PARNÍK KDYSI A DNES  -  BRÁZDOV Naše město má několik částí s podivnými názvy. Některé se objevují i v jiných městech a mají své opodstatnění,  s některými se zřejmě jinde nesetkáme.  I u nás můžeme navštívit místa, která voní dálkami, ale zvláštní cestovní doklady nebudeme potřebovat. Najdeme zde Saharu, Ameriku, Benátky, Habeš, ale i Argentinu. Tři místa zde jmenovaná najdeme i v katastru Parníka.  O dvou názvech se dá  i říci, jak zřejmě  ke svým názvům přišly. Na kraji města leží čtvrť, která se v současné době jmenuje Brázdov, ale naši starší spoluobčané ho znají také pod dřívějším názvem Argentina. Část pozemků, na kterých dnešní Brázdov leží, patřila dříve parnickému statkáři Šimonovi, o kterém již byla řeč v 1. článku o historii Parníka.  Jeho statek, dříve č. p. 25, se nacházel v místech, kde je dnes parkoviště firmy Kaufland.  Pozemky tohoto statku se však táhly přes dnešní „Vily“ až na Jelenici. Část pozemků koupila firma Pollackova, část stavitel Brázda a les, jako zbytek statku, koupil pan Václav Šrefl.  Název Argentina se pro tyto pozemky ujal zřejmě proto, že synové statkáře Šimona patřili do skupiny lidí, kteří šli osídlovat Argentinu. Odtamtud posílali svému otci pohledy, se kterými se jejich otec chlubil svým spoluobčanům. Poslední majitel statku zde ke konci svého života na Prokopově ulici v č. p. 226 žil.        Oblast současného Brázdova zahrnuje jen několik ulic -  ulice Prokopova, Žižkova, Krále Jiřího, Kollárova, Bezručova a nejmenší, také nejvýše položená ulice Pod Lesem.  Patří sem i hraniční  část ulice Kubelkovy od fotbalového stadionu  k firmě pana Kupky a k Orlíku. Většina domků byla prý postavena před 1. světovou válkou. V několika domcích bydlí potomci původních vlastníků, mnoho domků  však své původní majitele změnilo. Argentina, později Brázdov , žila svým vlastním bohatým životem.  Měla své obchůdky i řemeslníky.  U Vytlačilů v ulici Krále Jiřího se v č. p.  264 prodávalo mléko,  ve stejné ulici u Rožků v č. p.  328 byla pekárna. Na Kubelkově ulici v č. p. 401 se nacházel  obchod s potravinami, který si ještě mnozí pamatují. V Žižkově ulici byste našli ale i galanterii a látky v č. p. 248 u pana Morávka. Působil zde holič Beránek, truhlář Vytlačil, malíř Přívratský, krejčí Zoubele i švec Navrátil. Místo dnešního obchodu Konzumu zde stál hostinec  pana  Řeháka. Za zmínku stojí ještě poslední krámek, kde ještě ne úplně dávno bylo možné si koupit čerstvé maso, a sice řeznictví u Štýrských v č. p.  275 v Prokopově ulici.  Poslední řeznici z tohoto rodu – paní Hýblovou, můžete v našem městě stále potkávat, je i přes svůj věk stále čilá a usměvavá. Za zmínku stojí i další zajímavost. V ulici Krále Jiřího u domku č. p.  241, který si původně vybudoval pan František Ryšán, naleznete hrušeň z roku 1908. Kdyby mohla, jistě by měla spoustu  věcí k vyprávění.  Třeba o tom, jak si pan Jindra po částech přivezl z Vídně soustruh, založil si v roce 1911 továrnu, ve které kromě pozdějších mosazných armatur vyráběl i nábojnice. Část peněz, které  jejich výrobou získal, investoval do stavby domků pro dělníky. Ty najdeme v horní části Prokopovy ulice. Jejich stavitelem byl pan Brázda, který i s řemeslníky sídlil v č. p. 444, kde dnes žije pan Šafář. Pan Jindra posléze v jednom z těchto domků i dožil, když mu byla továrna znárodněna. V dnešní době továrnu vede vnuk bývalého majitele pan Kupka. Zbývá ještě osvětlit druhý název a místo, kde ho najdeme. Dnešním mladým již jméno Habeš nic neříká, ale určitě je více těch, kteří si vzpomenou, že to bývalo oblíbené výletní místo. Okrašlovací spolek na Parníku zřídil k tomu účelu v lese nad Brázdovem chatu –hostinec, ve kterém se hostinští nejprve střídali, potom se stabilním hostinským stal pan Brokeš. Místo získalo jméno na památku prohrané války Italů s Habešany. Dnes bohužel krásné místo, které má spousta obyvatel spojené s výlety, tancem a mladší s diskotékami,  živoří, má nejasnou budoucnost a zub času dovršuje zkázu.