-
Z ČERVENKY DO
PAŘÍŽE
-
(23.-27.5.2012)
- Po velkém ohlasu loňské cesty do Říma a Neapole jsme v minulých
dnech dopřáli šestnácti dětem naší ZŠ Habrmanova mimořádný zážitek
v podobě cesty do francouzské metropole. Využili jsme i tentokrát
pozvání pořádající Základní školy Svatopluka Čecha, která se na nás opět
obrátila jako na osvědčené partnery. Ve metropoli nad Seinou tak naše
děti mohly strávit celé tři dny a uvidět nejen řadu historických
památek, ale zažít i atmosféru moderního pulsujícího velkoměsta.
- Symbolem města je bezesporu Eiffelova věž, z jehož druhého patra se
nám Paříž ráno 24.května představila vůbec poprvé. Pěšky jsme pak po ní
toho dne nachodili zhruba 14 kilometrů, ale cesta stála za to: Martova
pole (bývalé vojenské cvičiště), Vojenská škola (kde studoval i
Napoleon), Invalidovna (kde je údajně pohřben), náměstí Svornosti (tam
za Francouzské revoluce popravili krále Ludvíka XVI.), nádherné
Tuilerijské zahrady (přiléhají k Louvru) a bezpočet dalších hezkých
míst.
- Po turistickém výkonu nás druhý den po Paříži vozili naši řidiči.
Velice nás zaujala moderní čtvrť La Defense – mrakodrapy jak vystřižené
z New Yorku, ohromná pěší promenáda, zmrzliny zdarma, nádherné počasí. A
opět jsme si vychutnali pohled na město, tentokrát ze střechy Vítězného
oblouku. Po návštěvě Latinské čtvrti (Pantheon, Lucemburský palác a jeho
krásné zahrady, Sorbona) jsme se ponořili do ticha nejstarší historie
(ostrov Ile de la Cité) a v katedrále Notre-Dame jsme se nečekaně stali
svědky důstojné arcibiskupské mše. A protože hezkých výhledů není nikdy
dost, večer jsme se podívali na město z jeho nejvyššího bodu,
z proslulého Montmartru od baziliky Sacré Coeur (celých 127 metrů nad
mořem:-)
- Nevidět Versailles znamená nevidět kus francouzské historie. Sídlo
Ludvíka XIV. jsme si prohlédli důvěrně zevnitř, i s jeho fantastickými
zahradami. Mnozí z nás nevycházeli z úžasu, protože něco tak velkolepého
člověk v životě opravdu nezažije mnohokrát. Totéž platí i o úžasném
Louvru, jednom z největších muzeí na světě (a rovněž bývalém sídle
králů). Kdo chce spatřit Monu Lisu, sochy egyptských faraónů nebo
prastarý Chammurapiho zákoník, je zde na správném místě. Kdo z dětí
chtěl, navštívil s dospělými i muzeum moderního umění D´Orsay (umístěné
v hezké budově bývalého vlakového nádraží) a příznivý dojem umocnila
(kromě večerní návštěvy řecké restaurace) i hodinová projížďka lodí po
Seině s kouzelnou atmosférou města nořícího se do tmy a nábřeží plných
lidí, kteří mávali jakoby na rozloučenou.
- V kurfiřtských perličkových lázních v bavorském Ambergu jsme cestou
domů měli na co vzpomínat. A ještě dlouho budeme. A současně se naše
děti mohou i těšit, neboť za rok mají přislíbenu cestu do velkoměsta na
Temži. V Londýně bude vítán každý, kdo v učení nespatřuje jen nutné zlo
a koho zajímá dozvědět se něco nového o pěkném světě, v jakém žijeme.
-
Zdeněk Hübner, ZŠ Habrmanova