 Také esperantisté z kroužku Amikeco se 9.listopadu jeli podívat do
Poličky. Podobně jako další esperantisty z 11 míst České republiky je
zlákalo slíbené vyprávění o životě ve Finsku a návštěva největšího,
stále se rozrůstajícího závodu v Poličce - Ravensburger Polička.
Dopoledne jsme obdivovali vysoké sklady, automatizovaná
pracoviště, přívětivé pracovníky i veselé obrázky na výrobcích a
seznamovali se pod vedním pana Antoše se zajímavostmi v závodě
Ravensburger Polička. Tento nejmodernější závod v Poličce se zabývá
výrobou her pro děti i dospělé, hlavně puzzlí. Vyrábí i puzzle 3D, ze
kterých se dají vytvářet trojrozměrné předměty. Osmdesát procent
výroby německého závodu je v Poličce a ten přes vysokou automatizace
může zaměstnávat až 600 lidí. Hry odsud vyvážejí do Německa, Anglie,
USA..
Odpoledne v restauraci "U Mrštíků" paní Anna Ahlstedt vyprávěla o
životě ve Finsku. Díky esperantu se se svým manželem seznámila, do
Finska se provdala a bydlela tam více než 20let. /Pro obyvatele České
Třebové může být zajímavé, že svatbu měla v našem městě nejen za
účasti rodiny, ale i členů esperantského kroužku Amikeco a hostinu v
chaloupce "U kostelíčka"./ Paní Anna si Finsko velmi oblíbila, ráda
na něj vzpomíná a často se tam vrací. Je to země, kde mají lidé blízko
k přírodě a chrání si ji mnohem lépe než u nás. Jeskyně v hlavním
městě využili ke stavbě podzemního chrámu, ze kterého uvidíte jen
střechu ze skla a mědi, která při pohledu zevnitř chrámu vypadá jako
zářící slunce s mnoha paprsky. Jinde v jeskyních vybudovali galerii
RETRETTI. Finsko je země mnoha jezer. Lidé sbírají různé jedlé bobule
k zaváření a výrobě marmelád. I ve vesnických domcích mají tamní lidé
sauny a hodně je využívají.
Blízko hlavního města na ostrůvku je zajímavý skanzen, kde jsou
stavby z celého Finska s označením, odkud stavba pochází. Je tam
chatrč z najsevernějšího místa Laponska i malý domeček vystavěný na
stromě a z místa více na jihu honosný mlýn.
Lidé jsou více .hrdí na svůj národ, svátky slaví s prapory a
nadšením i supermarkety jsou zavřeny. Národní barvou je modrá.
Viděli jsme velmi krásné obrázky a slyšeli zajímavé vyprávění. Pro
mne to bylo také trochu vzpomínání. Paní Anna a její zemřelý manžel
Mauri pozvali během let k návštěvě členy našeho esperantského kroužku.AMIKECO.
I já jsem měla možnost obdivovat zajímavosti Finska. Nadchlo mne mnoho
věcí, ale udivila mne nejvíc speciální kobercová mycí linka
MATTOJENPESUPAJKA v parku blízko hlavního města. Přicházejí tam celé
rodiny ozbrojené kartáči, mydlí koberce, splachují vodou. Na
speciálním mandlu zbavují koberce vody a suší na sadě ráhen. Nebyl
dobrý nápad se zvědavě přiblížit, zasáhla mne sprška určená koberci.
ZN
|