Městem pro byznys
2013 se stal Humpolec, v žebříčku prvních 50ti měst v ČR není nikdo z
Pardubického kraje |
V krajském kole zvítězil Humpolec už pětkrát. Zlato v celorepublikovém finále si ale odnesl jen v roce 2008. A letos se mu to podařilo znovu. K prvenství městu dopomohla dobrá infrastruktura, ve srovnání s celorepublikovým průměrem o polovinu vyšší zastoupení velkých zaměstnavatelů, dostatek studentů v odborném vzdělávání, vstřícní úředníci, kvalitní podnikatelský obsah webových stránek nebo výsledky testu elektronické komunikace. Na druhé příčce se umístila Příbram. Třetí místo ve srovnávacím výzkumu Město pro byznys, který již šestým rokem hodnotí 205 obcí s rozšířenou působností a 22 městských částí Prahy, obsadila podruhé Dobruška. Výzkum zpracovala agentura Datank. „Mezi dobré podmínky pro podnikatele můžeme v Humpolci řadit i podprůměrné ceny vodného a stočného a ve srovnání s průměrem České republiky je pro podnikatele i nižší daň z nemovitosti. Politika města v oblasti nastavování podnikatelských poplatků, především lázeňského či rekreačního, poplatku z ubytovací kapacity nebo za stánek patří v rámci České republiky k těm příznivějším,“ uvedl analytik agentury Datank Ondřej Pivoňka. „V Humpolci je konzistentní řízení města už 23 let. Nemění se politická reprezentace jako v jiných městech. To může být jeden z důvodů našeho vítězství. Radnice také navázala dobrý kontakt s podnikateli. Snažíme se s nimi diskutovat. Z umístění v předchozích letech, kdy jsme často končili druzí, jsme si vzali ponaučení a snažili se mnoho věcí zlepšit. Proto jsme rádi, že po pěti letech se nám znovu podařilo zvítězit,“ říká starosta Humpolce Jiří Kučera. Druhá Příbram
přesahuje zbytek republiky v podílu učňů a studentů odborných škol, a
to téměř o Třetí Dobruška má pátý největší počet úředních hodin. Podnikatelé na své radnici nejvíce oceňují odbornou kompetenci úředníků a rychlost vyřizování agendy. Také se vyznačuje nízkými cenami stavebních pozemků (téměř 70 % pod celorepublikovým průměrem) a nižší jsou zde i ceny bytů (ve srovnání s průměrem ČR téměř o pětinu). Radnice Dobrušky vykazuje vysokou likviditu, nadprůměrné kapitálové výdaje a podprůměrné náklady na dluhovou službu. Právě likvidita nebo výše dluhové služby jsou finančními ukazateli, které tvoří jedno z hodnocení měst, tzv. iRating. V tomto směru dopadl nejlépe Kraj Vysočina, který má největší podíl všech obcí ČR bez rizika (A) až po obce s nízkým rizikem (B-). Na druhém místě skončil se 73 procenty Středočeský kraj, třetí se 71 procenty Jihočeský kraj. „Průměrné zadlužení všech obcí ČR v roce 2012 v přepočtu na obyvatele činilo 6 284 Kč. Podíl obcí s dluhem se pohybuje okolo 50 %. Ze zadlužených krajů dosáhl nejnižší průměrné zadlužení na obyvatele Kraj Vysočina, a to 3 707 Kč na obyvatele. Naopak nejvyššího zadlužení na obyvatele dosáhl Liberecký kraj s částkou 10 325 Kč,“ uvedla Věra Kameníčková, vedoucí analytička, CRIF – Czech Credit Bureau. Větší rozsah úředních hodin, méně poplatků Mnoho radnic se rok od roku snaží přístup k podnikatelům zlepšit. Oproti loňsku se tak například zvýšil průměrný rozsah úředních hodin z 23 na 24,5 hodiny týdně. Počet radnic, respektive živnostenských odborů či úřadů, které nabízejí schůzku s úředníkem i mimo oficiální úřední hodiny, se zvedl z 22 na 27. Radnice si také uvědomují, jak je důležité komunikovat s podnikateli prostřednictvím webu. Za posledních pět let se počet radnic s vlastní sekcí na webu pro podnikatele zvýšil o 70 %. Celkem jich je 84. „Zajímavý je také vývoj poplatků. Počet radnic, které nevybírají poplatek ze vstupného, stoupl ze 137 na 143. Poplatek za stánek nevybírala v roce 2011 jedna radnice, v roce 2012 čtyři radnice a v roce 2013 šest radnic. Byli bychom rádi, kdyby tato vzrůstající tendence pokračovala,“ dodal Ondřej Pivoňka. Obce se ve srovnávacím výzkumu Město pro byznys hodnotí na základě 42 kritérií rozdělených do dvou oblastí: podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. Druhou jmenovanou oblast, která se na celkovém hodnocení podílí padesáti procenty, mohou svým chováním radnice ovlivnit. Připomeňme, že v rámci (neúspěšného) Pardubického kraje byla Česká Třebová hodnocena na 13. místě z 15. V rámci celé republiky se jako nejlepší město z Pardubického kraje - na 51. místě (Lanškroun) , na 60. místě je Polička a 61. místě Chrudim. Zajímavé však je, že Pardubice jakou hodnoceny až na 69. místě, i když v rámci hodnocení Pardubického kraje vyšly Nejlépe. Takovému posunu moc nerozumím. Město Česká Třebová je hodnoceno v rámci ČR na 174. místě z 205 hodnocených měst s rozšířenou působností, tedy na 32. místě od konce. Ústí nad Orlicí je hodnoceno na 191. místě a nejhůře ze všech měst našeho kraje dopadlo Vysoké Mýto, které je hodnoceno až na 198. místě v ČR jako šesté nejhorší.... Vypadá to, jako by při hodnocení v rámci republiky byla poněkud pozměněna kritéria, než jaká byla v rámci krajů....
• podíl podnikatelů (podíl podnikajících fyzických osob v ekonomicky aktivním obyvatelstvu); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe •
podíl firem
(počet právnických osob na 1000 obyvatel); údaj
je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe
• úspěšnost získávaní
dotací (výše uznatelných nákladů dotací z EU přepočtená na počet
obyvatel); údaj se vztahuje k hodnocenému městu • podíl kapitálových výdajů
obce; údaj se vztahuje k hodnocenému městu • podpora webových
stránek (obsah webových stránek z pohledu podnikatelů); hodnocena je
jednoduchost a přehlednost; při hodnocení se zohledňuje samostatná sekce pro
podnikatele již na domovské internetové stránce obce, odkaz na formuláře z
domovské stránky, počet formulářů a to, zda jsou formuláře uloženy ve
formátu DOC nebo PDF; do kritéria podpory webových stránek se hodnotí i
umístění a rozsah katalogu místních firem; údaj se vztahuje k hodnocenému
městu • vstřícnost a ochota úředníků (vyhodnocení na základě průzkumu mezi podnikateli); údaj se vztahuje k hodnocenému městu • odborná kompetence úředníků (vyhodnocení na základě průzkumu mezi podnikateli); údaj se vztahuje k hodnocenému městu • rychlost vyřizování agendy (vyhodnocení na základě průzkumu mezi podnikateli); údaj se vztahuje k hodnocenému městu
|