V srpnu oslaví Ing. Jaromír Barták 100 let                          
V závěru měsíce srpna oslaví neuvěřitelných 100 let českotřebovský občan, ing. Jaromír Barták. Narodil se 24. srpna 1912 v  Nymburce v rodině holiče a vlásenkáře Jindřicha Bartáka a jeho manželky Anny. Měl ještě o dva roky mladší sestru Marii.
Poté, co ve svém rodišti  ukončil státní českou reálku byl  v roce 1930 přijat  ke studiu na ČVUT v Praze, obor inženýrského stavitelství.  Během studií nalezl ubytování v  dnes již neexistující  Studentské kolonii na Letné. Zde žilo pohromadě mnoho studentů pražských vysokých škol  ať se jednalo o  stavaře, mediky či další obory. Dokonce zvláštní pavilon zde měly i ženy - studentky. Se svými bývalými spolužáky - tzv. koloňáky - se ing. Barták účastnil pravidelných setkání. Jako student  mladý Jaromír s několika vrstevníky pravidelně  statoval na předních pražských divadelních scénách - Stavovském a Národním divadle.  Po studiích a  následné promoci nastoupil ing. Barták vojenskou presenční službu, kterou  vykonal postupně v Mladé Boleslavi a v Praze.  
Po vojně jej pracovní umístění zaválo na dobu šesti měsíců do Berlína , kde působil u firmy Lorenz & Co., zabývající se  geologickým průzkumem  pro stavby téměř celé Evropy, konkrétně zemí ovládaných fašistickým Německem. Svému oboru zůstal ing. Barták věrný po celý život. Českotřebovský zpravodaj přinesl před pěti lety obsáhlejší stať mapující jeho profesionální kariéru a to při příležitosti jubilantových devadesátin. Ty oslavil společně se svou manželkou MUDr. Eliškou Bartákovou, rozenou Záleskou, dcerou známé parnické porodní asistentky Cecílie Záleské. Paní Eliška  se v našem městě stala první dětskou lékařkou na místním zdravotním středisku. K jejich osudovému seznámení došlo v roce 1943 v Benešově, kde působila v tamější nemocnici a ing. Bartáka  do okolí tohoto města přivedly pracovní povinnosti. Vztah obou mladých lidí skončil  později svatbou.
Do našeho města přišel ing. Barták v roce 1950, kdy se zde objevil jako  pracovník Železniční stavební správy. Hned po svém příchodu zde založil tzv. Středisko průzkumu, tehdy jediné v rámci ministerstev železnic a dopravy. Geologický průzkum prováděl na  svěřeném úseku trati Česká Třebová - Dlouhá Třebová. Další zaměstnání nalezl u tehdejšího Státního  ústavu dopravního projektování (SUDOP), dále potom v Praze u podniku Metrostav, kde působil jako hlavní projektant trasy C z Kačerova do Jižního města.
Manželé Bartákovi velice  brzy splynuli s kulturním životem našeho města. Kromě  pravidelných návštěv koncertů KPH připomeňme jejich velký zájem o výtvarné umění, podnícený bratrem paní Elišky, zdejším knihařem a junáckým pracovníkem Františkem  Navarou.
Velkou zálibou ing. Bartáka se stalo fotografování. První fotoaparát značky Leica mu zakoupil otec již v době pražských studií. A to  bylo tehdy něco! Během let pořídil řadu zajímavých snímků, dokumentující např. květnové události roku 1945 v Praze a Nymburce,  vlastní pracovní  činnost, nescházejí ani snímky z cest či školních srazů svých i manželčiných spolužáků. Společně s panem Sixtou zhotovil dnes velice známé snímky z provedení Zedínkovy opery Obrázky z Hor. Objektivem svého aparátu zachytil řadu známých tváří našeho města, jako své manželky, švagra Františka Navary, jeho vnučky, dnes již nežijící zpěvačky Zuzany Navarové, bývalé drogistky Elišky Komárkové, F.K. Zedínka, ing. Konráda Moschnera, prof. Václava Hlada a také paní Zuzany Švabinské.
Velkou zálibou ing. Bartáka se stalo pátrání po osudech zdejšího rodáka, nacisty popraveného ing. Otakara Runy a shromažďování všech dostupných dokumentů a informací o  jeho osobě. O jeho bohaté poznatky byly obohaceny sbírky zdejšího městského muzea.  Zasloužil se také o odhalení Runovy pamětní desky na jeho rodném domě U Zajíčků čp.20 na Starém náměstí.
Dalo by se psát mnohem více o životě  oslavence a o  jeho práci pro druhé a především pro své město,  jehož je ing. Barták dodnes velkým patriotem, i když okolnosti jej donutily po úmrtí manželky vyměnit rodinné prostředí v Nádražní ulici za pohodlnější léčebný ústav. Popřejme mu za všechny čtenáře Zpravodaje do jeho "stovky" hodně zdraví do dalších let, které tk nutně potřebuje a  mnoho  neutuchajícího a tolik potřebného životního elánu a optimismu.    Martin Šebela