EUROVIA provedla unikátní nález železničního mostu z roku 1845.
Nález neoznámila, bagrem jeho část zbořila.
Ústí nad Orlicí dne 3.4.2013 V sobotu 30. března se na
sdružení Nádraží nedáme! obrátil Pavel Mertelík ml. z orlickoústeckého
sdružení Krajina a tradice, o.s. s tím, že si všiml v rozvalinách mostní
konstrukce pocházející z padesátých let klenbu mnohem staršího mostu.
„Do Ústí jsem v sobotu okamžitě přijel a osobně se šel na místo podívat.
Už na první pohled bylo zřejmé, že zbytek mostu pochází z období
historicky první Pernerovy tratě, která byla zprovozněna v roce 1845.
Jedna mostní klenba je však viditelně narušena prací stavebního stroje,“
říká Martin J. Kadrman, předseda Nádraží nedáme! s tím, že bourací práce
byly v místě prováděny ještě před několika dny. Ihned po svátcích se
sdružení Nádraží nedáme! spojilo s vedoucím Odboru školství a kultury
města Ústí nad Orlicí Lubošem Mikyskou a Danou Kličkovou, která má na
starost výkon státní památkové péče. „Oba úředníci nám potvrdili
nejhorší obavy, tedy že stavebník nález podle stavebního zákona
neoznámil a oni o ničem neví. Obratem jsme jim poslali oficiální
oznámení o nepředvídaném nálezu a zároveň jsme informovali Národní
památkový ústav v Pardubicích,“ říká Jindřich Fiala, tajemník sdružení
Nádraží nedáme! „Minimálně na orlickoústecku se jedná o svého druhu
unikátní technickou památku. V Pardubickém kraji je původních mostů z
první výstavby tratě minimum. Ač byla uzavřena dohoda mezi Eurovií a
památkáři, že jakýkoliv nález včas oznámí, nebýt všímavých občanů,
historická konstrukce by dnes již byla stavebními stroji zničena,“ uvedl
Kadrman. Ještě v úterý přijel archeolog z Vysokého Mýta a okamžitě
zakázal další demolici mostní konstrukce. Nyní se památkáři připravují k
provedení archeologického průzkumu, zdokumentování a popsání významného
nálezu. Zatím se neví, zda bude zbytek historického mostu zachován.
„Jedna jeho klenba je rypadlem výrazně narušena. Počkáme na výsledek
památkářského průzkumu. Věříme, že památkáři o dalším osudu památky
rozhodnou v její prospěch a nepodlehnou případnému tlaku nadnárodní
stavební firmy. Její pouhé zdokumentování a následné zdemolování by byla
nenávratná ztráta. Umíme si například představit její konzervaci a
uchování jako doklad počátků železničního stavitelství v zemích Koruny
české,“ dodal Kadrman. K nálezu došlo v místě stávajícího mostu, kterým
vede spojnice z Ústí nad Orlicí do místní části Kerhartice. Most stojí
na spojnici ulic M. R. Štefánika a J. Haška.
-
Kurátorkou výstavy bude Jana
Pernicová
- Pardubice (3. 4. 2013) – Další výstavu z cyklu Prostor pro
jednoho kurátora zahajuje Východočeská galerie v Pardubicích ve
čtvrtek 4. dubna v 17 hodin v Domě U Jonáše. V roli kurátora
výstavy vybrala tentokrát náměstkyně hejtmana Pardubického kraje
Jana Pernicová díla moravskotřebovské výtvarnice Hany Horské a ze
sbírek galerie potom díla Ludmily Jandové, která žila a tvořila v Osíku
u Litomyšle.
- „Vybrala jsem si díla dvou umělkyň ze svitavského regionu,
který mně tolik přirostl k srdci,“ vysvětluje Jana Pernicová.
„Ženy řeší ve svých dílech citlivě mezilidské vztahy, zvláště pak
vztah muže a ženy, vzájemné hledání, čekání i bolestné opouštění.
Domnívám se, že mnohem intenzivněji než muži vnímají všechny
momenty, které vztah ohrožují, bojí se zraňování nejbližších a jako
hlavní vnímají potřebu ochraňovat rodinu a děti. A to vyjadřují i
díla, která mě při výběru oslovila,“ dodává náměstkyně hejtmana,
která má v radě Pardubického kraje zodpovědnost za školství, kulturu
a památkovou péči.
- Cyklus Prostor pro jednoho kurátora pořádá Východočeská galerie
v Pardubicích k 60. výročí svého založení. V průběhu roku představí
regionálně známé osobnosti veřejnosti díla ze sbírek Východočeské
galerie v Pardubicích či ze soukromých sbírek a upozorní na autora,
kterého si váží. V letošním roce se už výstavními kurátory stali
hejtman Martin Netolický, rektor Univerzity Pardubice Miroslav
Ludwig a své výběry chystají například ředitel Východočeského
divadla Petr Dohnal, operní pěvkyně Dagmar Pecková, herec a režisér
Jan Kačer a další.
