O PŮVODU JMÉNA ŘETOVÁ A OBECNÍCH SYMBOLECH OBCE ŘETOVÁ 
Název by mohl být i Pozdní lítost či Pláč nad rozlitým mlékem. Prostě a jednoduše proto, že až s (nezbytným) odstupem času odborníci na slovo vzatí zpochybňují laické závěry tehdejších aktérů, třebas vedených snahou rozhodnout velice uvážlivě, protože tyto obecní symboly budou nedílnou součástí obce na dlouhá léta.
 
„K pátému dílu seriálu Z. Svobody (Živa 2011, 5: 252-256) je třeba doplnit korekci k vlajce obce Řetová, kde by mohlo dojít k výkladu o nesprávném výskytu rostlinného druhu (podotýkám, že vzájemná konzultace mezi mnou a autorem seriálu založená na tom, že místo z autopsie - vlastní zkušenosti - znám, vedla na základě mého nedostatečně vysvětlujícího e-mailu k posunu v komentáři Zbyška Svobody k obr. 17 na str. 254 a textu k němu na str. 255).
Podnět z mé strany spočíval v tom, že stylizované zobrazení dvou exemplářů rostliny na vlajce zmíněné obce je zjevně mařinka vonná (Asperula odorata), s příznačnými přesleny úzce obvejčitých listů, běžně rostoucí v okolních lesích s bukem nebo habrem - dnes bývá častěji uváděna v příručkách pod jménem svízel vonný (Galium odoratum); oba rody patří do čeledi mořenovitých (Rubiaceae). Nejde tedy o mařinku barvířskou (Asperula tinctoria) uvedenou v oficiálním popisu k vlajce. Ta se v tomto území vůbec nevyskytuje - v České republice ji známe z nejteplejších oblastí, kde roste v přirozených teplomilných trávnících nebo křovinatých formacích, její listy jsou čárkovité a uspořádané převážně ve čtyřčetných přeslenech. Autory návrhu patrně svedlo k zmíněné záměně druhové jméno tinctoria, tedy barvířská (druh poskytuje červené až oranžové barvivo získávané z oddenků a kořenů), jež známe u řady rostlin tradičně využívaných k barvení především tkanin. Obec Řetová je skutečně známa tkalcovskou a barvířskou tradicí (viz např. Ottův slovník naučný), klimaticky jde o oblast předurčenou k pěstování lnu a chovu ovcí. Plátno se tu jednak bělilo, jednak se tkaniny barvily tradičně na modro a k výrobě modrého barviva (z listů) se pěstovala žlutě kvetoucí dvouletka (ve srovnání s mařinkou mohutná, až l m vysoká) - boryt barvířský (Isatis tinctoria) z čeledi brukvovitých (Brassicaceae).
Tento druh zplaňuje a také v údolí Řetovského potoka se sporadicky ještě v recentní (současné, nynější) době vyskytoval. Aby věc nebyla jednoduchá, jeden z více výkladů vzniku jména obce Řetová (Rittow, Ritte, Rzetowa) je odvození od jména barvířské rostliny „rýt" (případně „rét"). Lidová tvořivost často nakládá s českými jmény velmi lokálně, takže některé výrazy byly a jsou používány i pro více (někdy zcela nepříbuzných) druhů rostlin.
Příkladem je i mořena (mařinka, rezeda). Rýt žlutý (Reseda lutea) z čeledi rýtovitých (Resedaceae), znělou podobou blízko už zmíněného boryt, byl shodou okolností také používán pro výrobu barviva, tentokrát žlutého, obsaženého v celé rostlině, především v její nadzemní části. Pokud chtěla Řetová mít za svůj symbol rostlinu, pak mařinka vonná jako druh typický pro místní lesy vhodná je, ale se zdůvodňujícím textem je to v rozporu, protože nemá nic společného s textilní tradicí barvení, tu zde v minulosti reprezentoval boryt barvířský." Autorem doplňku je geobotanik (vegetační a krajinný ekolog, in: Živa 6/2011, str. C) profesor RNDr. Pavel
Kovář, CSc., mající chatu na Presích. K tomu jen dodávám, že místní potok nejenže neprotékal hustým porostem (domnělé) mařinky barvířské, ale že ta (ani mařinka vonná) na mokrých místech prostě neroste a mluvicí znamení, od něhož se odvozuje údajný název obce, je (doslova) na vodě!
Jak je to s původem místního jména Řetová nám vysvětlují autoři publikace „Divnopis 2. Proč se to tak jmenuje?" (PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. je vedoucí oddělení onomastiky - nauky o vlastních jménech - ÚJČ AV ČR):
„Pokud jde o název obce, jazykovědci přiznávají, že výklad z pojmenování podle rostliny zvané ryt, rýt či (zastarale) rét, což byl druh rostliny používané k barvení látek, je pouze jedna z teorií, ovšem ta nejméně pravděpodobná. Pak by mohla být Řetová místem, kde tato bylina rostla, jenomže v takovém případě by bylo pravděpodobnější, že bychom dnes neměli Řetovou, ale Rytovou či Rýtovou. Tento výklad by mohl odpovídat co do motivace, ale za jeho slabinu se pokládají příliš velké hláskové změny, k nimž by muselo dojít, aby z rytu (rytu) vznikla Řetová.
 
