Českotřebový deník 301/2013 (12.12)

Růst cen vodného a stočného včetně DPH v Č.Třebové od roku 1996

1996 12,80

1997 14,96

1998 16,38

1999 16,38

2000 18,48

2001 19,95 /DPH bylo 5%/

2002 22,58

2003 25,83

2004 29,40

2005 32,55

2006 34,23

2007 36,54

2008 40,33 /DPH 9% /

2009 41,97 /v Ústí 45,24/

2010 45,10 /DPH 10%/

2011 48,07

2012 53,35

2013 55,89 /DPH 15%/

2014 58,65 2015 ??? No coment.

(jde o ceny včetně DPH, které se měnilo a tím se i tak zvyšovaná ještě více navýšila). VV

Poznámka k zaslaným datům - aneb - nezvyšujeme u nás cenu vody zbytečně?
Ze zaslaných hodnot jsem vytvořil graf, ve kterém je třeba dosadit za jedničku rok 1996 a pak postupně přidávat, ve svislém sloupci je rostoucí součtová cena vodného a stočného. Z hlediska občana je růst cen hrozivý, každý si položí otázku kam to půjde dál a zda je tlak na hospodárnost v oblasti vodárenství dostatečný. Za 19 let se zvýšila cena vodného a stočného 4,53x, pokud by mělo zdražování pokračovat stejným tempem dál, bude za dalších 19 let v roce 2034 činit cena vodného a stočného 265 korun za 1m3. Je nějaká možnost tomu zabránit?
Je nejvyšší čas uvažovat o dvojsložkové ceně vody, zkorigovat automatické navyšování úhrady nákladů provozovatele vodohospodářské infrastruktury (ORVOS s.r.o. Česká Třebová) o inflaci, která je (bohužel) smluvně zajištěna, letos to dělá 1,8%. I tak máme "na krku" zvýšenou úhradu nákladů rozšířeného technologického procesu čištění odpadních vod rekonstruované čistírny odpadních vod (ČOV) vč. zvýšení nákladů na odpisování majetku rekonstruované ČOV, vše díky nedávno dokončené investici, z velké části financované z dotace, z části ovšem z úspor z nashromážděného zisku z dřívější doby a ze 40ti milionového úvěru. Abychom na tuto investici měli, tak jsme navyšovali cenu vody již v době před zahájením rekonstrukce ČOV, zisk v této době byl kalkulován ve výši až 12%. Voda vypouštěná do Třebovky je nyní čistší, ale všechno to platíme skoro vlastně sami.

Dále uvedený graf ukazuje, že tlak na hospodárnost mohl být větší. Obvykle se při každoročním zvyšování cen vodného poukazuje na to, že stále máme proti jiným systémům vodu levnější. Při porovnání s jinými městy je však patrné i to, že nárůst ceny v České Třebové je rychlejší než jinde, takže ty dražší vodovody postupně doháníme. Porovnejme např. loňský nárůst ceny v Č. Třebové o 4,76 % např. s růstem (dražší) ceny v Chrudimi o 3,16%. Zde mají od r. 2009 dvousložkovou cenu, pevná složka neroste, její hodnota závisí na velikosti instalovaného vodoměru a činí 13 - 15% z celkových nákladů. Započteme-li pevnou složku do ceny vody, tak nárůst ceny v Chrudimi byl ještě nižší, pod 3%. Zajímavé ovšem je, že stejná cena jako loni je v Chrudimi vyhlášena také pro rok 2014, v Chrudimi se tedy cena vody nyní nenavyšuje vůbec !
V České Třebové to je nemyslitelná věc? Vždyť Česká Třebová nemá problém ani s kvalitou ani s množstvím pitné vody, nepotřebuje náročné úpravy pitné vody, cena elektrické energie nutné na čerpání vody z vrtů se v příštím roce jistě nezvýší, spíše naopak. Náklady na čištění odpadních vod jsou jistě v porovnání se starou čističkou větší, ale letošní náklady (2013) a ty v roce příštím (2014) se o mnoho lišit nebudou, také letos se přece z provoz modernizované ČOV muselo platit a také letos vznikly náklady na odepisování majetku, takže by zde nárůst vznikat neměl. Proč tedy ten každoroční pravidelný skoro pětiprocentní růst?
Více než dvě pětiny z toho, tedy 1,8% dělá nárůst nákladů společnosti ORVOS provozující vodovody a kanalizace v České Třebové. Podobně to bylo i v minulých letech. Při loňském zvýšení pro rok 2013 byl kalkulován nárůst nákladů ORVOSu 2,8%, pro rok r. 2012 byl nárůst nákladů společnosti ORVOS 2,5%, pro rok 2011 pak 2,2%. Nejde o nárůst výkonů, ale o nárůst finančního plnění, plánován automaticky vyšší o inflaci. V r. 2014 bude Vodárenská společnost platit Orlické vodohospodářské společnosti o cca 10% vyšší ceny než před 4 roky. Občané tuto smluvně zajištěnou prosperitu společnosti ORVOS ve vodném a stočném rádi zaplatí.... Není tato spolupráce stanovena pro město a jeho občany nevýhodně? O něčem takovém by si ovšem dnes třeba podnikatelé ve stavebnictví, pracující se stále menším ziskem na hranici rentability mohli jen snít! (mm)

Galerie AIMAR hlásí

Změna termínu setkání s náchodským uměleckým řezbářem a restaurátorem Pavlem Špeldou (*1977) bylo z prosincového termínu přeložena na leden 2014, uskuteční se v galerii Aimar 9. ledna 2014 od 17 hodin

O variantách splynutí škol v Mýtě se bude ještě jednat
Rada Pardubického kraje vzala na vědomí stanovisko a návrh řešení zastupitelů města Vysokého Mýta ke splynutí středních škol ve Vysokém Mýtě. Oproti původnímu návrhu odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje vysokomýtští zastupitelé upřednostňují splynutí Vyšší odborné školy stavební a Střední školy stavební Vysoké Mýto a Integrovanou střední školou technickou Vysoké Mýto.
S ohledem na rozdílná stanoviska zastupitelstva města, vedení Vyšší odborné školy stavební a střední školy stavební ve Vysokém Mýtě a Krajské stavební společnosti Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pardubického kraje, kteří by raději upřednostnili splynutí gymnázia se stavební školou, rada kraje pověřila gesční náměstkyni Janu Pernicovou, aby se všemi dotčenými subjekty jednala o variantách řešení.
Rozhodující slovo budou mít zastupitelé Pardubického kraje na svém zasedání 19. prosince 2013.
Průměrná naplněnost škol v kraji je 64 procent, u některých středních škol se však pohybuje i pod 50 procenty. To se negativně odráží především v nedostatku finančních prostředků na osobní náklady (platy) zaměstnanců škol. Některým školám tak hrozí neřízený zánik. Rada kraje usiluje o zachování stávající oborové nabídky prostřednictvím vytvoření silných školských subjektů.
DDM Kamarád informuje