- Výstava děl Ludmily Jandové a Hany
Horské potrvá v Domě U Jonáše v Pardubicích od 4. dubna do 5. května.
-
- Informace o autorkách děl:
- Hana Horská
- Narozena 16. 5. 1963 v Moravské
Třebové, zde žije a tvoří.
- Vystudovala Universitu Hradec Králové, obor český jazyk –
výtvarná výchova. Maluje obrazy a vytváří práce v programu CorelDRAW®
Graphics Suite. Jak u olejomaleb, tak i v počítačových grafikách se
jedná o velmi zajímavé uplatnění autorčiny osobité formy cítění.
Hana Horská sama říká, že v jejích pracích je celý její život. Hodně
spoléhá na intuici, na své prožitky, na své vnímání všeho, co se v
životě kolem ní a nás všech odehrává. Lásku chápe jako sílu, jedinou
sílu, která mění svět k lepšímu. Tak jako v životě i ve své tvorbě
jí jde o cestu za čistotou mezilidských vztahů a za klidem, které
tak moc v dnešním světě chybí.Hana Horská je také hlavní
organizátorkou velmi úspěšné mezinárodní výtvarné soutěže Pod modrou
oblohou. Letos probíhá již její 8. ročník. Tuto soutěž podpořil i
Bill Gates, zakladatel firmy Microsoft. Její dílo bylo představeno
na 20 samostatných výstavách v České republice a v zahraničí a je
v soukromých sbírkách v České republice na Novém Zélandu, v Norsku
či Německu. Ve Východočeské galerii v Pardubicích nevystavovala a ve
sbírkách instituce není zastoupena.
-
Česko-norský projekt napsal další pokračování
-
Ústí n. O.
– V hektickém předmaturitním čase čekala studenty uměleckých oborů a
jejich pedagogy další akce z letošního bohatého výčtu. Střední školu
uměleckoprůmyslovou v Ústí nad Orlicí totiž v druhé polovině března
navštívila delegace z partnerské školy Breivang v norském Tromsø.
Zatímco v září se Ústečtí podívali za polární kruh a společně
s norskými kolegy se věnovali natáčení rozmanitých filmů,
dvoutýdenní pobyt seveřanů na východě Čech měl poněkud odlišnou
náplň. Znovu se však konal v rámci projektu Leonardo, který započal
před dvěma lety kontaktními návštěvami učitelů obou vzdělávacích
zařízení.
-
Úkoly zvládli se ctí,
míní vyučující
-
Náplní jedenáctidenního pobytu, jak prozradil učitel uměleckých
oborů „umprumky“ Bohuslav Špaček, byla výroba nábytku v reálném
měřítku. Studenti obou škol si tak vyzkoušeli výrobní proces v plném
rozsahu. A to doslova od píky. „Začali
od prvních skic a návrhů. Potom měli možnost výuky digitální malby a
postprodukce kreseb v počítači. Dále Norové za pomoci českých
studentů modelovali v 3D programu 3d modely. Z nich vznikala
konstrukce pro řez na plotru. Následovalo řezání geometrie do vlnité
lepenky pomocí řezacích strojů. Potom studenti sestavili nábytek a
přišlo na řadu finální zpracování a nástřik barvy,“ popsal vyučující
složitý proces, který zabral česko-norským skupinám řadu dní a
vyžadoval intenzivní komunikaci v anglickém jazyce. Podle Bohuslava
Špačka se zdárným výsledkem. „Vzhledem k různému zaměření studijních
programů se studenti norské a naší školy vypořádali s konstrukcí a
návrhem nábytku se ctí,“ hodnotí jejich počínání.
-
O zábavu nebyla nouze
-
Bezmála dvoutýdenní „norská vizita“ nebyla pochopitelně pouze o
tvrdé práci. Na řadu přišla i zábava včetně sportovních i kulturních
aktivit. „Pro norské partnery byl nejlákavější dvoudenní výlet do
Prahy či návštěva litomyšlského zámku. Nechyběla společná bowlingová
klání, návštěva kina či prezentace výrobků a v Norsku natočených
dokumentů v Malé scéně,“ přiblížila bohatý program učitelka
angličtiny Alena Marková, jež měla průběh česko-norského projektu na
starost. Podle
jejích slov se již nyní rýsuje další možná spolupráce obou škol, a
to na poli oděvního návrhářství. „U nás by se mohl zapojit design
oděvů a na norské straně by se jednalo o navrhování divadelních
kostýmů, tedy podobný obor tomu našemu, ale zaměřený na divadlo a
film. Obor komunikace a média by rád v této spolupráci pokračoval,
ale za další dva roky. Organizace projektu je náročná časově i
personálně, o grant je možné žádat pravděpodobně jen obrok,“
vysvětluje Alena Marková.
|