Jedenáctiletou bubenici Natálku Burešovu baví jazz                      
V České Třebové se dne 1.2. 2013 uskutečnil Modrém trpaslíku koncert naší významné jazzové skupiny Pavel J. Ryba & The Fish Men. Tento baskytarový fenomén, o kterém s uznáním hovoří odborníci na celém světě si jako hosta pozval malou bubenici Natálku Burešovou z Dlouhé Třebové, která v současné době navštěvuje první ročník osmiletého třebovského gymnázia. Snad ani netušili, jak tato hudba Natálku učaruje a posune její hudební cítění …
Natálka začala hrát již ve svých třech letech v Mateřské školce na flétničku. K zobcové flétně pak od první třídy připojila v hudební škole výuku na klavír. V té době se už několik let učil na bicí hrát její bratranec David a Natálka při každé návštěvě zkoušela s ním vybubnovávat různé rytmy. V sedmi letech ji rodiče splnili její přání a touhu hrát i na bicí soupravu a Natálka začala navštěvovat soukromou školu ORdrums Petra Oravce v Letohradě.
 
Natálko proč zrovna jazz, co tě na této muzice baví ?
Když jsem se seznámila s Pavlem Jakubem Rybou vznikl nápad, že si spolu zahrajeme, bylo to takové spontánní a vůbec jsem nevěděla, co od toho mám čekat. Pavel mě dal jeho cédéčko, řekl mi, které skladby si mám naposlouchat a nacvičit. Začala jsem jeho skladby zkoušet a objevovala jazz jako něco nového, něco jiného a docela složitého, něco, co jsem dřív neznala a ani neuměla zahrát. Když jsem zasedla na koncertě za svoji bicí soupravu a vedle mě na druhými bicími seděl Pepa Cigánek, bubeník, který dříve doprovázel Helenu Vondráčkovou, Karla Gotta nebo Aleše Brichtu a nyní hraje s Michalem Davidem, trošku tréma byla, ale Pepa mě jí rychle zbavil. Začali jsme improvizovat a pochopila jsem, že právě tohle je na jazzu to nejkrásnější. Úplně mě to dostalo, pomocí paliček jsme se spolu přes bubny domlouvali , byl to takový bubenický pinpong … smích
 
Co ostatní muzikanti při koncertě, jak jsi se cítila?
Líbilo se mi, že nás bylo na pódiu málo, jenom čtyři a Pepova gesta mě stále rozesmívala. Basista Pavel J. Ryba se rozjel a stále se na nás smál, Tomáš Křemenák na saxofon a harmoniku taky. Byli srandovní a bylo mi s nimi moc dobře, chovali se tak kamarádsky a vesele, že hraní byla radost a improvizace jako hra. Brali mě jako bych patřila už mezi ně, mezi profíky, vůbec mě nešetřili, já je teda taky ne a moc mě to s nimi bavilo. Všichni jsme si to užívali.
 
Pavel J. Ryba, Pepa Cigánek a Tomáš Křemenák jsou jména naší přední popové i jazzové scény, zahrála sis už někdy dřív s tak slavnými hudebníky ?
Měla jsem to štěstí si asi před dvěma roky zkusit zahrát s muzikanty ze skupiny Fleret, ale na pódiu ještě ne, to tenkrát bylo v Ostravským nahrávacím studiu a opravdu jen krátce a na zkoušku.
 
Máš nějaký sen ? S kým by sis jednou chtěla zahrát?
Kdyby se mi sen mohl splnit, tak s Kabátama a s Metallicou.
 
Čím bys chtěla jednou být a čeho docílit?
Chtěla bych se věnovat hudbě, živit se jí, hrát v nějakých souborech a možná i ji vyučovat, ale to je ještě hodně daleko.
 
Natálko jak často chodíš zkoušet?
Hraji pět dnů v týdnu, chodím do hudebky na flétnu a na klavír, do Letohradu na bicí a víkendy zkouším s Řetůvankou a nebo s bubeníkama. A od jara do podzimu jsou už koncerty a různá hraní.
 
A máš ještě nějaké mimohudební koníčky:
Když mám trošku volného času tak si jdu zahrát třeba fotbal, zajezdit na kole a nebo si hraju s naším pejskem.
 
A na co se těšíš, máš nějaké zajímavé pozvání pro čtenáře ?
Těším se na nějaký koncert Fleretů, určitě letos někde tady u nás v okolí bude a kde bych si chtěla zahrát s bubeníkem Davidem Filákem ,který je taky jedním z mých vzorů, dále v létě na další koncerty, kde si budu moci zase zahrát s Pavlem J. Rybou & The Fish například v Lanškrouně U Pastýře. Jinak se těším na vystoupení s Řetůvankou a s ORdrumsem, kterých míváme ročně tak kolem třiceti a myslím, že ani letos tomu nebude jinak. Loni jsem stihla i tři hraní během jednoho dne.
 
Co bys nám ještě řekla sama za sebe ?
Jsem moc ráda, že na všechny koncerty se mnou jezdí a na všechny zkoušky mě vozí moji rodiče i brácha, uvědomuji si jak je to pro ně náročné a chci jim tímto poděkovat.
 
Natálko přeju ti hodně úspěchů, splnění snů a díky za pozvání na koncerty, určitě si nenechám ujít.             T.Hejlová