Při povodni v roce 1958 – kdy se protrhla Srnovská přehrada díky neodbornému založení čelní hráze jsem bydlel s rodiči u Tesařového zahradnictví v Bezděkově. Dokonale jsem poznal, co umí velká voda a jak nešťastné je nekapacitní stavidlo bývalého, starého městského koupaliště.

V té době jsme shodou okolností s bratry Langovými v Brně studovali mimo jiné vodohospodářské stavby, protipovodňová opatření, atd. Osobně jsem v tomto roce na Lesnické fakultě u profesora L.Skatuly studoval předmět hrazení bystřin. V této době byla také rozpracována teorie bleskových povodní na malých povodích.. Pochopil jsme, že to je případ Třebovky.

I tento problém jsme se starostou ing.Z.Langem a místostarostou Fr.Čechem už v roce 1992-93 zařadili do výhledové studie přednostních investičních akcí v Č.Třebové. Protipovodňová opatření na Třebovce, v Křivolíku, v Srnově a na Semanínském potoce patřila s nápravou dlouhodobě zanedbané údržby městských objektů: škol, skolek, silnic, chodníků, náměstí, parků, likvidace černých skládek, rekultivace nebezpečné skládky v Semaníně, Rybníku a skládky škváry v k.ú. Rybník, dokončení skládky domovních odpadů z 80.let v Třebovici a rekonstrukci kina v Dělnickém domě s restaurací, rekonstrukce krytého bazénu, atd. atd. Město komplexně řešilo plynofikaci všech rozhodujících objektů ve městě. Tato výhledová studie ukládala vyhlášení městské památkové zóny s přesunem sochy Sbratření k nádraží. Další akce byly úpravy městských hřbitovů, likvidace „gheta“ v Benátkách s rekonstrukcí tzv. u kasáren, který byl dokonale „vybydlen“ sovětskou posádkou a do kterého byla část občanů z Benátek přestěhována. Obrovská skupina investičních akcí byla spojena s „civilizováním“ kasáren, kde byla nutnost dekontaminovat celý prostor kasáren i s autodromem a střelnicí (1. a 2. ochranné pásmo vodních zdrojů).

Tento článek neunese  zmínění všech investičních akcí, které v 90.letech minulého století pak byly realizovány (řádově se jednalo o více něž 135 akcí). S odstupem času si však dovoluji tvrdit, že ani jedna akce nebyla přeplacená – vždy jsme pracovali s projektantem na projektovém řešení, kalkulacích a používali všech možných úspor a nákladových srovnání s obdobnými stavbami.

Ale prosím zpět k povodním: i v tomto obrovském náporu potřebných investičních akcí jsme začali tím, že jsme zadali odborný posudek kvality a bezpečnosti hráze na Hvězdě, která je stará 600 let a dle současných platných norem už dávno měla mít po havárce. Výsledek: je třeba konat, vylepšit. Následoval účelový druhý posudek zadaný novým majitelem po privatizaci. Výsledek: není to tak zlé (výron u patu vzdušného svahu je minimální). Dál bez komentáře.

Z tohoto důvodu jsme zcela neformálně a rychle založili sdružení starostů obcí a měst ležících na Třebovce s jediným bodem jednání: zpracovat studii protipovodňových opatření v celém povodí. Tento úkol byl zadán otci a synovi Šindlarovým z Vysokého Mýta a z Býště. Toto účelové sdružení se scházelo vždy na pozvání příslušného starosty, kdy formou stavebního šetření za účasti zpracovatele studie jsme prohlédli kritická místa na Třebovce a v záplavovém území.

Studie byla zaplacena z mimoměstských finančních prostředků a obsahovala komplexní opatření k zvýšení retenční schopnosti v celém povodí, suché poldry a opravu a zvýšení hráze Hvězdy a příslušné úpravy Třebovky v Třebovici, Rybníce, Č.Třebové, Dlouhé Třebové a Ústí nad Orlicí, atd.

Dovolte mi osobní poznámku: toto sdružení vedl nevolený, ale o to víc respektovaný ing. Z.Lang.

 

Výsledkem byla vzorová studie, kterou v roce 1997 povodeň 100% potvrdila ve všech parametrech.

Povodeň byla hodně zlá. Povodňovou komisi v Č.Třebové vedl s obrovským klidem a přehledem místostarosta J.Pásek. Všichni v komisi jsme to prožívali v tomto rozsahu poprvé. Nikdy nezapomenu na chvíle na hrázi Hvězdy v době vrcholení povodně v noci bez osvětlení (bylo přerušeno), kdy jsme s místostarostou F.Čechem sledovali kritickou hladinu Hvězdy, která do koruny hráze měla několik cm. V hlavě mě strašily údaje z prvního posudku hráze hvězdy, nebudu rozebírat. Hráz vydržela, ale měla skutečně namále!

Povodeň způsobila hodně škod, byla nafilmována. Starosta Dl.Třebové dokázal pozvat na prohlídku škod tehdejšího prezidenta Václava Havla. Se škodami se také seznámil zástupce ředitele Povodí Labe ing. Staněk (zeť pana profesora M. Chudého, velký příznivec Č.Třebové) a pochopitelně mnoho dalších vlivných činitelů.

Nastala otázka, co dál. Povodeň v roce 1997 přišla naši republiku na 62,5 miliard a zasáhla cca 420 lokalit (údaj z časopisu Ekonom č.23/2013). Asi všem naši politici slibovali potřebné investice.

Osobně nevím, jak se ta naše investorsky rozjela, ale 100% jsem přesvědčen, že naše vzorně připravená studie protipovodňových opatření na Třebovce byla tím rozhodující pro nastartování celé akce. Pod investováním Povodí Labe, Ministerstva zemědělství a Evropské banky proběhla výstavba suchého poldru na Svitavsku, oprava a zvýšení hráze Hvězdy včetně nového výtokového zařízení a postupná regulace  Třebovky v jednotlivých úsecích v Třebovici a Rybníku. V Dlouhé Třebové je regulace Třebovky již z větší části realizována.

Bylo to asi tak, že štěstí přeje připraveným. Vlastní odstraňování povodňových škod v roce 1997 v České Třebové opět prokázalo, že když nám teče do bot, tak se umíme semknout a pořádně zabrat. Absolutorium patří i po letech hasičům, docela zklamali vojáci. Přijeli pozdě a špatně vybaveni. V závěru povodně se hodně snažili. Z celkového poučení, pak později byl, postupně zřízen centrální záchranný systém, který se osvědčil v následujících letech při haváriích, neštěstích a dalších povodních v roce 2002 a 2013.

Abych dostatečně odpověděl na otázku, jak jsme zachraňovali Č.Třebovou před povodněmi dovolím si pokračování v dalším Zpravodaji. Konkrétně se na Č.Třebovou při bleskových povodní valí velké vody ze všech strání. Lépe řečeno ze všech polí, lesů a strání, jak by řekl S.K.Neuman.

Poznámka pod čarou: Povodňové škody v roce 2002 činily 75,1 miliard a v roce 2013 22,0 miliard (odhad). V tomto roce se jednalo o téměř 400 obcí a měst. Logicky lze odvodit, že se od roku 1997 mnoho protipovodňových opatření nerealizovalo. Nebylo by dobré potřebné opatření realizovat, zaměstnat nezaměstnané a opakovaně neplatit povodňové škody?