Vzpomínky na mé působení v drážní dechovce.                           (2. část)  

V českotřebovské drážní dechovce jsem nejdříve hrál na trombon. Doprovod jsem lehce zvládnul. Po té mě kapelník pan Čeněk Urbánek převedl k barytonu. První hlas hrál pan František Rejman, vojenský muzikant, byla to jednička. Tak např. v roce 1950 se českotřebovská dechovka zúčastnila celostátní soutěže drážních dechovek. pan Rejman tam odehrál výborně tenorové sólo v "Pikové dámě" (opeře P. I. Čajkovského). Hodnotící komise nevěřila, že že sólista je drážní zaměstnanec. Až po předložení jeho legitimace vyloučila, že se jedná o přijednaného profesionála.
Nezapomenu jeho tóny ve smutečním chorálu "Pax vobis"  (Pokoj Vám) nebo v sólovém výstupu ve skladbě "Zbloudili v lese". V této skladbě měl své sólo na křídlovku nepřekonatelný František Skřivánek.
Produkcí tehdy oblíbené dechovky bylo bezpočet. Nejpopulárnější byly vlakové zájezdy. jmenuji Prahu, Bratislavu, Pernštejn, Karlštejn, Demänovské jeskyně v Nízkých Tatrách atd. Zájezdy vždy zpestřovali divadelní ochotníci Čenda Hampl, Olda Bittl, Karel Tomeš. odhodili svoji důstojnost, namaskovaní procházeli vlakem a svými vtipy a taškařicemi bavili účastníky vlakového zájezdu.
Dechovka byla nepostradatelná i při prvních májích, výročních Mírových slavnostech v Javorce i mimo Třebovou. Nutné bylo potřeba pozvednout náladu voličů při státních volbách. Ta produkce začala ve Třebové, ale pokračovala i v okolních vesnicích a zajel i k nám do Zhoře. Tam jsme spustili u volební místnosti. To mě kapelník poručil: "Musíš hrát, já to odvolím za Tebe." Tak se i stalo. Doufám, že to nemělo vliv na konec socialismu v naší vlasti. 0
Populární byly také tzv. ostatkové zábavy, koncerty v Javorce. Dechová hudba též spolupracovala "věncovým sdružením", které poskytovalo hudební doprovod při pohřbech, ponejvíce po tragických úrazech pracovníků ČSD. Nezapomenu na trapas, který se odehrál v Květné. Když jsme tam dojeli, chtěli jsme od hostinského vědět, kde je dům smutku. On s údivem odpověděl, že zde o žádném pohřbu neví. Byli jsme v rozpacích, je-li správně uvedeno datum. Chyba byla v tom, že Květné jsou dvě - u Polička a u Lanškrouna.  Tak jsme si vše ověřili telefonicky a rychle vyhledali hasičský sbor, který nás autem převezl do té správné Květné u Lanškrouna, vzdálené asi 40 km. Dojeli jsme k tamnímu hřbitovu a viděli, že smuteční průvod již dochází k hrobu. Rychle jsme nasadili své nástroje, abychom byli účastni alespoň poloviny obřadu....
Ne mnoho času uběhlo při mém hraní s Františkem Rejmanem. Řekl mi jednou: " Jardo, bude muset hrát naplno, já asi brzy skončím." Velice mně jeho slova překvapil, vždyť byl stár 48 roků.  Ale jeho cukrovka udělala svoje a také ukončila jeho život. Podobný osud stihl i znamenitého kapelníka Čendu Urbánka, jen o několik roků později. Bylo to současně ukončení jedné etapy naší drážní dechovky.... 
Jaroslav Doležal, Zhoř
Fotografie nahoře z vystoupení českotřebovské dechovky vedené Čeňkem Urbánkem 1. máje 1954 v Praze
Fotografie vpravo: Čeněk Urbánek jako člen  drážní dechovky vedené kapelníkem Paulem v r. 1935