- Praha bylo místo, kam se lidé rádi vracejí. Ještě máme v paměti dobu, kdy si lidé říkali – už aby byl pátek a my odjeli z Prahy. Uznávám, že tenkrát nešlo nic jiného dělat. Proto chceme, aby město bylo bohaté, příjemné a nabízelo vyžití o víkendu i v pracovní den,“ uvedl primátor Hlavního města Tomáš Hudeček.
-
Na
druhém místě skončil Plzeňský kraj, který se stal vítězem roku
2011. Vede především v počtu dětských hřišť, dobrovolných hasičů či
atraktivitě vysokých škol, kdy vysokým školám ve svém regionu zůstane
věrný každý druhý student. Také pracovních příležitostí je tu více než v
ostatních krajích ČR. Neplatí to však pro zdravotně postižené, v čemž si
Plzeňský kraj oproti loňsku pohoršil. Mezi slabé stránky tohoto kraje
patří také to, že na zdejší kulturní akce chodí méně lidí a mohou využít
jen malého počtu koupališť. - Třetí příčku obsadil Královéhradecký kraj. Jeho loňské vítězství ukázalo, že se v tomto kraji žije dobře a vyloženě negativní stránky se hledají jen velmi těžko. Ve většině hodnocených oblastí se kraj blíží spíše vrcholu či středu žebříčku. Kladný je přístup ke starším lidem a hendikepovaným. Místní úřady a firmy zaměstnávají nejvíce lidí se zdravotním postižením a v hromadné dopravě je nasazen
- největší počet bezbariérových spojů. Mladí lidé už mají ale život v kraji o něco horší. Absolventi středních škol se dalšímu studiu v drtivé většině věnují v jiných krajích. Podíl mladých lidí bez práce je tu nejvyšší z celé republiky.
- V kategorii Skokan roku si první místo odnáší opět Hlavní město Praha, a to za nižší znečištění ovzduší okyselujícími látkami. Hodnoty NOx, NH3 a SO2 zde poklesly zhruba o 30 %. Tento výrazný meziroční pokles emisí byl dán zejména částečným využitím největšího teplárenského zdroje na území Prahy – teplárny Malešice, která byla oproti předchozím letům v provozu jen méně než polovinu obvyklé roční provozní doby.
- Na druhém místě v kategorii Skokan roku skončil Liberecký kraj, a to za snížení konkurence na pracovním trhu. Jihočeský kraj získal třetí příčku za největší snížení počtu nezaměstnaných lidí do 24 let.
- O projektu:
- Místo pro
život je společensky přínosný projekt mapující hodnotový žebříček a
kvalitu života českého národa. Jeho hlavním cílem je maximálně a
objektivně zmapovat kvalitu života v jednotlivých krajích České republiky
a sledovat ji v dlouhodobém horizontu, iniciovat celospolečenskou diskusi
o skutečných hodnotách, které naši občané vyznávají, a poukázat na
nejlepší regiony a jejich úspěchy v hodnocených oblastech. Těmi jsou: Péče
o děti a vzdělávání, Zdravotnictví a sociální sféra, Pracovní podmínky,
Volnočasové aktivity a turismus, Rozvoj infrastruktury, Bezpečnost,
Občanská společnost a tolerantnost, Ekologie a příroda. Do osmi
hodnocených oblastí je zahrnuto 54 kritérií.
Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře: objektivní kritéria získaná z nezávislých zdrojů, průzkum prováděný mezi 1400 obyvateli všech regionů a názory kolegia. - Statistická data jsou získávána ze spolehlivých zdrojů, jako jsou Český statistický úřad, Centrální registr vozidel, Český hydrometeorologický ústav, CzechInvest, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Ústav pro informace a vzdělávání, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, krajské hygienické stanice nebo jednotliví provozovatelé MHD.
- Součástí hodnocení a výběru kraje s nejlepšími podmínkami pro život je i dotazníkové šetření mezi obyvateli ČR zaměřené na spokojenost v místě bydliště, kvalitu života a životní hodnoty a priority obyvatel v jednotlivých regionech ČR. V průzkumu mezi veřejnosti zodpoví otázky týkající se osmi zkoumaných oblastí a společně s kolegiem potom určí, která ze zkoumaných oblastí je nejdůležitější. Na základě dotazníkového šetření je vypočten hodnotový žebříček (průměrná procentní váha pro každou oblast), který pomůže najít Místo pro život 2013.
- Kolegium představuje panel 18 nezávislých osobností, které svými názory významně přispívají k celospolečenské debatě. Členy kolegia charakterizují různé životní zkušenosti i vyznávání různých životních hodnot, které však v souhrnu definují skutečnou kvalitu života. Mezi jeho členy patří například MUDr. Jan Pirk, přední český kardiochirurg, Petr Zahradník, ekonomický expert a člen NERV, Rut Kolínská, zakladatelka Sítě mateřských center nebo Martin Doktor, rychlostní kanoista a sportovní ředitel Českého olympijského výboru.
-
- Jak dopadl Pardubický kraj
- Pardubický kraj se ve většině oblastí drží v rámci republiky v horní části žebříčku. Přestože se zde hůře dýchá, o životní prostředí je postaráno. Podniky vyprodukují téměř o dvě třetiny méně odpadu a recykluje se zde nejvíce z celé republiky. Také investice do této oblasti jsou nadprůměrné. Na kraj sice dohlíží málo strážníků, nutno však podotknout, že počet trestných činů je o 40 procent nižší, tudíž není třeba počet policistů zvyšovat. Toto tvrzení podporuje i fakt, že na silnicích v Pardubickém kraji se ve srovnání s celorepublikovým průměrem stane téměř o třetinu méně dopravních nehod a počet uživatelů drog je o polovinu nižší. Pozitivní je i vysoký počet zaměstnaných lidí se zdravotním postižením. Je zde však velmi málo lékařů i zubařů.
- Graf 27 – Vyhodnocení Pardubického kraje v jednotlivých oblastech výzkumu
- Graf 28 – Srovnání spokojenosti lidí v Pardubickém kraji a ostatních krajích ČR
Srovnání výsledků jednotlivých oblastí v kraji s názory lidí žijících v Pardubickém kraji
