- 15 let od úmrtí ing. Jiřího PREISLERA (10.3. 1923 – 14.9. 1997)
-
Narodil
se v rodině českotřebovského kapelníka a ředitele kůru Františka Preislera.
Měl ještě dva starší sourozence – Františka a Zdeňka. V místě rodiště
vystudoval reálné gymnázium, v Pardubicích strojírenskou nástavbu. Koncem
roku 1945 byl přijat na strojní fakultu Vysokého učení technického
v Praze, kterou úspěšně ukončil v dubnu 1950. Po studiu nastoupil nejprve
do služeb místní Konventy, od roku 1955 až do odchodu do důchodu se
věnoval učitelskému povolání na Střední odborné škole pro studující při
zaměstnání. Mimo této profese ještě v letech 1956 až 1959 externě
přednášel na Vysokém učení technickém v Praze (fakulta strojního
inženýrství) konstrukci obráběcích strojů. Od roku 1936 až do rozpuštění
souboru byl členem symfonického orchestru Smetana, kde hrál na housle,
violu a hoboj. Řadu let byl dokonce jeho předsedou. Dále působil
v Osvětové besedě (1952 až 1976), v ústeckém Komorním orchestru a ve
Východočeském orchestru v Pardubicích. Po smrti svého otce vedl sbor a
orchestr v chrámu sv. Jakuba (1945 až 1967). - 65 let od úmrtí Eugenie Zory RYBIČKOVÉ (11.11. 1879 – 7.9. 1947)
-
Narodila
se v Karlovci v Chorvatsku v rodině hudebního skladatele, vojenského
kapelníka a ředitele kůru V.V. Hausmanna. V roce 1897 se provdala za
obchodníka, výrobce lihovin a pozdějšího starostu města České Třebové Otto
Rybičku. Spolu měli tři děti – Eugenii, Ottu a Jana. Po sňatku se E.Z.
Rybičková stala nejváženější ženou našeho města. Pořádala dobročinné akce,
bankety, večírky, byla místostarostkou nově založeného ženského odboru
českotřebovského Sokola. Hrála na burze, jezdila po světových lázních,
sbírala starožitnosti jako obrazy, plastiky, hodiny, sklo, porcelán … Otto
Rybička měl na Trávníku velký pozemek, na kterém v roce 1911 nechal
postavit zděnou jednoposchoďovou vilu čp. 957. Pojmenoval ji po své
manželce Zoře. Rybičkovi v tomto reprezentačním příbytku ale nikdy
nebydleli. Jejich sídlem byl velký dům čp. 74 u kostela. Ve vile trávila
poslední týdny života paní Jiřina Hausmannová, vdova po hudebním
skladateli a matka E:Z: Rybičkové. Při návštěvě rodičů zde také pobývala
s rodinou Eugenie Heidlerová z Prahy, jediná dcera Rybičkových.
V pozdějších letech Rybičkovi o vilu z finančních důvodů přišli. Po 2.
světové válce byli manželé Rybičkovi obviněni z kolaborace s Němci a
dožili v bídě a opuštěni. - Jan Skalický
20 let od úmrtí Ing. Bohuslava Langa, prvního polistopadového starosty města Ústí n.O:
Bohuslav
Lang se narodil 5. prosince 1932 v České Třebové. Společně se svým bratrem -
dvojčetem Zdeňkem absolvoval Fakultu strojního inženýrství na VUT v Brně.
Pracoval v Agroprojektu v Pardubicích, od roku 1960 v Ústí nad Orlicí v
přípravně zemědělských investic a nakonec v n.p. Perla, jako vedoucí
projekčního střediska. V listopadu 1990 se stal členem ústeckého městského
zastupitelstva a 4. prosince 1990 byl zvolen starostou města Ústí nad
Orlicí. Znám je jeho kladný vztah ke sportu, se kterým začal už v České
Třebové. V Ústí nad Orlicí začínal v roce 1952 s lehkou atletikou. Byl velmi
dobrý v desetiboji. Jeho největší láskou však byl basketbal. Od roku 1959 do
roku 1989 sehrál v dresu TJ Jiskra Ústí nad Orlicí 792 mistrovských utkání a
bezpočet utkání přátelských. Od roku 1964 byl nepřetržitě předsedou
ústeckého basketbalového oddílu. Později se stal i předsedou okresního svazu
basketbalu. Od roku 1976 by rozhodčím a do roku 1992 odřídil více jak 1.200
převážně mládežnických utkání. Stál u zrodu turnaje v basketbalu mužů a žen,
který od 16. ročníku nese jméno Memoriál ing. Bohuslava Langa. Zemřel
náhle 4. srpna 1992 ve Svinné a je pochován na českotřebovském
městském hřbitově.
Foto: Soukromá sbírka.
Jitka Melšová
- Josefa VAŇOUSOVÁ (1888 – 1977) – 35 let od úmrtí
- Celý svůj život, všechny své síly a pedagogické schopnosti věnovala škole a lásce k dětem. Desítky let prožila v České Třebové, ale na svoji rodnou obec Přívrat nikdy nezapomněla. Již jako jedenasedmdesátiletá se zasloužila o odhalení pamětní desky řediteli pražské hudební konzervatoře Antonínu Bennewitzovi na hájovně v Přívratu. Na místě, kde stávala původní rodná Bennewitzova hájovna. Stalo se tak 7. června 1959 za spolupráce Osvětových besed z České Třebové a Přívratu. Josefa Vaňousová zemřela 14. září 1977. V té době byla nejstarší žijící učitelkou v našem městě.
- Jan Skalický