Nová ředitelka vybuduje z chrudimského muzea laboratoř vědy i kultury Regionální muzeum v Chrudimi bude mít od července novou ředitelku. Rada Pardubického kraje dnes na zasedání jmenovala na základě doporučení výběrové komise Martinu Vítkovou. Organizaci doposud řídila zástupkyně ředitele a ekonomka muzea Naďa Jungmanová. „Muzeum by mělo fungovat jako fórum, laboratoř, dostupný komunikující živý systém. Je to místo, které má všechny předpoklady stát se prostorem vhodným pro trávení volného času a vybízejícím veřejnost ke spoluúčasti,” představuje své vize Vítková, která se dlouhodobě věnuje interpretaci a zpřístupnění umění a kulturního dění. A nejen to. Věnuje se také popularizaci vědy skrze umění, takzvanou Třetí kulturou. „Muzeum bude pokračovat v dosavadních úspěšných projektech, přičemž bude hledat nové možnosti, jak je obohatit. Ráda bych vytvořila i prostor pro diskusi společenských témat,“ dodává Vítková.
Fakta o nové ředitelce muzea Mgr. Martina Vítková je absolventkou teorie a dějin umění v Olomouci. Vyučovala na katedře výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové, dnes přednáší o umění v galeriích, domech pro seniory, na školách. Publikuje články a eseje v odborném tisku, v Deníku vede pravidelnou úterní rubriku o sochách. Připravila řadu jedinečných výstav. Spolupracuje s Klubem konkretistů. V královehradeckém divadle Drak moderovala česko-polskou konferenci Coolture Freshmaker, zaměřenou na kulturní politiku měst a krajů k mladé generaci. Napsala texty k renesančním omalovánkám pro děti.
Radní projednali návrh Scénáře transformace nemocnic akutní péče Rada Pardubického kraje se ztotožnila se základními tezemi návrhu Scénáře stabilizace nemocnic akutní lůžkové péče v Pardubickém kraji. Uložila 1. náměstku hejtmana Romanu Línkovi prodiskutovat tento návrh za účasti představenstva s dotčenými subjekty a výsledky předložit k závěrečné redakci Radě Pardubického kraje do 6. června. „Za podstatné považuji centrální řízení všech pěti nemocnic jako jednoho silného celku,“ uvedl Línek. „Jen tak bude možné se posunout k dalším krokům a lépe čelit vnějším nepříznivým vlivům. Záleží nám na dostupnosti kvalitní péče a na udržení kvalifikovaných zdravotnických odborníků v krajských nemocnicích,“ dodal. Zastupitelé se budou Scénářem zabývat na svém zasedání 20. června.
Radní odpověděli na petici do Litomyšle V zákonné lhůtě projednala Rada Pardubického kraje petici občanů požadující zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení Litomyšlské nemocnice. V odpovědi na petici radní vysvětlili důvody tohoto kroku i řešení, se kterým přišlo představenstvo pro zajištění kvalitní a dostupné péče. Již týden po doručení petice se hejtman Martin Netolický, 1. náměstek Roman Línek, předseda představenstva nemocnice Pavel Havíř a ředitel Libor Vylíčil sešli nad situací s dvěma členkami petičního výboru a představiteli města Litomyšl. |
Pardubice ( 16. 5. 2013) Představenstvo nemocnic Pardubického kraje dnes seznámilo Radu kraje se Scénářem budoucí akutní lůžkové péče. „Naším cílem bylo připravit kvalitní, dostupné a personálně i ekonomicky udržitelné poskytování akutní zdravotní péče pro pacienty,“ uvedl předseda představenstva Pavel Havíř a zdůraznil: „Bez uskutečnění navržených změn by se akutní krajské zdravotnictví zřítilo do finanční i odborné propasti.“ Bez potřebných kroků bude ztráta 180 milionů korun Scénář počítá s vytvořením jedné akciové společnosti sloučením pěti stávajících a s přesuny některých oddělení oborů lůžkové zdravotní péče při zachování dostupnosti základní péče. Místopředseda představenstva Jiří Benedikt připomněl, že bez tohoto ostrého řezu by nemocnice akutní péče v Pardubickém kraji potřebovaly na konci letošního roku dalších celkem 180 milionů do svých rozpočtů. „Proto změny nemohou být charakteru plastické operace, nýbrž operace po velkém úrazu. Jedině tak nemocnice nevygenerují další dluhy,“ vysvětlil Benedikt. Systém řízení nemocnic se zjednoduší Představenstvo navrhuje organizačně jednodušší řízení pěti nemocnic jako jednoho subjektu s jedním představenstvem - namísto současných pěti - a s jednou dozorčí radou. Tím bude nastaven operativní vztah k vlastníkovi. „Přínosem bude organizačně jednodušší řízení jedné firmy a širší možnosti pro rozvoj kvalitní a dostupné zdravotní péče,“ vysvětlil Pavel Havíř. Výhodou bude centrální řízení ekonomiky; spojení do celku zlepšuje řízení nákladů a zajistí jednotnou personální politiku včetně udržení kvalitního zdravotnického personálu, který je hlavní součástí zdravotní péče. V návrhu je jedna společná vnitřní organizační jednotka pro obslužné a technické činnosti. Úspory přinesou společné nákupy zdravotnických prostředků, materiálů i techniky. Změny pomohou lepšímu vyjednávání podmínek „Budeme silným a významným partnerem pro zdravotní pojišťovny při vyjednávání o úhradách za poskytnutou zdravotní péči,“ doplnil místopředseda představenstva Jiří Benedikt. „Jako jedna velká firma budeme více odolní proti negativním vnějším vlivům, jakými jsou úhradová vyhláška, podmínky personálního a technického vybavení či nároky ministerstva zdravotnictví a financí či odborných lékařských společností, které stanovují podmínky pro vlastní poskytování péče v jednotlivých odbornostech.“ Spojení lůžkového fondu po vzoru Rakouska Scénář navrhuje změny v rozmístění některých základních oborů lůžkové zdravotní péče, především dětského lékařství, porodnictví a gynekologie. Jedná se o provázané lůžkové obory, které jednoduše od sebe nejde oddělit a provozovat samostatně. Změny jsou navrhovány i v dotčených nadstavbových oborech lůžkové zdravotní péče, jakými je například urologie, ORL, ortopedie a neurologie. „Kromě jejich přesunů zde připadá v úvahu po vzoru Rakouska a Německa spojený lůžkový fond či transformace do ambulantní péče a do jednodenní chirurgie,“ vysvětlil Pavel Havíř a zdůraznil: „Scénář počítá s využitím potenciálu všech nemocnic tím, že potřebná struktura péče ve všech oborech akutní medicíny zůstane dostupná a my budeme mít pro danou péči dostatečně kvalifikovaný a početně silný personál. Finanční přínos navržených změn dosáhne po jejich zavedení do praxe několika desítek milionů korun ročně.“ Dalšími předpokládanými kroky v organizaci poskytovaných služeb je spolupráce v rámci laboratoří či radiodiagnostiky a spolupráce s ostatními poskytovateli zdravotní péče v kraji, například v oblasti následné péče. To by již měla být úloha nového sloučeného managementu.
Zdenka Hanyšová Celá Představenstvo nemocnic Pardubického kraje komunikace s veřejností, tiskove@nempk.cz, tel. 777 348 529
|