Lékaři polikliniky česká třebová začali pacientům předepisovat
elektronické recepty
Poliklinika Česká Třebová, která patří do skupiny AGEL, spustila jako
jedna z mála zdravotnických zařízení v zemi pilotní provoz eReceptu.
Lékaři tak začali pacientům předepisovat elektronické recepty. Na nový
systém eReceptu je připravena i tamní lékárna, takže si pacienti mohou
svůj lék okamžitě v přízemí polikliniky vyzvednout. Novinku si chválí
nejen pacienti, kteří už nebudou muset docházet k lékaři jen kvůli
receptu, ale také lékárníci, neboť nový systém znemožní jejich falšování.
Prohlášení Radka Nekoly, člena DR ČD Cargo, a.s.
k údajně
zmanipulované zakázce na modernizaci lokomotiv pro CZ LOKO, a.s.
Radek Nekola, zástupce zaměstnanců v dozorčí radě ČD Cargo, a.s., se
kategoricky ohrazuje proti informacím zveřejněným v časopisu Týden, ze
dne 9. 7. 2012, že PhDr.
Jiřího Špičku, bývalého provozního ředitele ČD Cargo, vyšetřuje Policie
ČR, v souvislosti s údajně zmanipulovanou zakázkou na modernizaci
lokomotiv pro CZ LOKO, a.s.
Dále konstatuje, že o uvedené zakázce nebylo dosud rozhodnuto a
společnost ČD Cargo, a.s. čeká na vyjádření Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže.
U společnosti ČD Cargo,
a.s. jsou komisionelní
výběrová řízení,
kterými jsou vybíráni dodavatelé pro veřejné
zakázky, realizována standardním způsobem a plně v souladu s právními
předpisy. Z důvodu větší transparentnosti řízení jsou těchto rovněž
účastni zástupci zaměstnanců v dozorčí radě ČD Cargo,
a.s.
Členové dozorčí rady ČD Cargo, a.s., zástupci zaměstnanců, kteří
byli účastni všech
výběrových řízení
pro veřejné
zakázky od roku 2009, zásadním způsobem nesouhlasí s nepravdivými údaji
prezentovanými v této souvislosti v médiích, které poškozují dobré jméno
společnosti ČD Cargo, a.s. a všech jeho zaměstnanců.
V Praze, dne 17. července
2012
Radek Nekola, člen DR ČD Cargo, a.s.
Dobeš trestá za registr: ředitel Karel Peška skončil, náměstci
přišli o peníze
Ministr dopravy Pavel Dobeš
(LIDEM) se rozhodl kvůli problematickému registru vozidel
potrestat několik svých podřízených. Kromě peněžních sankcí
informoval o odvolání ředitele úseku silniční a vodní dopravy
Karla Pešky.
Vedle odvolání Pešky informoval ministr také o
stoprocentním snížení osobního ohodnocení státnímu
tajemníkovi Miroslavu Drobnému, náměstkovi Ivu Tomanovi,
řediteli odboru provozu silničních vozidel Petru
Musilovi a řediteli vnitřní správy Jakubovi Ferusovi.
„Nejedná se o jednorázovou záležitost, ale o trvalé
snížení,“ řekl Dobeš. Podle něj se v případě náměstků
jedná o zhruba 30 tisíc korun, v případě ředitelů o 15
tisíc korun. (Bývalý) ředitel odboru MDČR Mgr.
Karel Peška je v našem regionu známou osobností. Pochází
ze Žamberka, původním povoláním je vychovatel, působil
také jako zástupce ředitele a později i ředitel
Školského úřadu v Ústí nad Orlicí, po jeho zrušení
se stal vedoucím odboru školství Krajského úřadu
Pardubického kraje. Po posledních krajských
volbách z této funkce na vlastní žádost odešel.
Do funkce ředitele odboru na Ministerstvu dopravy si jej
vzal právě náměstek Ing. Ivo Toman. Profesní kariéra
Mgr. Karla Pešky vzbuzuje pochybnosti, zda byl pro svou
funkci ředitele odboru silniční a vodní dopravy
dostatečně erudovaný. Jeho odvolání při prvním problému
tedy není překvapením.
Náměstek Ing. Ivo Toman je bývalý (jednoroční) krajský hejtman
Pardubického kraje. Také o něm je řeč v souvislosti se stoprocentním
snížením osobního ohodnocení o 30 tis. Kč. Ten však je v
oblasti dopravy větším odborníkem. Je stavař, pochází z Chocně,
pracoval předtím za ministra Řebíčka jako zmocněnec pro výstavbu
silnic R35 a D11, která se však stále jen připravuje a připravuje,
postavil se jenom kraťoučký úsek od D11 na křižovatku do Opatovic. Je
známý např. i tím, že dlouhodobě a neúspěšně vyjednával s paní
Havránkovou o pozemky pod trasu hradecké dálnice. Předtím byl krajským
radním Pardubického kraje pověřeným řízením oblasti dopravy a ještě
předtím pracoval ve státní správě jako jako zástupce přednosty
Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí.
Příprava na olympiádu někdy hodně bolí.
Je to zřejmé z fotografie českého reprezentanta a
českotřebovského nadějného dráhového (a někdy i silničního)
cyklisty Denise Śpičky, dvojnásobného olympionika z Pekingu a nyní z
Londýna.
Na letošních olympijských hrách pojede disciplínu
keirin. Budeme mu držet palce zejména v době po 3. srpnu 2012 a
věřme, že se mu pády a zranění vyhnou a ve své mistrovské disciplíně
se dostane až do závěrečných finálových bojů.
