ČESKOTŘEBOVSKÝ DENÍK 155/2012

V letošním roce to byl již 5. ročník Sportovních her mateřských škol, které pořádá Dům dětí a mládeže Delta Pardubice, pod záštitou paní radní Pardubického kraje Ing. Jany Pernicové. Do krajského kola postoupí nejúspěšnější školky z městských semifinálových her. Naše město každý rok úspěšně reprezentovala Mateřská škola U Koupaliště, která z těchto finálových kol má ve své sbírce již 5 pohárů. Dva za 1. místo, dva za 2. místo a v letošním roce si přivezla pohár za 3. místo. Děti se na tyto závody připravují velmi zodpovědně již od jara. Touto cestou chceme poděkovat paní ředitelce Ivě Cempírkové a učitelkám pí Ludmile Zemkové a Květě Přívratské za jejich práci, která přinesla školce a našemu městu velký úspěch. Hana Hrdličková, vedoucí odboru ŠKT

Dne 21.6. byla na úřední desce města vyvěšeny "zadávací podmínky pro veřejnou zakázku malého rozsahu", stavební úpravy domu čp. 2059, bývalého Domova mládeže VDA v Borku, mají být sejmuty z úřední desky 28.6., ale přitom již 29.6. v 10 hodin vyprší termín podávání nabídek. O této zakázce rozhodla rada města již.4. června, alespoň dle textu usnesení č. 530: "Rada města schvaluje v souladu se Směrnicí pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Městem Česká Třebová ze dne 21.05.2012 rozeslání zadávacích podmínek pro uchazeče o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce „Stavební úpravy objektu č. p. 2059 na nám. 17. listopadu v České Třebové“, v textu dle předloženého návrhu." Vyvěšení informace na úřední desce lze tedy považovat za velmi opožděné, může nahrávat některým dříve a lépe informovaným firmám a nedělá vypsanou veřejnou soutěž regulérní. Přitom se nejedná o zanedbatelný rozsah prací, neboť navržená změna rozpočtu města na "opravy a úpravy Borek" se zvyšuje o cca 900 tis. Kč. Při přesném čtení usnesení 530 ze 4.6. 2012 lze uvažovat i tak, že rada schválila rozeslání zadávacích podmínek některým vybraným firmám. Téměř 20 dnů pak trvalo, než byla informace na úřední desce také pro ostatní. Přitom se zřejmě spěchá, práce v tak velkém rozsahu mají být hotovy během jednoho měsíce července. To jistě zvládnou jen připravení nebo ti, kteří nemají uprostřed sezóny žádnou práci. Opravdu byl nutný takový spěch?

Město Pardubice by chtělo "vyždímat" z kreajské pokladny co nejvíce
V pondělí 18.6. se konalo jednání rad Pardubického kraje a Magistrátu města Pardubic. Někteří členové rady města Pardubic si však vyložili zasedání spíše jako místo, kde zadají Pardubickému kraji úkoly, co musí pro město Pardubice udělat. Jedním z aktérů byl náměstek primátorky města Pardubic pan Martin Bílek, který na tiskovce vystoupil po odhodu hlavních aktérů např. ohledně Přestavby areálu pardubického přednádraží. V odpovědi hejtmana Radko Martínka je zmíněna i Česká Třebová a proto si dovolím část k tomu se vážící citovat: "Vylepšení areálu přednádraží v Pardubicích byla původní představa Českých drah a Pardubického kraje. Naší společnou snahou bylo zlepšit kulturu cestování, zjednodušit občanům přístup k železnici i výstup a nástup na doprovodné spoje městské nebo regionální dopravy. Protože nám bylo jasné, že záměr není ufinancovatelný ze zdrojů kraje nebo ministerstva, hledali jsem další možnost a našli jsme ji ve švýcarských fondech. Město Pardubice bylo samozřejmě k jednání přizváno, protože se ho úprava přednádraží týkala. Když se zjistilo, že jediným reálným žadatelem může být město, předali jsme veškeré podklady Pardubicím, které v přípravě pokračovaly. Pardubický kraj se jasně zavázal, že přispěje na neuplatnitelné náklady projektu polovinou, tj. cca 12. mil. Kč, při čemž původní projekt měl stát zhruba 108 milionů. České dráhy slíbily, že se pokusí zlepšit prostory železničního nádraží a peróny. Poté, co město přejalo projekt, společné koordinační schůzky ustaly. Město Pardubice přidávalo další tzv. vícepráce, aniž by s krajem jednalo, co je ochoten spolufinancovat. Projekt byl představen až hotový na 208 milionů korun. A v tomto okamžiku přichází pan náměstek Bílek s požadavkem, aby kraj spolufinancoval polovinou veškeré vícepráce, na jejichž vzniku se nepodílel a které ani neschválil. Město se ohání tím, že v zásadě nikdo z Pardubanů nádraží nepotřebuje, že ti, co jezdí modrými autobusy, nejsou Pardubané a tudíž se města Pardubice přednádraží netýká. Názor na tuto myšlenku, ať si každý zhodnotí sám. Chtěl bych jenom připomenout, že obdobná stavba stojí v České Třebové, městě zhruba pětkrát menším než jsou Pardubice. Multifunkční dopravní terminál za 331 milionů korun spolufinancovala 143 miliony korun Evropská unie prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a zbytek z vlastních zdrojů město Česká Třebová. Kraj nepřidal nic."

