Českotřebovské kalendárium na leden 2014                         

10 let od úmrtí Václava BLAŽKA (12.7. 1922 – 28.1. 2004), textilního odborníka a sportovce

Narodil se na Parníku u České Třebové. Otec byl signalistou ČSD, matka pracovala jako tkadlena v místní textilce. Základní školní vzdělání získal v místě rodiště, následovala studia na textilní škole v Ústí nad Orlicí a Vyšší kreslířské škole textilní v Brně. Tu, ale z důvodů totálního nasazení do textilní výroby v Německu, dokončil až v roce 1947.
Jako čerstvý maturant nastoupil do vzorovacího střediska v textilní továrně na Parníku. Po získání potřebné praxe se stal v roce 1949 vedoucím vzorování. V této funkci setrval až do roku 1982, kdy odešel do důchodu. Během zaměstnání ještě vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Brně.
Ve volném čase se věnoval sportu (aktivně hrál kopanou a lední hokej, cvičil v Sokole), myslivosti, rád a dobře kreslil a maloval. Jako českotřebovský patriot se do posledních dnů také zajímal o dění ve městě, zvláště o osud textilního podniku Primona. Byl i pravidelným návštěvníkem fotbalových zápasů na stadionu Pod Jelenicí. Když nečekaně zemřel, pochovali jej do rodinného hrobu v Dlouhé Třebové.
 
150 let od narození Gustava HABRMANA (24.1. 1864 – 22.3. 1932), uznávaného politika a také spisovatele

Narodil se v rodině českotřebovského pekaře. Jeho rodná chaloupka čp. 62 stávala v ulici Na Splavě a byla zbořena v šedesátých letech. V místě rodiště vychodil obecnou a měšťanskou školu a také se zde u strýce Dobrovského vyučil soustružnickému řemeslu. Jako sedmnáctiletý odešel do světa na zkušenou. Nejprve působil ve Vídni, kde se stal tovaryšem. Zde se účastnil tajných politických schůzí a také se stal kolportérem radikálně levicových časopisů a letáků. Po prozrazení byl ve dvaceti letech odsouzen „ pro velezradu spáchanou tiskem proti císaři a státní moci ”. Vězněn byl v pověstné rakouské věznici Stein v letech 1884 až 1887. Po celou dobu věznění pilně četl a učil se cizím jazykům (němčina, francouzština). Když jej propustili, odjel do Paříže a posléze do USA, kde žil osm let. Živil se jako fotograf a redaktor dělnického tisku. I zde se snažil co nejvíce se učit, zejména na večerní právnické škole. Po návratu do vlasti (1897) působil v redakcích dělnických časopisů v Brně, ve Vídni (pobýval zde na zapřenou), v Moravské Ostravě a v Plzni, kam se přiženil a kde trvale zakotvil. V letech 1907 až 1918 byl říšským poslancem za okres Plzeň – venkov. Když vznikla Československá republika, byl zvolen nejprve ministrem školství a národní osvěty (1918 až 1920) a následně ministrem sociální péče (1921 až 1925). Postupem času se zdravotní stav Gustava Habrmana stále zhoršoval. V roce 1925 musel opustit konsolidované ministerstvo a ve volbách v roce 1925 a 1929 se nechal zvolit již jen do Senátu. Napsal dvě knihy vzpomínek – Z mého života (1914, 2. vyd. 1924) a Mé vzpomínky z války (1928).
Na Českou Třebovou nikdy nezapomínal. A na slavného rodáka nezapomněli ani Českotřebovští. Nově postavenou učňovskou školu pojmenovali jako Habrmanovu školu práce a Gustava Habrmana nám také připomíná jedna z ulic. Gustav Habrman zemřel poměrně mladý, bylo mu 68 let, ve Skrbkově sanatoriu v Praze.
 
85 let od narození Vladimíra HAMPLA (*10.1. 1929 v Litomyšli)

Známe jej jako dlouholetého propagátora a znalce historie našeho města. Po studiu na ústecké průmyslové škole textilní věnoval nejlepší léta práci úředníka v parnické textilce. Když byl donucen z politických důvodů továrnu opustit, získal zaměstnání v podniku Sigma.
Od mládí se zajímal o filatelii, hudbu a zpěv, také sbíral  pohlednice a fotografie s českotřebovským námětem . Největším jeho koníčkem bylo dopisovatelství, kterému se věnoval od osmnácti let. Články zaměřené na historii a osobnosti města byly náplní různých novin a časopisů. Byl redaktorem závodních časopisů Výzva a Informace. Přispíval i do odborných časopisů jako byl Technický týdeník, časopis Textil, oděv, kůže, B- expres, časopis Strojař..). Podílel se na známém sborníku Česká Třebová 1278 – 1978, je autorem celé řady drobných publikací a spoluautorem několika almanachů. V roce 1969 patřil mezi iniciátory myšlenky vydávat městský zpravodaj. Ten také v roce 1970 začal vycházet a prvním šéfredaktorem se stal právě Vladimír Hampl. V této funkci pracoval šest let. Ani potom nezanevřel na Českotřebovský zpravodaj a stal se pravidelným dopisovatelem.
V posledních letech není zdravotně v nejlepší pohodě, prošel si i rodinnými problémy, když mu zemřela milovaná manželka. Do dalších let mu proto přejeme co nejvíce zdraví a osobní spokojenosti.                                                             Jan Skalický 
 