Nevadí, máme i druhou možnost. Podle té by mohl název obce souviset s jihoslovanským slovem rit (třtina, bažina zarostlá rákosím). Další varianta dává místní jméno Řetová spíše do souvislosti s makedonskými výrazy rit a ritka (vyvýšené místo, vrch, vršek) nebo srbským či chorvatským nářečním slovem rit (holý vrch, svah).  Holý... ? No tak to bychom tu měli ještě čtvrtou domněnku, ve které se budeme při výkladu opírat o slovo řiť.
 
Vzhledem k tomu, že se jméno Řetová vyskytuje v podobě přídavného jména, šlo by nejspíše o nějakou vlastnost této obce. Lze například uvažovat o tom, že by její poloha vzhledem k ostatním vesnicím byla vzadu, na konci... Podoba Řetová místo Řitová (tedy -e- na místě -i-) se vysvětluje analogií podle jména sousední obce (Česká) Třebová. Taková malá obec, tahle Řetová, vyložená (místní prominou) řiť světa..." Ale za to má na rozcestí U kampeličky náměstíčko.
 
Co k tomu dodat? Netajím se, že jsem zastáncem významu Řetové coby Rákosové, ať už se jedná o místo rákosím porostlé nebo podle vody rákosím protékající. Výkladu od obecného jména řiť jsem ochoten dopřát sluchu v případě, že je budeme považovat za slovo tabuové, už jen pomyšlením ochraňujícím od nebezpečí, přeneseně pak místo, jemuž je záhodno se (z pověrečného strachu) vyhnout. Naši dávní předci totiž žili v domnění, že dobře vybrané jméno je může ochránit před nebezpečím.
Jenže stalo se a na dlouhá léta se to nedá odestát!
 
K přečtení:

Janáč Marek / Tumlíř Pavel / Harvalík Milan: Divnopis 2. Proč se to tak jmenuje?, Radioservis Praha 2008, str. 223-225
Svoboda Zbyšek: Přírodopisné motivy na českých komunálních vlajkách a praporech, časopis Živa roč. 59, č. 1-6/2011
Šimek J.: Řetová připravuje obecní symboly. In: Společný čtvrtletní Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat, roč. III/2003, č. l
 
Miloslav Renčín  (Zpravodaj obcí Přívrat, Řetová, a Řetůvka č. 2/2013)

Obrázek v článku s oficiálním popisem:  Vlajka obce, udělená v r. 2003, se dvěma  rostlinami mařinky barvířské (Asperula tinctoria), dodnes rostoucí v údolí místního potoka, uprostřed hořící černý milíř

 
Pokus o stručné shrnutí od redaktora:

Prostě F. Musil opisoval od I. Lutterera, heraldik Z. Velebný od F. Musila a Řetová má chybný oficiální popis vlajky. A přitom stačilo podívat se do literatury, kde mařinka roste a kde růst nemůže, ale to by znamenalo námahu. Ať to tedy lidé vědí.

