Českotřebovský deník 80/2013 2.4. 2012                               
K aprílu v Semaníně:

Netušila jsem, že autoři článku pan farář Miloš Kolovratník s panem Davidem Smyčkou mají takový smysl pro humor.

Apríl, trochu nepovedený, ale skutečně apríl.  Marie Chalupová, starostka Obce Semanín

 

Semafory na Lhotce prodloužily jízdu do a z Ústí nad Orlicí  také pro záchranku 
Dotýkají se běžných řidičů, autobusové dopravy, ale také sanitek a vozidel záchranné služby či hasičů.  Ti sice nemusí čekat na zelenou, ale při jednosměrném projíždění úseku dochází určitě k neplánovanému zdržení. Limity pro dojezdové časy jsou sledovány, jde o každou minutu.  Sanitka nemusí jet jen do středu města, ale třeba do Borku, do Semanína, do Rybníka či Třebovice... Zdržení je na úkor našeho města, protože stanoviště záchranky je bohužel (samozřejmě) na katastru města Ústí nad Orlicí. Dobrá průjezdnost opravovaného mostu na Lhotce pro záchrannou službu a hasiče by měla být dobře zajištěna dostatečným prostorem pro předjíždění kolony. Také světelná signalizace by mohla na blížící se sanitku upozornit nebo změnit režim dopravy tak aby rychle naskočila z obou stran "červená". Technicky to je jistě řešitelné. Docela se divím, že to nebylo požadováno.
Co se děje v Naději
Ani dlouhá zima nebrzdí rozvoj dalších aktivit na sídlišti Borek. Největší sportovní akcí byl dlouhodobý turnaj ve stolním fotbálku. Děti navštěvující nízkoprahové zařízení v první fázi hrály mezi sebou. V další části turnaje měly nejlepší z nich možnost zahrát si se zaměstnanci Naděje o konečné umístění. Zde se ukázalo, že děti musí ještě hodně trénovat. Stupně vítězů obsadili pouze zaměstnanci , vítězkou turnaje se stala Eva Ševčíková. Odměny byly připraveny pro všechny účastníky turnaje.
Občanské sdružení Za jeden provaz připravilo pro děti velikonoční tvořivou dílnu. Vyráběly se velikonoční dekorace a pletly se pomlázky. Svoji činnost zahájil taneční kroužek zaměřený na break dance. Od začátku kroužek navštěvuje velký počet dětí. Pokračuje spolupráce s rodinným centrem Rosa, rosačky dvakrát týdně dopoledne připravují program pro nejmenší děti do 6 let.
S nastupujícím jarem začínáme připravovat již tradiční akci „Ukliď svoje sídliště“ , akce letos proběhne 20. dubna.
Nízkoprahové zařízení je v zimě velmi využíváno, počet dětí, které ho denně navštěvují se pohybuje okolo padesáti dětí. Činnost nízkoprahového  zařízení si chválí i rodiče . Vědí, že jejich děti netráví svůj volný čas na ulici, ale mají možnost využít příjemného prostředí zařízení, které bylo nedávno díky občanskému sdružení Za jeden provaz zrekonstruováno.
Na provoz nízkoprahového zařízení však chybí peníze a hrozí nebezpečí, že činnost bude v létě ukončena. Myslím, že by bylo škoda rušit aktivitu , která funguje a přináší výsledky. Nezbývá než věřit, že se chybějící peníze v rozpočtu státu či kraje najdou a provoz nízkoprahového zařízení nebude ohrožen.                                                                      Jan Holub, Naděje Česká Třebová
 
