Úsilí samosprávného okresu Ústí nad Orlicí o rozvoj Ústecka a Třebovska 1865 - 1928
Publikaci Dr. Jiřího Cihláře s tímto názvem vydalo nakladatelství Grantis Ústí n.O. v loňském roce 2012 a je  také v prodeji např. v českotřebovském knihkupectví Paseka. Knížečku  o 55 stranách zakoupíte také přímo v ústecké tiskárně Grantis.  Knížka se věnuje době poměrně ne příliš vzdálené a postihuje události, které se úzce dotýkají také rozvoje našeho města.  Knížka popisuje bez dlouhých popisů fakta a události, ze kterých mimo jiné vyplývá, že není pravda, že by se město Česká Třebová v historii nesnažilo získat pro sebe sídlo samosprávného okresu nebo i to, že vztahy mezi Českou Třebovou a Ústím nad Orlicí byly  již v této popisované době velmi napjaté. Dal by se najít dostatek příkladů o tom, že právě Ústí nad Orlicí si pro sebe snažilo získat mnohé výhody.  Jako příklad by mohla sloužit např. následující ukázka ze strany 33 této publikace:

"Vztahy mezi oběma městy zostřilo na začátku října 1918 vystoupení českotřebovského starosty Otto Rybičky, který kritizoval, že Ústí postavilo dvě silnice, ale Třebová musela vybudovat silnici do Semanína za své peníze. Ale hlavním obviněním se v téže době s jednání ústeckých zastupitelů s lanškrounskými Němci o vybudování železnice Žichlínek - Lanškroun - Dolní Dobrouč - Ústí nad Orlicí, která by propojila německé obce, obešla by Českou Třebovou. V září se totiž sešli zástupci Ústí  (dr. Vicena, Kučera, H sek, Jan Jandera) v Rudolticích se zástupci Lanškrouna a pak Holásek a Jandera s německými představiteli odjeli do Vídně na ministerstvo železnic.

Lanškroun usiloval o spojení do Trutnova, který se měl stát krajským městem. To podporovalo ministerstvo železnic a arcibiskup Piffl, zdůrazňovaly se nevhodné přírodní podmínky současné trati (Rudoltice, Třebovice). Ústí by získalo lepší spojení na Moravu stalo by se železničním uzlem, z Kyšperku (Letohradu) by vedla přímá trať do Liberce a Vratislavi /Breslau, Wroclav/, Ústí by mělo přímé spojení do Lanškrouna.

K tomuto projektu zaujal stanovisko Svaz českých okresů: vedle vyhnutí se svažitému terénu u Rudoltic, je hlavním výsledkem posílení německého obyvatelstva, spojení Němců na Zábřežsku s německým územím v severovýchodních Čechách, bude po Lanškroun, ale oslabena Č. Třebová a české zájmy vůbec. Doporučuje počkat, až vznikne český stát, posílit stanici ve Třebové na evropskou trať. K tomuto názoru se přiklonila i Národní jednota severočeská.

Okresní výbor doporučil 3. října od této akce ustoupit, 15. října vyslechla městská rada  (v Ústí n.O.) delegáty jednání v Rudolticích a další jednání bylo přerušeno, „i když je projekt pro Ústí výhodný, ale důvody Němců jsou politické a národní".

Účastníci protestní schůze v Třebové 10. října protestovali, že Třebová je odstrkována a akce o železničním spojení je „smrtelnou ránou" pro hospodářský rozvoj i a „národní zradou", protože Ústí se spojilo s německými nacionalisty a je pro „Deutschböhmen" (Německé Čechy). Chtěli odstoupení Kučery a Jandery z okresního výboru a Viceny a Holáska z vedení města Ústí nad Orlicí. memorandum vyšlo jako brožur německy a noviny o něm psaly "stranicky zabarveně a ukvapeně. Okresní věstník v prosinci 1918 uvádí negativní důvody pro stavbu nové tratě, především vysoké náklady. Je prý třeba vyčkat příznivějších podmínek a naopk uspíšit výstavbu českotřebovského nádraží  (bylo dostavěno v prosinci 1924, pozn. red.)....."

Jde skutečně o publikaci zajímavou, možná by stálo za to některá vybraná fakta z knížky utřídit a souhrnně publikovat třeba na stránkách Českotřebovského zpravodaje. Jistě nejlepší bude ale zakoupit celou knížku....                                          (mm)