Přidávám ještě příspěvek stejného autora z roku 2004, kdy jsme toto téma poprvé přinesli na stránky Českotřebovského zpravodaje:

Divnopis – Řetová

V neděli 20. července 2008 (zrovna na řetovskou pouť) odvysílala Česká televize v premiéře „Divnopis – Řetová“ jako další díl cyklu „aneb Proč se to tak jmenuje“ (ČT1 16:40, repríza 21.7. na ČT2 7:20) a sama ho avizovala jako „Putování po zajímavých místech naší vlasti“.
„Když přijíždíte do Řetové od obce Přívrat, u rybníka na vás koukne rozcestník jako z filmové pohádky Pyšná princezna. Směrem k Přívratu je podle něj Miroslavova země a k Řetové míří černá cedule Půlnoční království. (Tím vlastně pořad končil, že důležitější než význam jména je to, jak se tam lidé cítí.) Jazykovědci se ve výkladu opírají o slovo řiť (fuj). Vzhledem k tomu, že se jméno Řetové vyskytuje v podobě přídavného jména, šlo by nejspíše o nějakou vlastnost této obce. Lze například uvažovat o tom, že by její poloha vzhledem k ostatním vesnicím byla vzadu, na konci. Víme například, že jde o dlouhou vesnici, ležící podél potoka. Sousedům se tak mohlo zdát, že je tato vesnice nějak odlehlá. Podoba Řetová místo Řitová (tedy -e- na místě -i-) se vysvětluje analogií podle jména sousední obce Třebová.“
 
Již Antonín Profous (Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, I.-V. díl, 1947-1960) píše, že: „Prvotní tvar Řitová vznikl z přídavného jména řitová a to z obecného jména řiť…“ aniž by ale úvahu konkretizoval. A původně zapsaná podoba Ritow „se v němčině změnila pravidelným vývojem v Ritte“ (Gross u. Klein), opět bez objasnění analogie něm. „překladu“ s čes. jménem. (Č. Třebová, něm. B. Trübau, mělo znamenat „kalná voda“.)
 
Naopak jako nepravděpodobný z důvodu hláskových změn byl odmítnut výklad založený na obecném jménu byliny rýt (i rét) „jížto k barvení vlny barevníci užívají“ a známé v několika odrůdách, zejména mořena i mařinka, též reseda barvířská a užité ve znaku obce. Jen bych dodal, že se jedná vesměs o suchomilné a původem cizokrajné rostliny, těžko se vyskytující v množství nápadném na březích „potoka, jenž protéká porostem rýtu“, od něhož se odvozuje název obce.
 
Abych si přihřál polívčičku, spíš se mi zamlouvá úsudek, že jméno Řetová snad „lze spojovat se srbocharvátským obecným jménem rit – třtina (bažina zarostlá rákosím), které přes podobnost se středohornoněmeckým Riet – bažina, sítí, rákosí (dnes Ried) může být původu domácího“. Nevím jak vy, ale mě by Rákosová nebyla proti mysli. Dodnes jsou totiž v okolí patrná místa, kde roste „rákosí“ bez přítomnosti povrchové vody.
 
Prostor byl též věnován rekreační oblasti Mandl s chatami, rybníkem a kdysi i lázněmi, pro orientaci se sluší připomenout, že mandl postavili po roce 1835 na konci pozemků oddělených od řetovské rychty.
 
Pětiminutový šot uběhl tak rychle, že málokdo před titulky postřehnul odkaz na knihu autorů Marka Janáče, Pavla Tumlíře a Milana Harvalíka „Divnopis. Proč se to tak jmenuje?“, vydanou v roce 2006, kde ale na Řetovou ještě nedošlo.
 
ČT1 bude pořad opakovat v pátek 25.7. v 0:25 hod., na Internetu si ho lze přehrát na http://www.ceskatelevize.cz/program/10168943030-20.07.2008-16:40-1-divnopis-retova.html?searchstring=Divnopis&backaddr=search
 
 
 
Miloslav Renčín (foto autor, 2004 )