 
Eva Danišová opět přijede do základní školy praktické v České Třebové 
Zde se s místními dětmi pravidelně schází v rámci projektu Romský mentor.  Jde o mezinárodní projekt, který úspěšně probíhá zároveň v Bulharsku, Maďarsku, Makedonii a na Slovensku a jeho hlavním cílem je přispět k integraci znevýhodněných dětí prostřednictvím realizace volnočasových aktivit z oblasti umění a kultury na školách. Právě úspěšný romský umělec – profesionál – je základním prvkem celého projektu. Kromě toho, že se děti naučí něco z dovedností dané umělecké oblasti, osvojují si během setkávání i sociální kompetence a pozitivní vzor úspěšné romské osobnosti je pak motivuje k rozvíjení představ o své vlastní budoucnosti a snaze o vlastní úspěšnou dráhu. Účast v projektu je otevřená všem dětem, a tak v neposlední řadě přispívá k vzájemnému poznávání kultury romských a neromských dětí, zvyšuje vzájemnou toleranci a napomáhá integraci ve škole. Setkání „mentorky“ Evy Danišové mají vždy velmi pohodovou a tvůrčí atmosféru. Každé setkání je koncipováno jako ucelený program s více aktivitami – hlavní metodou je zážitkové učení.  Projektu se v různých krajích ČR účastní dohromady 8 skupin – s mentory z různých uměleckých oblastí. Do České republiky ho přinesla organizace Open Society Foundations (OSF) a od roku 2011 ho realizuje občanské sdružení ROMEA. 
 
Kdo je Eva Danišová: Eva Danišová se narodila 15. 3. 1959 v Ústí nad Orlicí. Evina rodina se v padesátých letech přistěhovala ze Slovenska do České Třebové, kde žije dodnes. Prarodiče i maminka pocházeli z Markušovec u Spišské Nové Vsi. V roce 2004 na Evangelické akademii v Praze úspěšně zakončila dálkové studium Střední sociálně právní školy. Pracuje jako terénní pracovnice v Ústí nad Orlicí. V současnosti dálkově studuje na Palackého univerzitě v Olomouci obor Charitativní a sociální práce.
V roce 1997-98 absolvovala mediální kurz Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Od té doby spolupracuje s romskými časopisy, zejména s Romano voďi, pro který překládá do romštiny. Publikovat začala v 90. letech v časopisech Amaro lav a Romano kurko. K dalšímu psaní ji nasměroval již zmíněný žurnalistický kurz. K samotnému publikování ji však dovedla až účast v literární soutěži pro romsky píšící autory „Cena Mileny Hübschmannové“ v roce 2007. Povídka – Pal miro papus/ O mém dědečkovi – byla otištěna v roce 2008 romistickým sborníkem Romano džaniben a vzbudila zájem o její další tvorbu, kterou vám nyní rádi přinášíme.
„Už do malička jsem měla knížky moc ráda. Ve školce, kam jsem chodila, nám četla paní učitelka české pohádky. A doma jsme měli gramofon, na něm mi dědeček pouštěl gádžovské pohádky na desce. Nejvíc Karkulku. Taky jsme poslouchali relaci Hajaja, to bylo každý den v rozhlase. Pak jsem chodila do družiny, protože babička chodila do práce. Tam bylo hodně knížek. Honzíkova cesta, Broučci, Malý Bobeš... Jen co jsem se naučila číst, už jsem si četla sama...“ vyprávěla v rozhovoru pro Romano džaniben o svých čtenářských začátcích, které určily její celoživotní lásku k literatuře. Právě úcta k tomuto umění a ostych jí brání v uskutečnění vlastních literárních ambicí.
Eva Danišová se vyjadřuje stejně dobře v romštině jako v češtině. Čerpá z příběhů své rodiny a vlastního dětství. Ač vypráví o rodinných událostech, které se jí niterně dotýkají, nesklouzává k sentimentu, ale udržuje si potřebný nadhled. Díky tomu dokáže pobavit i dojmout zároveň a čtenáře vtáhnout do svého příběhu, který vypráví prostě, avšak bez zbytečných banalit. Má cit pro detail, jehož prostřednictvím výstižně vykresluje atmosféru doby. Na příkladu názorového střetu jejích prarodičů zdařile zaznamenává proměny způsobu života Romů v Československu 2. pol. 20. století.
Ke čtení:
Eva Danišová: E daj tut bararel..., Lačho lav, 11/1990, str. 18.
Eva Danišová: Pal miro papus/ O mém dědečkovi, Romano džaniben, ňilaj 2008.
 
