Ad

Pořádně horko je v posledních dnech cestujícím ve vlacích RegioJetu

A to tak, že doslova. Extrémní vedra totiž ve spoustě vagonů vyřadila klimatizaci. Došlo i ke kolapsům pasažérů.

Stížnosti nespokojených pasažérů doslova zavalily facebookové stránky železničního dopravce. Rozhořčení cestující si stěžují, že vagony připomínají roztopené pece, jiní by rádi věděli, jestli se dá dopředu zjistit, ve kterém spoji klimatizace stávkuje. "Ve voze bylo tak 50° a víc nepříjemný personál jsem taky neviděl," stěžuje si například Martin Škárek. "Mám podobnou zkušenost, včera to bylo opravdu nesnesitelně," napsala Hana Kunzlová. "Je pravda, že naše vlaky mají v posledních dnech problémy s klimatizací. Je to kvůli těm extrémním vedrům, protože naše klimatizace jsou dimenzované na středoevropské klima a to teď rozhodně nebylo," přiznává mluvčí RegioJetu Pavel Halla. Odmítá ale, že by RegioJet prostě nechal cestující péct se. "Cestujícím, na které máme spojení, dáváme vědět, když klimatizace nefunguje a nabízíme jim jiný vlak. Pokud i přesto potřebují jet okamžitě, vrátíme jim celé jízdné a cestují tak zdarma," tvrdí Halla. Halla nicméně připouští, že došlo ve spojích firmy kvůli extrémním vedrům i ke kolapsům. Záchranáři museli například v Pardubickém kraji ošetřit stevardku. "U Uherska jsme zasahovali u 22leté ženy, které ve vlaku zkolabovala. Byla ošetřena na místě, do nemocnice nemusela," řekla mluvčí pardubických záchranářů Helena Škuligová

Souboj ČD a Leo Express má vítěze. Zlevní jízdné!

Leo express ve Třebové.... (Zatím zde ale nestaví, Regiojet se k tomu již chystá.... zastaví od prosince)

Cestující na trase mezi Prahou a Ostravskem mohou ušetřit kvůli pokračujícímu sporu Českých drah s Leo Expressem na jízdném. Soukromý dopravce bude od soboty pětinovou slevu přiznávat všem zákazníkům.Soud totiž v úterý rozhodl, že společnost Leoše Novotného nesmí poskytovat slevu na jízdném držitelům slevové karty Českých drah. „Přesto, že s rozhodnutím soudu nesouhlasíme a jsme přesvědčeni, že naším postupem nebylo do práv Českých drah zasaženo, učinili jsme již kroky k tomu, abychom uložené povinnosti dodržovali,“ říká generální ředitel společnosti Leoš Novotný. Leo Express tedy zaujal novou taktiku. Od soboty budou rozdávat týmy Leo Expressu přímo na nádražích všem zákazníkům vlastní slevové karty. Podobný způsob distribuce slevových voucherů v minulosti zvolily i České dráhy a ze strany konkurenčních soukromých dopravců za to sklidily vlnu kritiky. Jejich promotéři měli údajně nabízet slevy cíleně zákazníkům konkurence přímo při vystupování z vlaku. S poskytováním slev na konkurenční věrnostní karty začal Leo Express začátkem března a druhý soukromý dopravce Student Agency se k němu s podobnou nabídkou vzápětí připojil. České dráhy v úterý docílily soudního rozhodnutí, že konkurence nesmí nadále využívat jejich věrnostní karty. Nyní dráhy zvažují podání žaloby, ve které by po Leo Expressu požadovaly kompenzace za způsobenou škodu. Žalobu na České dráhy chce naopak podat Leo Express právě kvůli praktikám při rozdávání slevových voucherů, které soukromý dopravce označil za neetické.

Diamantová svatba manželé Jaroslav a Milada Matyášovi

Pan Jaroslav se narodil 1.července roku 1933 v Kyšperku-Kolonii, paní Milada 10. května následujícího roku v Dolní Dobrouči. S Jaroslavem se seznámila v 17-ti letech na posvícenské taneční zábavě v Dobrouči a po dvouleté známosti se 20.června roku 1953 vzali. Po svatbě spolu zpočátku bydleli u rodičů Milady. Jaroslava však ještě čekala dvouletá vojenská služba, na kterou nastoupil 4 měsíce po svatbě, a to do Havlíčkova Brodu. Vojenský přijímač mu nedovolil být nablízku své mladé manželce při narození jejich první dcery Věrušky, která se narodila v prosinci téhož roku. Po vojně, byť vyučen obchodním příručím, začal Jaroslav pracovat na železnici. Mladá rodina se rychle rozrůstala, po Věře se o tři roky později narodila Dana, rok na to Jarmila a napřesrok i Milada. Stále početnější rodina dosud bydlela ve stísněných podmínkách v domku Jaroslavových rodičů v Rotneku, okolnosti přivedly Matyášovi k rozhodnutí pustit se do stavby vlastního domku. Šikovný Jaroslav využil umění řemesla svého otce, který jako zručný a zkušený zedník s dlouholetou praxí nabídl synovi pomocnou ruku. Stavba domku však rodinu zadlužila, Jaroslavova práce na státní dráze nepřinášela početné rodině dostatek finančních prostředků, navíc Miladu role maminky zaměstnávala na plný úvazek, proto Jaroslav využil získanou praxi ze stavby vlastního domku a ve volných chvílích si začal chodit přivydělávat po stavbách v širokém okolí. Zednické zkoušky a výuční list v oboru byli jen završením jeho svědomité snahy uživit rodinu, která se v r.1966 rozrostla ještě o vytouženého syna Jaroslava. Přestože práce na stavbách měl Jaroslav dostatek, zůstal celý aktivní život věrný modré uniformě.

