Českotřebovský deník  182/2012  (25.7.)                                
Lékaři polikliniky česká třebová začali pacientům předepisovat elektronické recepty

Poliklinika Česká Třebová, která patří do skupiny AGEL, spustila jako jedna z mála zdravotnických zařízení v zemi pilotní provoz eReceptu. Lékaři tak začali pacientům předepisovat elektronické recepty. Na nový systém eReceptu je připravena i tamní lékárna, takže si pacienti mohou svůj lék okamžitě v přízemí polikliniky vyzvednout. Novinku si chválí nejen pacienti, kteří už nebudou muset docházet k lékaři jen kvůli receptu, ale také lékárníci, neboť nový systém znemožní jejich falšování.
 
Prohlášení Radka Nekoly, člena DR ČD Cargo, a.s.
k údajně zmanipulované zakázce na modernizaci lokomotiv pro CZ LOKO, a.s.

Radek Nekola, zástupce zaměstnanců v dozorčí radě ČD Cargo, a.s., se kategoricky ohrazuje proti informacím zveřejněným v časopisu Týden, ze dne 9. 7. 2012, že  PhDr. Jiřího Špičku, bývalého provozního ředitele ČD Cargo, vyšetřuje Policie ČR, v souvislosti s údajně zmanipulovanou zakázkou na modernizaci lokomotiv pro CZ LOKO, a.s. Dále konstatuje, že o uvedené zakázce nebylo dosud rozhodnuto a společnost ČD Cargo, a.s. čeká na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 
U společnosti ČD Cargo, a.s. jsou komisionelní výběrová řízení, kterými jsou vybíráni dodavatelé pro veřejné zakázky, realizována standardním způsobem a plně v souladu s právními předpisy. Z důvodu větší transparentnosti řízení jsou těchto rovněž účastni zástupci zaměstnanců    v dozorčí radě ČD Cargo, a.s.
Členové dozorčí rady ČD Cargo, a.s., zástupci zaměstnanců, kteří byli účastni všech výběrových řízení pro veřejné zakázky od roku 2009, zásadním způsobem nesouhlasí s nepravdivými údaji prezentovanými v této souvislosti v médiích, které poškozují dobré jméno společnosti ČD Cargo, a.s. a všech jeho zaměstnanců. 
V Praze, dne 17. července 2012                                                                           Radek Nekola, člen DR ČD Cargo, a.s.
 
Dobeš trestá za registr: ředitel Karel Peška skončil, náměstci přišli o peníze 

Ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM) se rozhodl kvůli problematickému registru vozidel potrestat několik svých podřízených. Kromě peněžních sankcí informoval o odvolání ředitele úseku silniční a vodní dopravy Karla Pešky.
Vedle odvolání Pešky informoval ministr také o stoprocentním snížení osobního ohodnocení státnímu tajemníkovi Miroslavu Drobnému, náměstkovi Ivu Tomanovi, řediteli odboru provozu silničních vozidel Petru Musilovi a řediteli vnitřní správy Jakubovi Ferusovi. „Nejedná se o jednorázovou záležitost, ale o trvalé snížení,“ řekl Dobeš. Podle něj se v případě náměstků jedná o zhruba 30 tisíc korun, v případě ředitelů o 15 tisíc korun. (Bývalý) ředitel odboru  MDČR Mgr. Karel Peška je v našem regionu známou osobností. Pochází ze Žamberka, původním povoláním je vychovatel, působil také jako zástupce ředitele a později i ředitel Školského úřadu v Ústí nad Orlicí, po jeho zrušení  se stal  vedoucím odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje. Po posledních  krajských volbách  z této funkce na vlastní žádost odešel.  Do funkce ředitele odboru na Ministerstvu dopravy si jej vzal právě náměstek Ing. Ivo Toman. Profesní kariéra Mgr. Karla Pešky vzbuzuje pochybnosti, zda byl pro svou funkci  ředitele odboru silniční a vodní dopravy dostatečně erudovaný. Jeho odvolání při prvním problému tedy není překvapením.  
Náměstek Ing. Ivo Toman je bývalý (jednoroční) krajský hejtman Pardubického kraje. Také o něm je řeč v souvislosti se stoprocentním snížením osobního ohodnocení o 30 tis. Kč.  Ten však  je v oblasti dopravy  větším odborníkem. Je stavař, pochází z Chocně, pracoval předtím za ministra Řebíčka jako zmocněnec pro výstavbu silnic R35 a D11, která se však stále jen připravuje a připravuje, postavil se jenom kraťoučký úsek od D11 na křižovatku do Opatovic. Je známý např. i tím, že dlouhodobě a neúspěšně vyjednával s paní Havránkovou o pozemky pod trasu hradecké dálnice. Předtím byl krajským radním Pardubického kraje pověřeným řízením oblasti dopravy a ještě předtím pracoval ve státní správě jako jako zástupce přednosty Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí.
 
Příprava na olympiádu někdy hodně bolí.

Je to zřejmé  z fotografie českého reprezentanta a českotřebovského nadějného dráhového (a někdy i silničního) cyklisty Denise Śpičky, dvojnásobného olympionika z Pekingu a nyní z Londýna. 
Na letošních olympijských hrách pojede disciplínu keirin. Budeme mu držet palce zejména v době po 3. srpnu 2012 a věřme, že se mu pády a zranění vyhnou a ve své mistrovské disciplíně se dostane až do závěrečných finálových bojů.
 
