. Vytvořil se ustálený kolektiv jabkancových umělců, ochotných věnovat svůj volný čas k přípravě programu. Všichni to dělají rádi a s jediným sílem – pobavit lidi. Po přehodnocení svých aktivit jsem po 50. Jabkancové pouti předal principálské žezlo Jiřímu  Jirešovi. Přesto že žiju v úplně jiné části města, přirostl mi "Kostelíček" a kolektiv zapálených lidí kolem Jabkancové pouti k srdci a jsem rád, že jsem mohl svým vkladem přispět k tomu, že pouť má nyní tak velký ohlas, je to přece českotřebovská rarita.“ 

Jiří Musílek, poslanec parlamentu, také člen městského zastupitelstva a rady města.

"Můj nástup do poslanecké lavice vznikl po sametové revoluci jako rána z nebe díky mé spolupráci s místním a okresním Občanským fórem. Myslím, že to byla významná epizoda mého života, která trvala dva a půl roku. Svou práci jsem považoval za službu lidu. Tehdy nebylo ve Federálním shromáždění žádné velké politikaření, bylo více práce a také více skromnosti. Nebyly takové prebendy jako dnes, denně jsme jezdili metrem z ubytovny na Opatově, dnes je to úplně jinak. Měl jsem "doma" poslanecké dny, pomáhal jsem občanům jak to bylo možné, otevíral jsem dveře na ministerstvech i pro vedení našeho města.  Našel jsem zde mnoho přátel, především v kulturním a sociálním výboru, jmenuju např. Rudolfa Hrušínského, Jana Kačera, Pavla Dostála, Jiřího Dientsbiera st. i ml., Petra Uhla, Danu Němcovou.... Zdůrazňuji, že to byl úplně jiný parlament, než ten současný. Dnes už bych do Parlamentu rozhodně nešel."  S odstupem let Jiří Musílek vzpomíná na emotivní zážitek, který se dlouho žádnému Třebovákovi nepoštěstí, na volbu Václava Havla prezidentem republiky ve Vladislavském sále pražského Hradu...

V českotřebovském městském zastupitelstvu zasedá Jiří Musílek nepřetržitě od r. 1994, tedy pět volebních období, z toho 12 let v devítičlenné radě města. Někdo by řekl, že je „dinosaurus“, je totiž nejstarším zastupitelem.  Vždy působil jako nestraník, nikdy nebyl členem žádné politické strany. Každé volby byly pro Jiřího Musílka také testem popularity a důvěryhodnosti: dopadl vždy dobře, podle absolutního počtu hlasů  nebyl nikdy horší než osmý v pořadí. Funkce radního a zastupitele přinesla pro Jiřího Musílka další zajímavou funkci: oddává nové manželské páry a vítá nové občánky města. V této funkci působí dlouhá léta a jak sám říká, je to taková „třešnička na dortu“, přináší radost a příjemné pocity. 

Jiří Musílek kronikář města Česká Třebová

V této funkci vystřídal Marii Pechancovou na podzim  r. 2009. "Je to náročné, náročnější, než jsem si představoval, docela se v tom plácám.  Život v České Třebové je velmi bohatý, vše se snažím mapovat a popisovat. Město vede kroniku ze zákona, sleduje se asi 20 kapitol, např. i počasí, ekonomická stránka, jubilea Třebováků, návštěvy města, partnerská spolupráce. Kronika má také bohatou obrazovou přílohu. Velmi děkuji M. Kejvalové a L. Rašnerové za poskytování dokumentace města, také ředitelkám Městského muzea a Městské knihovny. Držím se svého hesla "Kronikář má o všem vědět něco a o něčem všechno". Je to opravdu náročné a proto jsem se - také vzhledem ke svému poněkud pošramocenému zdraví rozhodl, že postupně omezím své další aktivity a budu se věnovat právě této kronikářské činnosti.“

Něco na závěr  

Přes to, že  jsem prakticky po celý svůj život působil veřejně v řadě oblastí, zůstal jsem vždy obyčejným člověkem, nesnažil jsem se ze svého postavení nic vytěžit. Jsem "notorický" optimista,  snad až fatalista. S věkem jistě měním své priority: první je zdraví, potom veřejný život. Všechno co jsem dělal, bych dělat nemohl, kdybych neměl tolerantní manželku. Zatímco já jsem bavil lidi, tak ona se starala o rodinu... 

Manželka je jen o pár dní mladší, manželé Musílkovi tak budou v květnu slavit kulatou "stočtyřicítku" - Blahopřejeme! 

Podle vyprávění Jiřího Musílka sepsal Milan Mikolecký