Některá historická výročí našeho města v roce 2014

Před 710 lety (roku 1304) byla v zakládací listině panství lanšperského uvedena Česká Třebová již jako trhová osada.
Před 545 lety (roku 1469) svedli třebovští občané v Uhrových dolech vítěznou bitku s oddílem uherského vojska prchajícího z Čech. Oddíl byl součástí vojsk Matyáše Korvína.
Před 390 lety (roku 1624) zrušil kníže Karel třebovským občanům právo vařit pivo a vyrábět vinný nálev. Nutil je odebírat vína ze sklepů valtických a lednických.
Před 220 lety (roku 1794) dal Alois, kníže Liechtenstein vystavět nový děkanský kostel ve slohu empírovém. Dostavěn byl roku 1801. Téhož roku byla postavena uprostřed náměstí dřevěná kaple, v níž byly prozatímně konány bohoslužby. Po dostavění kostela se zde hrálo divadlo.
Před 140 lety (roku 1874) se konaly obecní volby. Starostou se stal kupec Jan Rybička, synovec MUDr. Františka Rybičky. V témže roce (1. října) byla zřízena měšťanská škola pro chlapce a dívky.
Před 130 lety (roku 1884) byla zřízena dvoutřídní průmyslová škola pokračovací.
Před 120 lety (roku 1894) vznikla na Parníku pošta. Byla zřízena výnosem ředitelství pošt a telegrafií v Praze v domě čp. 114, který vlastnila továrna HPS. Pošta zde působila do roku 1996. Prvním poštmistrem byl jmenován František Žabka z Pěčína.
Před 110 lety (roku 1904) byl v horní části parku Javorka vybudován tzv. Bosenský pavilon. Budovu pavilonu navrhl a postavil tehdejší vrchní stavební komisař a přednosta trati ing. Felix Bitschan. Jeho jméno je uváděno mezi zakladateli parku. V témže roce byl povýšen Farní úřad na děkanství, byla zřízena městská spořitelna a v Chorinově ulici byl postaven nový hasičský dům.
Před 105 lety (roku 1909) byla otevřena budova měšťanské školy dívčí a mateřské školy. Na Vinohradech byl vybudován městský chorobinec.
Před 100 lety (roku 1914) byla zřízena na Parníku dvojtřídní všeobecná živnostenská škola pro učně.
Před 95 lety (roku 1919) vznikla dechová hudba českotřebovských železničářů. Prvním kapelníkem byl František Chládek, vynikající klarinetista, vrchní oficiál ČSD. V témže roce byla založena městská knihovna a Spolek pro vybudování městského divadla.
Před 90 lety (roku 1924) byl založen na Parníku Československý červený kříž. Stalo se tak po přednášce referenta ČČK Oldřicha Votruby. Do půl roku od založení měl spolek 125 členů !!! V tom samém roce (3. prosince) byla předána veřejnosti nová staniční budova s prvními dvěma nástupišti a podchodem. Ve stejný den zahájil také provoz nový poštovní a telegrafní úřad. Ve stejném roce byl postaven Dům práce Na Farářství.
Před 85 lety (roku 1929) byla zahájena výstavba nové výtopny.
Před 80 lety (roku 1934) byla postavena budova Habrmanovy školy práce, chlapecká škola obecná a měšťanská Na Farářství a byl zbourán Podbranský mlýn.
Před 65 lety (roku 1949) měla Česká Třebová i s Parníkem 11 986 obyvatel.
Před 60 lety (roku 1954) byl otevřen studentský domov SPŠŽ. Ve stejném roce (6. dubna) byl založen velký sedmnáctičlenný taneční orchestr Collegiál. Jeho cílem byla swingová velkokapelová orchestrální taneční hudba jakou v té době hrával orchestr Karla Vlacha.
Před 55 lety (roku 1959) začala plynofikace města a výstavba Nového náměstí. Současně probíhala rozsáhlá asanace starých domků Na Trávníku. V témže roce byla uvedena premiéra opery F.K. Zedínka Obrázky z Hor.
Před 50 lety (roku 1964) začala výstavba podniku MH Koventa.
Před 45 lety (roku 1969) byl na Presích (Přívrat) odhalen pomník Karlu Kovařovicovi.
Před 40 lety (roku 1974) probíhala generální oprava kina Svět.
Před 35 lety (roku 1979) vedla Českou Třebovou cyklistická etapa Závodu míru, na kopci Jelenice byl dán do provozu nový televizní převaděč pro 2. televizní program, došlo ke zbourání železničního, tzv. Beranova mostu.
Před 30 lety (roku 1984) byl v letních měsících v našem městě poprvé Filmový festival pracujících.
Před 20 lety (1994) byl zbourán na Starém náměstí Pištův dům a začalo se se stavbou hotelu Korado.
Před 15 lety (16. ledna 1999) vyhrálo soutěž Hry bez katastru  na Horách v České Třebové družstvo města České Třebové. V tom samém roce  (1. srpna) byla otevřena v uličce za kostelem sv. Jakuba Čajovna manželů Kubínkových.
 
                                                                                                                                                                                      Jan Skalický