Pernštejnové se představují i v Praze

Pardubice (21. 6.2012) – Záštitu nad výstavou Pernštejnové a jejich doba, která se koná až do konce července v pražském Salmovském paláci na Hradčanském náměstí, převzal také hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Vždyť právě na Pardubicku si původně moravský rod budoval svá moderní sídla. „Rod Pernštejnů sehrál na přelomu 15. a 16. století významnou úlohu také v našem kraji. Bohatý velmož, nejvyšší hofmistr českého království, Vilém z Pernštejna koupil tehdy panství kolem Kunětické hory a Pardubic a začal zde budovat českou rezidenci svého rodu. Kdysi nevýznamná osada se pod jeho vládou přeměnila na jedno z nejkrásnějších evropských měst, o kterém se říkalo „stkví se jako Pardubice“. Stejný přínos měli Pernštejnové i pro řadu dalších míst v kraji, v 16. století například pro Litomyšl. Tamní zámek je nyní uznávanou památkou UNESCO,“ uvedl hejtman v úvodním slově k výstavě. Upozornil také na to, že stejně jako Rožmberkové, jejichž odkaz jsme si připomínali v minulém roce, byli také Pernštejnové významnými staviteli rybníkářských soustav. Jejich zbytky jsou stále k vidění v okolí Lázní Bohdaneč a dodnes se zachoval i více než 30 kilometrů dlouhý Opatovický kanál, který tehdy rybníky napájel.Na pražské výstavě si můžete prohlédnout také odlitek reliéfu s pernštejnskou pověstí, který je vsazen do hlavní brány pardubického zámku a terakotový tympanon se zubří hlavou. Na výstavu v Salmovském paláci navazuje i výstava o Pernštejnech na pardubickém zámku, která se může stát díky svým výjimečným exponátům dalším magnetem pro zájemce o historii i pro turisty v letošní letní sezóně.

Audience občanského sdružení Rozhoupej město
V neděli 17. června po čase opět ožila ústeckoorlická Kociánka kulturou. Stalo se tak díky občanskému sdružení Rozhoupej město, které se snaží najít vhodné akce nejenom pro toto místo.
„Kociánka je nádherné místo, pamatuju si, jak vypada před lety, je úžasné, jak se proměnila. Fascinuje mě navíc, jak si architekt poradil s prostorem. Kociánka skutečně není park, je to veřejný prostor, který má svá pravidla. A tady se podařilo skloubit dohromady jak komunikaci, po které jezdí dokonce i auta, tak i místo pro oddech. Ten, kdo vstoupí mezi kruhy, prostě musí zpomalit. A to byl i architektův plán. Ten vyšel na sto proscent,“ řekl ke Kociánce Josef Jan Kopecký, který se sdružením Rozhoupej město spolupracuje již nějaký čas. Byl to navíc právě on a Aleš Dvořák, kdo se o program postarali i tentokrát.
„Před měsícem tu moji kolegové z divadla četli pohádky dětem. I já jsem měl na Kociánku přijít, nakonec jsme ale hráli na celostátní přehlídce v Písku, proto jsem se této akce osobně zúčastnit nemohl. Moji kolegové mě ale zastoupili, akce proběhla, děti byly nadšené,“ říká Kopecký. Čtení pohádek bylo první akcí na Kociánce, kterou toto sdružení uspořádalo. A druhou byla Havlova Audience. „Audienci hrajeme s Alešem už dloho, snad pět let? A když nás Dalibor Adam oslovil, zda bychom ji nechtěli odehrát venku na Kociánce, byl jsem hned pro. Amfiteátr, který na Kociánce je, má totiž skvělou akustiku a vůbec tak nějak navrací nás všechny k onomu antickému ideálu. Celá akce se navíc konala ve spolupráci s Konfederací politických vězňů, což byl jen další důvod, proč do toho jít,“ řekl Kopecký, který v Audienci hraje Ferdinanda Vaňka. Akci přálo i počasí, dopoledne sice bylo deštivé, odpoledne se ale vybralo a bylo nádherně slunečno. Audience přilákala několik desítek lidí, kteří ji zhlédli s potěšením a oba herce odměnili dlouhým potleskem. I tato akce tedy opět dokazuje, že Kociánka je místo, na které může být Ústí hrdé.