Tři otázky pro Prof. Václava Cempírka

V uplynulém zkráceném volebním období jste byl jediným Českotřebovákem sledujícím parlamentní dění, pracoval jste v několika parlamentních výborech. Jaký převažující dojem si z působení v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR odnášíte ?


Asi hned odpovím na druhou část otázky. Z působení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR si odnáším velmi dobrý dojem. Možná to zní trochu nadneseně, ale práce mě bavila, byl jsem aktivní ve výborech, neměl jsem žádné osobní ani pracovní konflikty s kolegy v našem klubu TOP09 a ani s kolegy z koaličních a opozičních stran. Tady bych řekl, že jsem navázal a odnáším si velmi dobré, dlouhodobé a kamarádské vztahy s mnoha kolegy z nejrůznějších politických stran. Vím, že z vnějšího prostředí nebyla a není naše práce hodnocena dobře, přesto jsem přesvědčen, že se podařilo udělat řada pozitivních opatření. Po dobu vládnutí pravicové koalice se dařilo držet restriktivní opatření v jistých mantinelech, aby schodek státního rozpočtu se snižoval. Podařilo se nastavit pravidla pro zdravotnictví v úhradové vyhlášce za pojištěnce, v lékové politice, ve stabilizaci rozpočtů nemocnic apod. některá z těchto opatření sice budou novou vládou upravena, ale možná ne. V oblasti dopravy jsme se vyjadřovali k dopravní politice, k věcnému záměru nového zákona o drahách, provedli jsme řadu novel zákonů pro silniční dopravu, které např. legalizovaly cyklovozíky, zavádí přezkušování a zjišťování celkové hmotnosti silničních vozidel nebo snižují platbu mýtného u vozidel s motory EURO5 atd.  Každoročně byla zajímavá práce při schvalování rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro hospodářský rok a výhled, jak pro stavby na železnici, tak pro silniční infrastrukturu. Nám poslancům za Pardubický kraj se podařilo prosadit stavby a zajistit finanční krytí např. pro dokončení R37 z Pardubic do Opatovic n/L,  zahájení obchvatu I/37 kolem Chrudimi a křižovatku „U Trojice“ v Pardubicích. Osobně jsem se ještě věnoval zahájení obchvatu I/43 kolem Svitav.

K první části otázky mohu říci, že jsem pracoval v hospodářském výboru a jeho podvýboru pro dopravu, tuto práci jsem bral i s ohledem na svoji profesi jako stěžejní. Práce v tomto výboru mě nejvíce naplňovala, protože o dopravu se celoživotně zajímám a ze svých zkušeností se mohu k řadě problémů fundovaně vyjádřit. Přesto jsem své názory konfrontoval s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Ing. Jaroslavem Hanákem, výkonným ředitelem Svazu dopravy Ing. Petrem Kašíkem, výkonným ředitelem Svazu spedice a logistiky Ing. Janem Eklem, prezidentem České logistické asociace Ing. Františkem Kynclem, ale i s odborovými svazy ze železniční dopravy, abych se vždy vyjádřil v kontextu s jejich názory. 

Dále jsem pracoval v kontrolním výboru a petičním výboru. V kontrolním výboru jsem zpravodajoval kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, které se týkaly dopravy.

 

 Jste stále velkým odborníkem působícím v oblasti dopravy. Jaký význam přikládáte v současné době se v České Třebové rozvíjejícímu logistickému terminálu společnosti Metrans?


Rozvoji logistického terminálu společnosti Metrans přikládám velký význam nejen pro region Českotřebovska, ale i pro širší okolí. Jsem přesvědčen, že s jeho rozvojem přijde do České Třebové i lehký, případně středně těžký průmysl a tím bude podpořen rozvoj zaměstnanosti. Pro samotný železniční uzel Česká Třebová má velký význam umístění kontejnerového terminálu právě sem. Kontejnery se stávají a stanou se alternativou jednotlivým vozovým zásilkám. Tím seřaďovací nádraží bude stále více ztrácet na svém významu. Například i provozním pracovníkům ČD Carga rozjezd kontejnerového terminálu přinesl práci.

Celý areál od parkovacích ploch pro silniční nosiče kontejnerů přes připravovanou ubytovnu až po kontejnerové překladiště nazývám „malý Hamburk“. Jsem rád, že i čelní představitelé státní správy a samosprávy si uvědomují význam kontejnerového překladiště resp. logistického parku pro Českotřebovsko s ohledem na vznik nových pracovních příležitostí a urychleně řeší silniční napojení. To je právě ten veřejný zájem, kterému řada politiků, ale ani odborníků v České republice nerozumí. Veřejný zájem z pohledu státní správy a samosprávy je právě hledání podpory v oblasti dopravní infrastruktury, její prohlášení za mezinárodní infrastrukturu, případně podpora daňových úlev do legislativy atd., tak jak je to obvyklé z zemích Západní Evropy.

 

Pro parlamentní volby jste na jednom z předních míst kandidátky TOP09  v našem volebním kraji. Co bude podle Vás pro další období nejvýznamnější oblastí?


Pro další období je důležité, aby vláda pracovala jako kompaktní celek a prosazovala nejen politické, ale především hospodářské zájmy. Nelze se stále dívat na zadluženost jako na nějaké zlo, ale musí nastat okamžik, od kterého bude následovat zlom s konkrétními hospodářskými opatřeními. Restrikce mandatorních nebo-li povinných výdajů do terciární sféry nemůže pokračovat ani pomalým natož rychlým tempem. Je třeba se podívat na příjmovou stránku státního rozpočtu a tu naplňovat hospodářskou politikou. Já jsem několikrát opakoval nejen na hospodářském výboru při projednávání strategie ministerstva obchodu, že je nutné provést analýzu v jakých oborech jsme neztratili se světem krok a tyto obory rozvíjet s aktivní státní zahraniční politikou. Jedním takovým oborem je dopravní průmysl, ve kterém jsme schopni ještě konce ujíždějícího vlaku zachytit. Pro řadu Třebováků, kteří pracují v CZ LOKO to nemusím více rozvádět. Obchod nelze vnímat z pohledu teoretické proklamace, že dobrý výrobek se prodá sám. K prodeji je velmi nutná politická podpora, ta již řadu let chybí. Určitě velmi důležitým úkolem pro vládní představitele a politiky bude získat si ztracenou důvěru občanů. Mnohdy se může jednat i o vzájemné nedorozumění. Pokud nebudou na prvním místě u obou stran mravní hodnoty, pak se jakéhokoliv zlepšení poměrů asi jen tak brzy nedočkáme.

 

Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D.