Netolický:  Chceme-li něco na kraji prosadit, je třeba se hlasitě ozvat

Byl jste zvolen lídrem kandidátky favorizované sociální demokracie. S jakými ambicemi do krajských voleb jdete?

            Jedna věc jsou předpoklady a průzkumy, druhá věc je realita. Už jsem viděl hodně zklamaných politiků, protože jim nevyšel vysněný cíl. Chce to udržet si zdravý rozum a odstup od věci. Proto si také držím alespoň částečný úvazek na vysoké škole, abych nebyl úplně odtržený od reality a držel si odbornost. Ale zpět k odpovědi na otázku. Obhajujeme prvenství ČSSD z roku 2008, kdy jsme obdrželi 19 z 45 členů krajského zastupitelstva. Za úspěch budu považovat výsledek, který bude znamenat pro sociální demokracii více jak 15 mandátů. Vyhrát volby je sice důležité, ale ještě podstatnější je sestavit koaliční vládu na kraji. Nerad bych, aby se opakovala situace z posledních sněmovních voleb, kdy vítěz voleb zůstal v opozici.

Vaším soupeřem je v našem městě starosta města Jaroslav Zedník za TOP 09 a starosty. Je mezi Vámi cítit rivalita?

            I kdyby tomu tak bylo, co je na tom. Naopak zdravá soutěž přiměje obě strany k lepším výkonům. Pan starosta se dosud v krajské politice příliš neprojevoval, přestože byl koaličním zastupitelem osm let jak za vlády ODS, tak následně ČSSD. Jeho parketou byla hlavně komunální politika v České Třebové. Jsem přesvědčený, že ať volby skončí jakkoliv, budeme schopni spolu komunikovat. Není nic horšího, než když si lidé dělají naschvály a nevycházejí si vstříc. Potom to neprospěje nikomu. Naposledy jsme spolu řešili výjezdy drážních hasičů v prvním poplachovém stupni k mimořádným událostem. Skautsky řečeno: k obdobné věcné spolupráci jsem vždy připraven. Pokud chci, aby se podařilo na kraji něco prosadit, je třeba být slyšet, nikoliv si to jenom odsedět na jednáních. Ostatně takto bych politiku ani dělat nemohl, protože by mě nebavila.

Před tři čtvrtě rokem jste „zdědil“ nevděčný resort zdravotnictví. Co byste zmínil jako jeho největší problém? Má kraj vůbec síly na to, aby situaci v nemocnicích vyřešil?

            Ve zdravotnictví je tolik problémů, že nevím, který řešit dříve. Za fatální chybu považuji, že kraj nebyl za dvanáct let schopen svým nemocnicím vysvětlit, že jedinou cestou do budoucna je jejich spolupráce, nikoliv konkurence. Minulý týden jsem například řešil snahu vyvést některé aktivity opět mimo krajské zdravotnictví. Jako vždy s odůvodněním, že je to pro kraj ekonomicky výhodné. Příklad Pardubické krajské nemocnice je všeobecně známý i na ministerstvu, jak to bylo výhodné. Ale pro koho? Budu-li mít možnost, budu nadále prosazovat zintenzivnění spolupráce.

Podařilo se pomoci v průběhu volebního období i našemu městu? Co jsou podle Vás největší úspěchy ve vztahu ke kraji?

Když jsem poprvé kandidoval do komunálních voleb, tak jsem si dal za cíl dvě věci, aby byla opravena Malá scéna a vybudovány důstojné prostory pro sbírky muzea. První akce byla zakončena již před lety, druhou finišujeme nyní. Považuji to za skutečný úspěch. Podařilo se z regionálních evropských fondů získat peníze na expozici muzea a zároveň připravit další s dopravní tématikou. Od počátku projekt sleduji. Nebylo jednoduché přesvědčit hlavně vedení města, aby se vůbec podala žádost. A vidíte. Projekt uspěl v konkurenci a stojíme pár týdnů před otevřením.

Určitě považuji za úspěch, že kraj mohl podpořit řadu kulturních a sportovních aktivit v našem městě. I přes nižší rozpočet jsme udrželi grantový systém v nezměněném rozsahu. Doba zrovna podpoře sportu nepřeje, přesto kraje zůstaly významnými donátory.

Je podle Vás výhodné, má-li město zastoupení v krajském zastupitelstvu či radě?

            Každý ze zastupitelů by měl posuzovat problémy z hlediska celého regionu. Na druhou stranu bych lhal, kdybych nepřiznal, že často člověk zohledňuje i lokální zájmy podle místa bydliště. Ostatně největší podporu jsem dostal ve volbách ve svém městě, je to proto mojí povinností. Neznám ideologická řešení místních problémů, jak se někdo snaží neustále tvrdit. Řešení jsou buď dobrá nebo špatná. Pro město je tedy určitě dobře, pokud se jeho zástupce v krajské samosprávě objeví. A na jaké pozici? To ať rozhodnou lidé v říjnu.

Jak vidíte další období? Předpokládáte ještě nějaké změny ve školství? Stále se hovoří o gymnáziích…

            Možná si to neuvědomujeme, ale v České Třebové za posledních deset let došlo ke dvěma změnám ve středním školství. První z nich se týkala obchodní akademie, která byla spojena s tehdejší VDA, v loňském roce proběhlo sloučení SOŠ a SOU technických oborů s VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana. Jednoduše řečeno došlo k zániku dvou škol v relativně krátkém čase. Nedokáži si představit, že bychom museli ustupovat i v případě gymnázia. I když vím, že hustota právě škol poskytujících střední vzdělávání je v okolí hodně. Pro město naší velikosti je existence gymnázia totéž, jako pro velké město univerzita či pro obec základní škola. S novým ředitelem Josefem Menšíkem budeme určitě hledat takové řešení, aby gymnázium v dalších letech pokračovalo, pokud možno v nezměněném režimu.  

Stanete-li se hejtmanem kraje, budete mít čas sledovat místní záležitosti v našem městě?

            Nepředcházel bych běh událostí, ale v každém případě se budu snažit docházet alespoň na zastupitelstvo města. S radními města jsem v intenzivním kontaktu a snažím se být v obraze a sledovat aktuality. Považuji to za svou povinnost.

Děkuji za rozhovor - Milan Mikolecký

(Fotografie Luboš Kozel)