České vodárenství může přijít až o 40 miliard korun.

Téma nás zajímá proto, že z tohoto zdroje potřebujeme peníze na dostavbu ČOV a kanalizace na Lhotce na na parnickém kopci. Podle Evropské komise je odvětví špatně regulované a není zřejmé, zda evropské peníze nejdou do investic, které by měly platit ze svého soukromé vodárenské firmy. Pokud se dohled nad dotacemi nezlepší, peníze na investiční projekty v letech 2014 až 2020 Česká republika nedostane. České úřady se ale na způsobu regulace nedokážou domluvit. Hrozí tak, že peníze na opravy a údržbu vodovodní sítě nakonec zaplatí spotřebitelé na vyšším vodném a stočném. Nyní spadá oblast vodárenství pod několik ministerstev najednou. „Komise po nás chce, abychom tyto pravomoci koncentrovali do nějaké nezávislé instituce,“ říká náměstek ministerstva životního prostředí Jakub Kulíšek.Uvažuje se třeba o přesunu pravomocí pod Energetický regulační úřad. „Jsme připraveni jako nezávislý regulátor spravovat i oblast vodárenství,“ nebrání se takovému kroku šéfka ERÚ Alena Vitásková. „Máme k tomu jako regulátor dalších síťových odvětví všechny předpoklady,“ říká.
Na tom, jestli obdobný úřad zřídit, se ale neshodnou jednotlivá ministerstva. Zatímco ministerstvo životního prostředí je pro, podle ministerstva zemědělství je současný systém dostačující. Ministerstvo financí se zase bojí vyšších nákladů. „Zřizování nezávislého regulačního orgánu je v rozporu s programem rozpočtové odpovědnosti,“ říká mluvčí resortu Ondřej Jakob s tím, že ve Velké Británii stojí obdobný úřad v přepočtu až 500 milionů korun ročně. To ale podle Vitáskové v případě začlenění vodárenství pod ERÚ nehrozí.„Drahé by to určitě nebylo. Shrnutí všech pravomocí z pěti ministerstev pod jednu střechu bude levnější než stávající systém,“ dodává s tím, že i nyní je rozpočet ERÚ jen okolo 200 milionů korun ročně.
Vznik regulátora se nelíbí ani velkým vodárenským společnostem. Právě jich se totiž nedostatečná regulace podle Evropské komise týká nejvíc. Díky netransparentním privatizacím jsou v některých případech dotace spíše nepřímou podporou soukromých firem.Příkladem může být Praha, která na pronájmu svých sítí loni vydělala 9,6 milionu korun, zatímco Veolia, která je pouze využívá, přes 366 milionů. Investice do rekonstrukcí přitom platí majitel. I proto například Praha nedostala z Bruselu miliardu na stavbu čističky vod. Dosud byla Evropská komise benevolentní. Dotace mohly být použity i na jiné projekty. Od roku 2014 to již nepůjde.
Podle webu Novinky.cz
Přístroj na espresso slaví 190. narozeniny 

Praha, 25. července 2012 – Denně se na celém světě vypije 1 400 milionů šálků kávy. Díky jedinečné vůni a bohaté chuti se káva stala po sklenici vody nejoblíbenějším nápojem. Znalci a milovníci kávy se shodují, že nejintenzivnější zážitek přináší espresso. Jedinečná konzistence, exotická vůně, bohatá pěna a jemnost šálku dokáže povzbudit všechny smysly. Stroj na jeho výrobu vynalezl v roce 1822 Francouz Louis Bernard Rabaut.
První přístroj na espresso dokázal vodu přetvořit na páru, která se prohnala přes mletou kávu,“ říká Roman Tvrzník, generální ředitel ELEKTROWIN a.s. a dodává: „První automatický kávovar již vymyslel Ital.  V roce 1833 si ho nechal patentovat světoznámý Ernest Illy, který je otcem italské značky kávy Illy Caffe“.
Dnešní moderní přístroj na výrobu espressa sestavil na začátku 2. světové války Achilles Gaggia. Na svůj úspěch si ale musel počkat do konce válečného konfliktu. Samotná výroba přístroje začala až v roce 1946. Tento kávovar byl výjimečný tím, že již nepoužíval vodní páru. Voda protekla přes namletou kávu pod vysokým tlakem, a tím se vytvořila krémová pěna, která je pro espresso příznačná. Tento způsob přípravy espressa zaručuje, že káva získá maximální chuť a minimum škodlivin.
Některé modely prvních přístrojů na espresso, které jsou vyrobené z mědi a mosazi, jsou opravdové historické skvosty a je škoda je vyhazovat. Většina přístrojů ale poté, co doslouží, již žádnou hodnotu nemá. Proto Roman Tvrzník upozorňuje, že takové by měly putovat do speciálních kontejnerů pro drobný elektrický odpad nebo přímo do sběrných dvorů k recyklaci. „Bohužel lidé v přesvědčení, že když jde o malý domácí spotřebič, který se nemusí recyklovat, tyto přístroje vyhazují do kontejnerů se směsným odpadem. To je ale velká chyba, neboť jeho zpracováním lze získat materiály, které se dají použít při další výrobě,“ vysvětluje Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN.