Sklář z Vysočiny Jaroslav Svobod

Sklář z Vysočiny Jaroslav Svoboda (*1938)
Galerie Aimar a její majitel Luděk Petraš nabídla ve čtvrtek 7. listopadu českotřebovské veřejnosti Setkání s autorem, skláře, výtvarníkem a designérem Jaroslavem Svobodou, jehož práce nově zřízená galerie vystavuje od počátku své činnosti. Autora Jaroslava Svobodu, který přijel do České Třebové se svou manželkou, představil Luděk Petraš. Hlavní slovo měl ovšem Jaroslav Svoboda, který dokázala velmi poutavým způsobem hovořil o práce své sklářské hutě AGS v Karlově, nedaleko Nového Města na Moravě. K vyprávění bylo možné na velkoplošné obrazovce sledovat závěry z výroby a úpravy sklářských exponátů, záběry z firemní galerie i vystavených exponátů na řadě výstav. Do galerie přišlo na setkání s Jaroslavem Svobodou tolik zájemců, že byl prostor galerie zaplněn, ale současně byl dostatečný prostor na dotazy a cennou diskuzi, byla to vzácná příležitost si pohovořit s tak vynikajícím odborníkem a uznávaným umělcem. Sklářská tvorba Jaroslava Svobody je uznávána také z hranicemi republiky....
Jaroslav Svoboda se dostal do kontaktu se sklářskou tvorbou už v útlém věku, v brusičské dílně svého otce, který pracoval pro sklárnu Inwald v Poděbradech. Nebylo proto divu, že mladý Jaroslav byl poslán na sklářskou školu do Železného Brodu. Nicméně jeho pozdější vysokoškolské vzdělání se ubíralo poněkud jiným směrem, než tomu bylo u většiny sklářských výtvarníků. Ovlivněn všestranně kulturní atmosférou brusičského ateliéru Ústředí uměleckých řemesel se pokoušel psát texty písní a povídky, ale sklo ho nakonec přitáhlo k sobě takovou silou, že začal intenzivně kreslit a při práci v letech 1966–70 studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zdá se být zřejmým, že toto spojení praktické tvorby a výsostně teoretického studia určilo jednou provždy Svobodův přístup k volné tvorbě a designu i k řídící a manažerské práci. Už jako vedoucí sklářské huti ve Škrdlovicích se intenzivně staral o technický rozvoj sklárny, avšak stejně důležitá se mu jevila péče o výtvarnou úroveň produkce huti.
Prostřednictvím sklářských sympozií zval ke spolupráci přední sklářské tvůrce, když se mu ale zdálo, že tato spolupráce přináší své ovoce v rozvíjejícím se mistrovstvím dělníků v huti, ale neprojevuje se příliš v běžné výrobě, pustil se s velikou vervou do navrhování rozsáhlých kolekcí stolních a dekorativních předmětů pro Škrdlovickou huť. Zkoušel přitom znovu oživovat už opomíjené techniky a hledal cesty, jak využívat netradiční spojení technických a výtvarných konceptů jak v designu, tak ve volné tvorbě. Po roce 1990 si Jaroslav Svoboda splnil sen snad každého sklářského tvůrce mít možnost vzorovat ve své vlastní huti a tak postupně zvětšoval v Karlově, vzdáleném zhruba jeden kilometr od Škrdlovic, původní malou dílnu až do dnešní podoby významného sklářského podniku v srdci Českomoravské vrchoviny,“ popisuje uměleckou a životní dráhu Jaroslava Svobody Ivana Vyčítalová z Glass galerie Svoboda.
Sklárna AGS Svoboda se nachází v malé vesničce Karlov na Českomoravské vrchovině u Žďáru nad Sázavou blízko rybníka Velké Dářko. Vyrábí ručně tvarované hutnické sklo: vázy, mísy, květiny, svícny, broušené sklo, lampy atd. Významnou částí produkce je individuální tvorba autorských originálů a prací Jaroslava Svobody.

Setkání s autory vystavených prací budou v galerii Aimar pokračovat. "Nebudeme zde pořádat tzv. "vernisáže" nových nových výstav, výstavní exponáty obměňujeme podle kontaktu a zájmu s dalšími výtvarníky, říká Luděk Petraš, majitel galerie. "Místo toho budou v naší galérii pořádána "setkání s autory", na kterých bude možné poznat autora lépe než z jeho exponátů, prohlédnout si prezentace jeho dalších nevystavených prací a dozvědět se více o jeho tvorbě, výstavní činnosti, záměrech a možnostech, také o způsobu jeho práce. První setkání s Jaroslavem Svobodou bylo první, myslím, že i vydařené, bezprostřední. Za autora mohu říci, že se u nás cítil velmi dobře, dodal Luděk Petraš.