Českotřebovský deník (229/2012) 14.9.2012                          
Čtenáři Českotřebovského zpravodaje budou moci soutěžit o přípravky z léčivého konopí
Kontroly ano, ale ať někde končí 
Kontroly, které nesčetněkrát přicházejí za příjemci dotací i za Regionální radou Severovýchod a jež své nálezy často vzájemně zpochybňují, se 12. září v královéhradeckém Novém Adalbertinu staly společným tématem debaty na ROPFÓRU 2012, výroční konferenci pořádané Regionální radou Severovýchod.
S veřejností diskutoval Radko Martínek, předseda Regionální rady Severovýchod, dále první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, vysokoškolský pedagog Karel Lacina, starosta Hostinného Karel Klíma, zástupce nevládních neziskových organizací Jan Hloušek a Libor Pavlíček z krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje.
Podle starosty Karla Klímy by se měly kontrolní mechanismy zjednodušit a koncentrovat, aby četnost nahradila efektivita. "Neustálé kontroly nás nutí soustředit se na to "jak", ovšem obsah, tedy "proč", pak mnohdy v přemíře starostí a zbytečných komplikací spojených s nekonečnými kontrolami uniká. Pro účinnost rozvojového projektu je však rovnováha "proč" a "jak" podmínkou," řekl s tím, že se kontrolám nebrání, ale ať nejsou bezbřehé a někde končí.
Jan Hloušek hovořil v souvislosti s čerpáním eurodotací o časté změně pravidel i právních předpisů a špatném systému sankcí za porušení pravidel. "Kontrola má odhalovat nedostatky a pomáhat v prevenci. Prvořadý by měl být cíl, tedy důvod, proč byla dotace poskytnuta," dodal.
Bezkonfliktní budoucnost popřál Regionálnímu operačnímu programu Severovýchod Radko Martínek. Ten se na ROPFÓRU loučil, v krajských volbách  letos nekandiduje. "Osvědčila se nám rychlá administrace projektů a zrychlené proplácení dotací, což mohou posoudit zejména příjemci, kteří mají zkušenost s jinými, zejména tematickými programy," řekl. "Co nás však trápí, je nadměrné množství kontrol a jejich nejednotný přístup. Jedni stanoví, co je dobře, a druzí to popřou. Pak se jen dohadujeme, jak postupovat," dotkl se problémového tématu. Podle něj současné ROPy vyrovnávají strukturu regionu, neboť se díky eurodotacím realizují projekty, které se léta odkládaly. Pardubický hejtman upozornil, že do roku 2020 budeme naposledy čerpat evropské prostředky. "Musíme se tedy připravit na roky následující, v nichž už peníze z Evropy nebudou," vyzval přítomné i budoucí krajskou reprezentaci k včasné přípravě dalších projektů, které povedou region k ekonomickému rozvoji.
Zejména o přípravě nového období mluvil Daniel Braun. "Ministerstvo usiluje o snížení administrativní zátěže, která leží na příjemcích, a o sjednocení pravidel poskytovaných dotací," sdělil. Podle jeho slov bude po roce 2014 jeden regionální operační program, přičemž se sníží i celkový počet operačních programů v České republice. "Obce, města i kraje dosáhnou na dotace z více operačních programů. Jejich projekty však musí odpovídat strategii České republiky a dokumentu Evropa 2020," vysvětlil náměstek Braun.  
 