České vodárenství může přijít až o 40 miliard korun.
Téma nás zajímá proto, že z tohoto zdroje potřebujeme peníze
na dostavbu ČOV a kanalizace na Lhotce na na parnickém kopci. Podle Evropské komise je odvětví špatně regulované a není
zřejmé, zda evropské peníze nejdou do investic, které by měly
platit ze svého soukromé vodárenské firmy. Pokud se dohled nad
dotacemi nezlepší, peníze na investiční projekty v letech 2014
až 2020 Česká republika nedostane. České úřady se ale na způsobu
regulace nedokážou domluvit. Hrozí tak, že peníze na opravy
a údržbu vodovodní sítě nakonec zaplatí spotřebitelé na vyšším
vodném a stočném.
Nyní spadá oblast vodárenství pod několik ministerstev najednou.
„Komise po nás chce, abychom tyto pravomoci koncentrovali
do nějaké nezávislé instituce,“ říká náměstek ministerstva
životního prostředí Jakub Kulíšek.Uvažuje se třeba o přesunu
pravomocí pod Energetický regulační úřad. „Jsme připraveni jako
nezávislý regulátor spravovat i oblast vodárenství,“ nebrání se
takovému kroku šéfka ERÚ Alena Vitásková. „Máme k tomu jako
regulátor dalších síťových odvětví všechny předpoklady,“ říká.
Na tom, jestli obdobný úřad zřídit, se ale neshodnou
jednotlivá ministerstva. Zatímco ministerstvo životního
prostředí je pro, podle ministerstva zemědělství je současný
systém dostačující. Ministerstvo financí se zase bojí vyšších
nákladů. „Zřizování nezávislého regulačního orgánu je v rozporu
s programem rozpočtové odpovědnosti,“ říká mluvčí resortu Ondřej
Jakob s tím, že ve Velké Británii stojí obdobný úřad v přepočtu
až 500 milionů korun ročně. To ale podle Vitáskové v případě
začlenění vodárenství pod ERÚ nehrozí.„Drahé by to určitě
nebylo. Shrnutí všech pravomocí z pěti ministerstev pod jednu
střechu bude levnější než stávající systém,“ dodává s tím, že
i nyní je rozpočet ERÚ jen okolo 200 milionů korun ročně.
Vznik regulátora se nelíbí ani velkým vodárenským
společnostem. Právě jich se totiž nedostatečná regulace podle
Evropské komise týká nejvíc. Díky netransparentním privatizacím
jsou v některých případech dotace spíše nepřímou podporou
soukromých firem.Příkladem může být Praha, která na pronájmu
svých sítí loni vydělala 9,6 milionu korun, zatímco Veolia,
která je pouze využívá, přes 366 milionů. Investice
do rekonstrukcí přitom platí majitel. I proto například Praha
nedostala z Bruselu miliardu na stavbu čističky vod. Dosud byla
Evropská komise benevolentní. Dotace mohly být použity i na jiné
projekty. Od roku 2014 to již nepůjde.
Podle webu Novinky.cz
-
Přístroj na espresso slaví
190. narozeniny
-
Praha,
25. července 2012 – Denně se na celém světě vypije 1 400 milionů
šálků kávy. Díky jedinečné vůni a bohaté chuti se káva stala po
sklenici vody nejoblíbenějším nápojem. Znalci a milovníci kávy se
shodují, že nejintenzivnější zážitek přináší espresso. Jedinečná
konzistence, exotická vůně, bohatá pěna a jemnost šálku dokáže
povzbudit všechny smysly. Stroj na jeho výrobu vynalezl v roce 1822
Francouz Louis Bernard Rabaut.
- „První přístroj na espresso dokázal vodu přetvořit na páru,
která se prohnala přes mletou kávu,“ říká Roman Tvrzník,
generální ředitel ELEKTROWIN a.s. a dodává: „První automatický
kávovar již vymyslel Ital. V roce 1833 si ho nechal patentovat
světoznámý Ernest Illy, který je otcem italské značky kávy Illy
Caffe“.
- Dnešní moderní přístroj na výrobu espressa sestavil na začátku
2. světové války Achilles Gaggia. Na svůj úspěch si ale musel počkat
do konce válečného konfliktu. Samotná výroba přístroje začala až
v roce 1946. Tento kávovar byl výjimečný tím, že již nepoužíval
vodní páru. Voda protekla přes namletou kávu pod vysokým tlakem, a
tím se vytvořila krémová pěna, která je pro espresso příznačná.
Tento způsob přípravy espressa zaručuje, že káva získá maximální
chuť a minimum škodlivin.
- Některé modely prvních přístrojů na espresso, které jsou
vyrobené z mědi a mosazi, jsou opravdové historické skvosty a je
škoda je vyhazovat. Většina přístrojů ale poté, co doslouží, již
žádnou hodnotu nemá. Proto Roman Tvrzník upozorňuje, že takové by
měly putovat do speciálních kontejnerů pro drobný elektrický odpad
nebo přímo do sběrných dvorů k recyklaci. „Bohužel lidé
v přesvědčení, že když jde o malý domácí spotřebič, který se nemusí
recyklovat, tyto přístroje vyhazují do kontejnerů se směsným
odpadem. To je ale velká chyba, neboť jeho zpracováním lze získat
materiály, které se dají použít při další výrobě,“
vysvětluje Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému
ELEKTROWIN.
|