Týden italského filmu - promítání v jiných termínech
Vlivem programování či přeprogramování některých akcí Kulturního centra na Malé scéně  nám byly pozměněny některé z termínů promítání. Termíny jsou tedy následující:
12.4. 17.00 - slavnostní zahájení a promítání
13.4. 17.00 - promítání
16.4. 17.00 - promítání
19.4. 17.00 - promítání a zakončení akce
 
Nové stanoviště záchranky ve Skutči 
Dnes v sedm hodin ráno nastoupila do práce první posádka Záchranné zdravotnické služby Pardubického kraje (ZZS Pk) ve Skutči. Nové stanoviště záchranky připomínající skalpel přišlo na 3,75 milionu korun. Kraj zaplatil částku 3,25 milionu, zbytek přispěly okolní obce.  „Od nového stanoviště si slibujeme zkrácení dojezdových dob za pacienty. V tomto regionu byla místa, kde byl časový limit jen stěží plněn výjezdovými skupinami ZZS. Záchranka ve Skutči bude prozatím fungovat dvanáct hodin denně,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který stál u zrodu tohoto projektu ještě jako radní pro zdravotnictví.  „Vyšli jsme vstříc městu Skuteč a okolním obcím. Roční provozní náklady budou 2,5 milionu korun. Skuteč se tak stala šestnáctým stanovištěm Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje. Dohromady bezpečně a v souladu s legislativou naplňují tzv. Plán pokrytí kraje. Přeji záchranářům, aby všechny jejich mise byly pokud možno úspěšné,“ uvedl při otevření Roman Línek, náměstek hejtmana zodpovědný za zdravotnictví. Pardubický kraj do stavby nového stanoviště investoval ze svého rozpočtu 3,25 milionu, celkem půl milionu přispělo 25 obcí z regionu. Město Skuteč do projektu vložilo pozemky a projektovou dokumentaci. Na území Pardubického kraje je v provozu celkem 16 stanovišť s 27 posádkami.
 
Nezmění-li se zákon o veřejných zakázkách, možná se přestane stavět úplně. Apeluje hejtman 
Hradec Králové – Diskuzního setkání se zástupci firem na téma podnikání v regionech se dnes v sále Jana Letzela krajského úřadu v Hradci Králové zúčastnili také hejtmani Královéhradeckého a Pardubického kraje. Konference, kterou pořádá Svaz průmyslu a dopravy České republiky, přilákala desítky zaměstnavatelů z regionu.  Podle výzkumu mezi 200 zaměstnavateli je největším problémem podnikání v regionu nedostatek pracovní síly vzdělané v technických oborech. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický v rámci svého diskuzního příspěvku otevřel další dvě zásadní témata, se kterými se potýká krajská samospráva a podnikatelé zejména ve stavebnictví. Problémy spatřuje v přístupu státu k čerpání evropských peněz a zákonu o veřejných zakázkách. „Regiony jsou připraveny vyčerpat evropské prostředky na silnice II. a III. třídy. Máme připraveny projekty, ale nemůžeme čerpat, stát nechce realokovat prostředky z neúspěšného Operačního programu doprava ve prospěch regionů,“ vysvětlil Netolický. Podnikatele a zástupce Svazu průmyslu a dopravy České republiky vyzval také k podpoře změn zákona o veřejných zakázkách. „Nejlevnější totiž nemusí vždy znamenat nejkvalitnější, zvláště pak ve stavebnictví. Nehodláme nést riziko nákladů za vícepráce, které pak často můžou přesáhnout původní projektovou cenu. Buď se změní zákon o veřejných zakázkách a vysoutěžená cena bude konečná, nebo se budeme muset stále častěji setkávat s posudky odborníků ve stavebnictví na reálnost cen,“ glosoval hejtman Netolický aktuální zkušenost krajského úřadu z výběrových řízení na silnice II. a III. třídy. Podle něj je nutné zavést vícekriteriální soutěže a pro zlepšení zajištění zakázek skládání bankovních jistot nebo zavedení tzv. oborových pravidel pro zakázky svého druhu.
O problémech podnikaní přijeli na konferenci hovořit také náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek a krajský radní pro regionální rozvoj Zdenek Křišťál.