Umprumka vystavuje: vernisáž zabodovala, příchozí nešetřili chválou
Ústí n. O. – Venku pošmourno, uvnitř festival barev. Přibližně takto si museli připadat příznivci umění nejen z Ústí, kteří ve čtvrtek od sedmnácti hodin zavítali do Galerie pod radnicí a nenechali si ujít vernisáž Umprumka vystavuje. Ta znovu představila nejlepší studentské práce, jež vznikly za uplynulý rok na půdě zdejší uměleckoprůmyslové školy. Ohlas měla i letos výrazný.
„Jsme perspektivní,“ zaznělo na úvod
Zcela zaplněná Galerie pod radnicí, v níž ještě hodinu po zahájení nebylo k hnutí, byla svědkem vydařeného kulturního podniku. V jeho úvodu zazněl projev ředitele školy Zdeňka Rösslera, jenž se zaměřil především na současné postavení školy v systému vzdělávání. „Dost často se setkávám s dotazy, jestli tolik uměleckých oborů na naší škole je potřeba, zda jsou pro společnost přínosné. Odpovídám, že jsou v současné době posledními studijními obory, které vedou žáky k řemeslu. Učí je vztahu k technickým disciplínám. Jde o tvorbu, ale také jde o to, že každý absolvent musí umět svůj návrh vyrobit. Právě v tom jsme perspektivní“ zmínil přínos všech pěti oborů.
Představení samotné výstavy se poté ujal vedoucí umělecké sekce školy, akademický malíř Jaroslav Habrman. Ten přiznal, že se do výstavních prostor nevešlo zdaleka vše, co by si pedagogové přáli. „K vidění je průřez tvorby všech oborů a snažili jsme se toho představit co nejvíce, nicméně kapacita galerie je omezená. Zastoupeny jsou zejména třetí a čtvrté ročníky, jejich klauzurní a maturitní práce. Nechybí ani díla oceněná na republikových a mezinárodních soutěžích,“ uvedl mimo jiné.
Starosta vidí možnosti spolupráce
Za hudebního doprovodu Zdeňka Rosáka mladšího, dalšího z pedagogů, si vystavené artefakty prohlédly desítky pravidelných návštěvníků. Mezi nimi i starosta města Petr Hájek. Jeho komentář je pro mladé umělce lichotivý: „Práce mě ohromně překvapily vysokou úrovní a různorodostí. Škola je rok od roku výš, na vystavených pracích je to vidět,“ podotkl starosta a ohledně širší spolupráce města a školy, po níž se již delší dobu volá, dodal: „Jednou z možností je otázka využití parku pod Roškotovým divadlem a opuštěné budovy bývalého domu dětí. Druhý nápad se týká využití Perly 01. Už delší dobu mám pocit, že městu chybí plnohodnotná galerie, jež by mohla být právě zde,“ domnívá se Petr Hájek.
Že jde „umprumka“ nahoru si podobně jako on myslí také Bohuslav Špaček, vyučující uměleckých předmětů a jeden z koordinátorů výstavy. „Díky několika výběrům zde už nekvalitní věci neuvidíte. Těší mne, že má naše škola pevnou pozici, její kvalita nestagnuje, zlepšuje se i její vybavení a možnosti,“ hodnotil krátce po zahájení.
Pravidelní návštěvníci chválili
Rovněž kulturní „fajnšmekři“, kteří nechválí z povinnosti, hodnotili výtvory středoškoláků vysoko. Důkazem budiž slova Erwina Kukuczky, duchovního a umělce v jedné osobě, který na zahájení rovněž nechyběl: „Oproti loňsku je kvalita o sto procent vyšší. Prostě zírám v dobrém slova smyslu. Hlavně designové návrhy mají šťávu, přinášejí něco nového,“ přidal svůj pohled a pokračoval: „Je vidět, jak důležitý je obor obalové techniky. Protože dnes nekupujeme ani podle obsahu, ale podle obalu, vzhledu.“
O design obalů a grafický design se na čtvrteční vernisáži zajímala také absolventka multimediálních studií Gabriela Jakubcová. I ona si podle svých slov přišla na své. „Vybírám si práce, které mne zaujmou propracováním, neotřelým nápadem, svěží estetikou, a ty zde určitě jsou. Inspiraci tady nacházím,“ svěřila se mladá umělkyně.
A v dobré náladě byli pochopitelně i vystavující studenti, kteří pod radnici přišli ve velkém počtu. Jednou z maturantek, které se na výstavě prezentují, je oděvní návrhářka Anna Chrtková starší. Jak hodnotí ona? „Jsem určitě ráda, že tady svá díla mám.  Vystavené práce mají vysokou kvalitu, udělené ceny jsou toho důkazem,“ domnívá se studentka, která svou školu již úspěšně reprezentovala na mezinárodních soutěžích.
Kdo nepřišel na slavnostní zahájení, má možnost navštívit akci s výmluvným názvem Umprumka vystavuje až do 5. října.

 

Podnikatele ve stavebnictví zachraňují evropské fondy 
Pardubice (14. 9. 2012) – Výroční konference Krajské stavební společnosti Svazu podnikatelů ve stavebnictví se zúčastnili také náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a radní pro školství kulturu a památkovou péči Jana Pernicová. V sále Administrativního centra Vinice hovořili s účastníky o složité ekonomické situaci a roli Pardubického kraje. „V současné době jsou záchranou stavebních firem investice z evropských fondů,“ řekl Roman Línek. „Pardubický kraj využívá všechny možnosti, které evropské fondy nabízejí. Na stovku projektů žádá celkem 3, 7 miliard korun, z čehož  od roku 2007  přes dvě miliardy  už obdržel, “ uvedl náměstek.
V příštím roce se za pomoci evropských peněz opraví významné úseky silnic, uskuteční se transformace Domova sociálních služeb Slatiňany, postaví multioborový pavilon v Pardubické krajské nemocnici a zmodernizuje psychiatrické oddělení ve Svitavské nemocnici. Pardubický kraj se také snaží pomoci technickým oborům a řemeslům, o které je zájem na trhu práce. „Ve spolupráci s firmami, podnikatelskými svazy a Krajskou hospodářskou komorou vytipováváme vhodné obory, kterým poskytujeme krajská stipendia,“ konstatovala radní Jana Pernicová. „Je mezi nimi i obor zedník. V letošním školním roce uvolnil kraj na stipendia částku 1,2 milionu korun, což je o třetinu více než vloni,“ dodala.