Zásahy v krajině, které prospívají a neprospívají
vývoji a růstu hub
Odhaduje se, že na světě se vyskytuje 300 – 400 tisíc druhů hub. Z toho asi 15 -20 tisíc tvoří plodnice větší než 1mm (makromycety) a jsou tedy pozorovány pouhým okem. V ČR roste kolem 4 tisíc makromycetů a značná část těchto hub je „citlivá“ na změny způsobené člověkem. Rád bych navázal na předchozí článek o ochraně hub (viz Českotřebovský zpravodaj 7/2013) tématem o zásazích v krajině, které prospívají a nebo naopak neprospívají vývoji a růstu některých hub.
Řada druhů hub rostoucích na polích, loukách, zahradách, parcích a stromořadích je závislá na pravidelném sečení trav a správném hospodaření v krajině. Fenoménem dnešní doby je nešetrné sekání parků a luk těžkou technikou, nízko nad zemí, kdy často dochází k poškození svrchní půdy, která je na mycelium hub bohatá. Zanedbání a nesprávné hospodaření vede k postupnému zarůstání plevelem a posléze keři a stromy. V tomto prostředí pak houby mizí. Velmi špatné pro růst hub je umělá eutrofizace (umělé obohacování živinami) - hnojení umělými hnojivy, vápnění půdy, chemické ošetřování polí apod.  Odstraňování souší a padlých kmenů zabraňuje výskytu hub vázaných na mrtvé a postupně tlející dřevo. Velkým zásahem do života široké palety druhů hub je kácení starých stromů v alejích, sadech a zahradách. Pokud už je situace nevyhnutná je dobré nejprve vysadit stromy nové a až po čase staré pokácet a nejlépe ponechat na místě.

Českotřebovsko

Sečené louky a nezorané meze- správné hospodaření v krajině

Lesní houby ke svému růstu vyžadují stabilní klima zapojeného porostu. Fragmentací celků (lesní cesty, průseky, paseky, sjezdovky) dochází k velkým klimatickým změnám (vysychání půdy) a tím ubývání lesních hub.

Fragmentace (dělení celku)-nesprávné hospodaření v lesní kultuře.

Ideální pro zachování druhů je přirozené zmlazování lesa. Pokud už dojde k většímu kácení, ideální je ponechání solitérních živých starých stromů na lokalitě, vysazení nového lesa a několikaletá údržba dané krajiny (vysekání plevele a náletů).

přírodní památka Nedošínský háj II

Základní prvek pro život nejen hub - ponechání padlých kmenů v lese.

Dalším výrazným zásahem do života hub jsou přirozené lidské aktivity- vysoušení mokřadů, scelování polí, stavba silnic a stavebnictví obecně, těžba nerostných surovin, zakládání skládek apod. Všechny tyto činnosti vlastně zabírají prostor, ve kterém už houby (z převážné většiny) nerostou. Dosti výrazným a také velmi diskutovaným problémem v růstu hub je extrémní sběr hub houbaři (vyhrabávání plodnic, sešlapávání půdy, porušování zákazů vjezdu do lesa motorovými vozidly apod.)

Rád bych se také zmínil ještě o jednom faktoru, který sice přímo nesouvisí se zásahy v krajině, ale velmi výrazně ovlivňuje růst hub a to i běžných druhů. Tím faktorem jsou extrémní výkyvy počasí -teplo, sucho, povodně. Zatímco v komplexu lesa se s tím houby vyrovnávají, v narušené krajině to je zásadní konec. Obecně lze říci, že houbám nesvědčí extrémy a náhlé změny.

Vzhledem k výše popsaným faktorům je zřejmé, že houby zasluhují naši pozornost a ochranu.

Martin Mička