Mam´zelle Nitouche v České Třebové                                   

---

Počátkem měsíce května 2012 měla českotřebovská veřejnost  možnost  ve velkém sále zdejšího KC  shlédnout  světoznámou operetu Mam´zelle Nitouche,  která vznikla podle libreta,  jehož autory jsou Henry Meilhac a  Albert Millaud. Hudbu složil Florimond Hervé. Příběh varhaníka z kláštera „U Vlaštoviček“, Célestina, který však pod pseudonymem  Floridor napsal operetu, a jedné z klášterních chovanek,  rozverné Denisy de Flavigni, která dobře ví, jak vyzrát  na matku představenou, byl přeložen do řady  jazyků a dodnes se hraje po celém světě. Autorem  úpravy, známé u nás a to jak v televizní i divadelní podobě, není nikdo jiný než populární herec Oldřich Nový. Ten také nezapomenutelně v pražském karlínském divadle Célestina zahrál. Řada z nás má jistě v paměti TV film, natočený v roce 1977 podle této operety. Zde se v hlavních rolích objevili Lubomír Lipský (Célestin), Květa Fialová (matka představená), Helena Friedrichová (Denisa), Petr Štěpánek (poručík) a Eva Svobodová (fortnýřka).  

Tolik ve stručnosti něco málo z minulosti operety. Připomeňme si však, že její  letošní zpracování českotřebovskými divadelníky není v našem městě první. K dnešnímu dni se podařilo vypátrat celkem tři provedení operety Mam´zelle Nitouche, uvedené v průběhu několika desetiletí v našem městě  členy divadelního spolku Hýbl a jejich spolupracovníky.

O uvedení operety se nám zachovalo zajímavé svědectví.  V pozůstalosti pana Čeňka Kapouna, žijícího v domku čp. 738 v Lidické ulici, se zachoval scénář operety. Na jeho prvním listě je Kapounovou rukou uvedeno: „Hráno 25. – 26. – 27. – 28. prosince 1960 při 4x vyprodaném hledišti. Hudbu řídil Jiří Keprt úspěšně…“ Podle vzpomínek Kapounovy dcery paní Hany Venclové stál její otec u zrodu celého tehdejšího provedení  operety. Osobně prý z Prahy scénář z Čs. divadelního a literárního jednatelství dovezl. Zpěvy se tehdy  zkoušely u Kapounů v kuchyni za houslového doprovodu pana Kapouna.  Dochovaný novinový výstřižek, datovaný 27. 1. 1961, pocházející z Českotřebovského železničáře, mj. uvádí: „…Nemůžeme nevzpomenout toho, kdo byl iniciátorem všeho, co se kolem ‚Nitušky’ seběhlo. Není to nikdo jiný, než známý pachatel mnoha estrád, Čenda Kapoun. Tentokrát si však ‚troufl’ na  silné sousto, a že si  na něm nevylámal zuby, toho bylo důkazem 4krát vyprodané hlediště s neutuchajícím smíchem  a potleskem návštěvníků. S kolektivem ‚estrádníků’ připravil Čenda Kapoun dobrou zábavu a hezké chvíle vánoční pohody našemu obecenstvu. Jako vedoucí estrádního oddělení ZK ČSD určitě zajistí se svými spolupracovníky provedení další operety, ve které si přijdou na své účinkující i obecenstvo“.  Z článku je tedy zřejmé, že uvedení operety v roce 1960 proběhlo za účasti tehdejšího estrádního odboru ZK Železničářů ve spolupráci s divadelním souborem Hýbl. Českotřebovský železničář tehdy o přípravě operety čtenáře pravidelně informoval.

Třetí a zatím poslední provedení operety je právě to nynější. V režii Jiřího Jireše se v hlavních úlohách na  scéně objevili  Zuzana Vondrová (Denisa), Jiří Kočí (Célestin), Magdaléna Peterková (matka představená) a Otto Plíva ( poručík Champlatreux). Role fortnýřky byla svěřena nové člence souboru Michaele Svobodové. Zajímavostí je, že nositelce stejného příjmení jako u její předchůdkyně ve zmíněném TV filmu z roku 1977. V roli jednoho z vojáků se opět objevil Josef Zeman, nejstarší člen souboru, který  ve stejné roli vystoupil již v roce 1960. Před zahájením nacvičování letošního představení, jak uvedla paní Hana Venclová, předložila starý otcův scénář režiséru  Jiřímu Jirešovi. Současně také druhý scénář, spolu s notovým materiálem, obstaral ředitel KC doc. Mgr. František Preisler, který nápad s „Nituškou“ vřele přivítal.  Poté již věci dostaly rychlý spád, došlo k namnožení 96 stánek textu a vše se mohlo rozběhnout k úspěšnému cíli.

Nutno připomenout, že výčet odehraných představení v našem městě nemusí být úplný. Jedná se pouze o představení, na nichž se podílel  DS Hýbl. Ve Třebové totiž v minulosti působily i další divadelní soubory, které měly svůj vlastní repertoár. Byl to především Dramatický odbor Sokola, který provedl řadu zdařilých operet a Jednota Orla, která také pořádala operetní představení. Hrávalo se také v Dělnickém domě v Nádražní ulici či v sálech na Parníku (tamní DS Vojan). S touto operetou se mohlo v našem městě objevit také některé z hostujících  českých divadel  či kdysi dávno divadelních společností. V dobovém tisku  Českotřebovský železničář z roku 1961 se nalezla zmínka o jednom z nich „…zahrál Nitušku zájezdový soubor z Olomouce u nás před čtyřmi roky…“.  To se mělo tedy uskutečnit v roce 1957. Tato další  případná představení nejsou v našem výčtu citována, neboť se o jejich existenci se nepodařily  vypátrat  žádné údaje.                                                                                                                     Martin Šebela