Českotřebovský deník 189/2012                                             

Ad: Agilní poliklinika Agel

Je pro mne velkým, a nutno podotknout nepříjemným překvapením, když jsem měla možnost seznámit se s článkem týkajícího se spolupráce Laboratoře klinické biochemie v České Třebové a Laboratoře v Ústí nad Orlicí. V tomto směru totiž nebylo vynaloženo ze strany Orlickoústecké laboratoře žádné úsilí na změnu! Tím chci říci, že ticho znamená žádný pohyb, proto také žádné změny! Naopak z naší strany byl na naši žádost a nemalé dolaďování zajištěn elektronický přenos výsledků do nemocničního informačního sytému, ale protože naše laboratoř se řídí zavedenými postupy pro řízení, správu a archivaci dokumentů, poskytuje výsledky pouze žadateli indikujícímu laboratorní vyšetření. To znamená, že tato vyšetření jsou  součástí pacientovy zdravotní dokumentace, jejíž vlastníkem je jeho ošetřující lékař a nejsou k dispozici komukoliv, vyjma lékařů podílejících se na péči o pacienta. Proč jsou v článku napadeny českotřebovské biochemické laboratoře, když v okrese existuje minimálně ještě jedna laboratoř, která své výsledky do společné databáze neukládá. Ukládá snad Orlickoústecká laboratoř své výsledky do databáze pracoviště vyššího typu – Hradec Králové,  Pardubice, kam posílá vzorky  materiálu na testy, které sama neprovádí? Není to totiž ani možné, protože databáze laboratorního informačního sytému je majetkem zdravotnického zařízení a výsledky v ní by měly být bezpečně zpracovány, vytištěny a bezpečně předány ordinujícím lékařům! To, že existuje jedna velká databáze několika okresních laboratoří je způsobeno tím, že provozovatelem těchto laboratoří je jeden subjekt.  Neoprávněné tvrzení je zjevně nepravdivé a účelově zkreslené a je organizováno způsobem, jakýmikoliv prostředky – tedy v tomto případě za pomoci třebovského zpravodaje k překroucení skutečností. Je nepopiratelným faktem, že většina lidí, která článek „Agilní poliklinika Agel“ v srpnovém vydání četla, je naprosto neznalá toho, jak se věci mají. Kde to jsme? Ve špatném snu? Nebo ve frašce, režírované jistým zdravotnickým pracovníkem? Není to právě proto, jak se sám pan doktor vyjadřuje, že komplementární zařízení je ekonomicky výhodné? Právě u laboratoří je zajímavé sledovat nasazení konkurenčních parametrů – tj. způsobů a metod, které laboratoře využívají v boji s konkurencí. Je smutné, že do konkurenčního boje zapojuje nejen svou nabídku, ale i nepravdivé informace. Vzorky odebrané krve v našem odběrovém centru nikdy necestovala do Šumperka ani do Frýdku - Místku jak RNDr. Kohoutek říká. Toto chování činí dojem, že se jedná o pouhou spekulaci. Naopak veškerá specializovaná biochemická vyšetření (vyjma testů infekční diagnostiky, která jsou prováděna oddělením Infekční diagnostiky v Litomyšli), jsou právě odesílána na toto pracoviště, ale pravděpodobně ne v počtu, které by bylo žádáno Orlickoústeckou laboratoří. Ale to naše pracoviště neovlivní, protože o rozsahu laboratorního vyšetření rozhoduje vždy lékař. Pro nás je prioritní dbát při výběru spolupracující laboratoře na zavedený systém kvality v těchto laboratořích a přednostně vybírat laboratoře, které splňují požadavky normy ČSN EN ISO 15189, ev. požadavky NASKL. Nemyslím si, že pokud v databázi Orlickoústecké laboratoře není historie laboratorních vyšetření, že je to v neprospěch pacienta. K tomuto účelu totiž slouží zcela jiné nástroje. Je na pacientech, aby svému zdraví věnovali patřičnou pozornost a proto mají možnost využít elektronické zdravotní knížky, i karty života, které jsou založeny na principu elektronické komunikace mezi lékaři a pacienty, nehledě na to, že u každého chorobného stavu jsou vypracovány odborné postupy a zdravotníci se musí řídit těmito doporučenými postupy. Jsem si vědoma skutečnosti, že vztah mezi laboratoří a pacientem je komplikovaný vzhledem ke skutečnosti, že žadatelem o vyšetření je ošetřující lékař, a proto pracovníci při řešení problémů s podáváním informací o výsledcích vyšetření musí postupovat citlivě a uváženě.                                                                                                                                             Mgr. Fibigarová
 