Milada byla vyučena přadlenou, ke svému řemeslu se však nikdy nevrátila. Po naplnění mateřských povinností, které trvaly celých 16 let, nastoupila v r.1969 na brigádu do Základní školy v Letohradě jako uklízečka, kde vydržela celých devět let. V obchodě Jednoty v Červené se v r.1978 uvolnilo místo prodavačky a Milada jako místní tuto práci získala. Aby doplnila potřebné vzdělání, dálkově vystudovala obor prodavač v Chocni. Manžel Jaroslav, sám vyučený pro práci v obchodě, jí v prodejně hodně a rád pomáhal. V Jednotě Milada pracovala až do roku 1989, kdy odešla do penze.

Jaroslavův předčasný odchod do důchodu v roce 1993 zapříčinil úraz páteře při práci v lese, po zotavení však ještě dojížděl na kole do Letohradu pracovat jako hlídač, a to až do svých 74 let.

Život v důchodu dnes manželům Matyášovým zpestřuje pět dětí, 14 vnoučat a 16 pravnoučat, takto početná rodina je krásným dokladem jejich úspěšného manželství. A do této široké rodiny neodmyslitelně patří i celá řada zvířecích kamarádů, kterými se Matyášovi celý život obklopovali a kteří vždy v jejich domácnosti plnili nezastupitelnou roli věrných společníků a právoplatných členů rodiny. Přes všechna úskalí 60-ti let společného života dokráčeli Milada a Jaroslav až do této obřadní síně, kde v kruhu svých blízkých spolu slaví výjimečnou Diamantovou svatbu. Podpisy v pamětní knize jsou radostnou pečetí současného života manželů Matyášových a také návodem a příkladem pro další generace. Magda Navrátilová

cyklobusy do Orlických hor, oblasti Bukové hory a Králického Sněžníku vyjíždí již po jedenácté. V letošním roce nedochází k žádným zásadním změnám oproti loňské sezóně. Celkem jedenáct autobusových linek Vás vyveze do tradičních vrcholových partií Orlických hor. Vzhledem k neustále se rozvíjející spolupráci s našimi polskými partnery je v letošním roce opět v provozu linka směřující do polských Bystřických hor s výstupním místem v samém centru hor Spalona. Území přilehlého Polska nabízí rozsáhlou síť cyklotras propojující zajímavé turistické cíle, doplněné vhodně objekty agroturistiky a gastronomie. Pokud chcete ochutnat například tradiční polskou specialitu pstruh na grilu, hledejte tak nápis „Smazialnia pstraga“. Ve spolupráci s regionálními novinami Rychnovský Deník Vás i v letošním roce budeme průběžně informovat o zajímavých turistických cílech na trasách cyklobusů. Nabídku turistických zajímavostí naleznete v sobotním vydání a bude vycházet pravidelně po celou sezónu provozu cyklobusů. Dovolujeme si Vás opět požádat o věnování patřičné pozornosti bezpečnosti jízdy. Respektujte i další účastníky turistiky, zejména pěší chodce. Při výběru trasy nezapomínejte na své zdraví a současnou kondici. Pro jistotu si uložte kontakty na Horskou službu ČR, ale i na polskou partnerskou záchrannou organizaci GOPR, kteří vám v případě nouze poskytnou první pomoc.Celá oblast Orlických hor se nachází v cenné přírodní lokalitě, kterou bychom si měli všichni chránit. Připojujeme tak ochranářské desatero cyklisty a prosíme všechny příznivce cykloturistiky i pěší turistiky, aby dodržovali vyznačené trasy a nezatěžovali naši krajinu zbytečným, přírodou nezvladatelným odpadem. Pro letošní cykloturistickou sezónu Vám všem přejeme spoustu nevšedních zážitků ze sedla kola.

Sekretariát Euroregionu Glacensis organizátor projektu „Cyklobusy Orlických hor“