Poznámka:  Podstatou článku, ke kterému jsou výše uvedené řádky zaměřeny, je informace, že většina výsledků vyšetření získaných na obou českotřebovských poliklinikách se do databáze Médea, se kterou pracuje Orlickoústecká nemocnice a další nemocnice v Pardubickém kraji nedostane a lékaři při léčení hospitalizovaných pacientů tak nemohou do výsledků  dřívějších vyšetření v České Třebové provedených nahlížet. Tato informace je pravdivá, a je třeba si to připustit. O tom, zda to je či není výhoda (nevýhoda) ať si udělá obrázek každý sám. Do dalších detailů včetně toho, která laboratoř má nebo nemá vzorky zpracovávat se nechci pouštět. Pokud však mají výše uvedené řádky zpochybnit odbornost a ekonomiku laboratorního komplementu Orlickoústecké nemocnice a používaný informační systém, pak se pisatelka pohybuje na tenkém ledě. Má-li článek hájit vlastní práci laboratoře, pak je zbytečný, tato práce nebyla nijak zpochybněna. Možná nebyl zveřejněný (zkrácený) text v srpnovém čísle zpravodaje dost srozumitelný, to lze připustit.  
Vyšetření v  biochemických, hematologických i mikrobiologických laboratořích se samozřejmě ve všech případech dělají dle objednávek  žadatelů, tedy praktických  nebo odborných lékařů. Zasílání výsledků se děje vždy v zašifrované formě vždy zpět žadateli a nejsou veřejně přístupnou informací. Výsledky vyšetření však nejsou vlastnictvím žadatelů - lékařů, měly by sloužit především pacientům. Pokud se stanou součástí nějaké komplexní databáze, jako je např. nemocniční informační systém Médea, tak to může být pacientům jen ku prospěchu. Nahlížení do systému Médea a používání této databáze vůbec má svá velmi přísná pravidla, která jsou denně kontrolována a dosud nebyl zjištěn žádný případ  jejich zneužití. Sám jsme se o této praxi  (opakovaně) přesvědčil. Milan Mikolecký
 
Poděkování pro Řetůvanku
Dopis, který uvádím, jsem dostal v kopii také ke zveřejnění a dělám to velmi rád, neboť ukazuje, že ve Třebové dobře známá Řetůvanka dělá svou práci velmi dobře:
 
Vážená paní Zemanová a pane Zemane,
Bylo pro nás potěšením přivítat Vás na letošním XIX. ročníku Setkání dechových hudeb v Dřevohosticích. Pro náš festival je vždy určitým ozvláštněním a přínosem, když nám zahraje česká kapela a zahraje pěkně svou českou písničku, tak jak to předvedla Řetůvanka. I když se říká, že skromnost je na místě každého lidského konání, ve Vašem případě skromní být nemusíte. Snesete srovnání s předními moravskými kapelami a věřte že vím co říkám. Osobně organizuji již 6. ročník festivalu, takže mé poznatky už snad mají určitou vypovídací schopnost. Rovněž názory diváků, které byly námi organizátory zaznamenány, byly jen a jen příznivé. Vystoupení nejmladší členky Vaší kapely bylo velmi  emotivní a doslova zaselo nadšení do řad přihlížejících diváků. Určitě jste to poznali na bouřlivém potlesku.  
Vážená paní Zemanová a pane Zemane. Svým vystoupením jste obohatili letošní ročník Setkání dechových hudeb v Dřevohosticích -  jménem celého festivalového organizačního výboru Vám za předvedený bravurní výkon srdečně děkuji a přeji hodně dalších úspěšných vystoupení. S přátelským pozdravem Dostál Petr místostarosta městyse Dřevohostice             (fotografie z festivalu v Dřevohosticích)
Informace z 80. jednání Rady Pardubického kraje (čtvrtek 2. 8. 2012) 
Regionální muzeum v Litomyšli opraví firma ze Žďáru
Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli se přiblížila. "Výběrové řízení bylo bez omezení počtu uchazečů. Přihlásilo se celkem dvanáct firem a projekt s odhadní cenou 70,5 milionu korun  jsme vysoutěžili za 46.6 milionu korun," informoval náměstek hejtmana zodpovědný za investice Jan Tichý. Z této částky zaplatí 85 procent dotace z evropských fondů. Vítězem výběrového řízení se stala firma PKS INPOS, a. s., ze Žďáru nad Sázavou. 
Přední český architekt Josef Pleskot navrhl zprůchodnění hlavní budovy muzea. Vychází z moderních urbanistických směrů, které odstraňují bariéry a sleduje lepší zpřístupnění budovy z města i zámeckého návrší. Na části nevyužívané a prakticky nepřístupné zahrady přiléhající k západní straně budovy muzea, vznikne nový  vstupní objekt. Stavebník ale nejdříve musí umožnit záchranný archeologický výzkum, který bude provádět Východočeské muzeum Pardubice.
 
Nemocnice s akutní péčí zahájily společné projekty
Rada Pardubického kraje byla informována o zahájení třech společných projektů, které schválila na začátku července letošního roku Koordinační a řídící skupina nemocnic Pardubického kraje.  „Jedná se o sledování a vyhodnocování nemocničních nákaz, zajištění výživové péče pacientů a společné nákupy léků," uvedl radní Martin Netolický. V prvním projektu je cílem najít preventivní opatření, jak nemocničním nákazám předcházet nebo alespoň jejich výskyt eliminovat. Co se týká výživy pacientů, tam chce koordinační skupina zavést standardy nutriční péče a u každého pacienta stanovit jeho plán výživy. Je totiž prokázáno, že hospitalizace podvyživených pacientů se prodlužuje o 20 - 50 procent. Nemocnice nyní také sjednocují požadavky na společný nákup léků. Tím vzniká velká vyjednávací síla ke snížení vstupních cen nákladných položek.  Zástupci jednotlivých nemocnic vyspecifikovali skupiny léků, které jsou finančně nejnákladnější a které jsou používány ve všech nemocnicích. „V současné době probíhá první společné poptávkové řízení na skupiny drahých léků. Po jeho vyhodnocení se rozhodneme, v jakém rozsahu budeme organizovat další společné nákupy ve druhém pololetí tohoto roku," řekl Netolický.
 
Domov pod Kuňkou ušetří se solárními panely
Pardubickému kraji se podařilo získat na  snížení energetické náročnosti Domova pod Kuňkou v Rábech dotaci Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí  v celkové výši 405 milionů korun. Dalších 494 tisíc korun dal Pardubický kraj ze svého rozpočtu. „Je to jedna z cest, jak se snažíme snižovat energetickou náročnost v budovách, které patří do krajského majetku . Konkrétně v Domově pod Kuňkou v Rábech se jedná o instalaci a využití solárních panelů pro ohřev teplé užitkové vody.  Díky této dotaci se dnes už obyvatelé domova sprchují vodou, kterou ohřívá sluníčko,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek.
 
Transformace sociálních služeb ve Slatiňanech může začít
Na konci června letošního roku se Pardubickému kraji podařilo uspět se ziskem evropské dotace z Integrovaného operačního programu ve výši 177 milionů korun. Je určena na transformaci Domova sociálních služeb Slatiňany. Projednáním rada umožnila částkou více jak 15 milionů korun započít se samotnou  realizací. „Cílem projektu je přestěhování celkem 144 klientů Domova sociálních služeb z nevyhovujících prostor do dvanácti nově vybudovaných dvojbytových domů a dvou nakoupených bytů. Tím se výrazně změní  jejich podmínky a zázemí k životu,“ připomenul náměstek hejtmana Roman Línek  a upřesnil rámec investice: „Celková hodnota této výjimečné transformace přesáhne částku 210 milionů korun, z toho 32 miliony se na ní bude podílet Pardubický kraj.“