Jak jsme zachraňovali Českou Třebovou před povodněmi    2.část První protipovodňové opatření v katastru Česká Třebová se datuje do 80.let minulého století. Scelování pozemků způsobilo v mnoha případech zintenzivění povrchového odtoku dešťů z polí. Problémy nastávaly tam, kde byla pěstována kukuřice, okopaniny apod. Mezi nejhorší případy patřila pohroma v Litomyšli. U nás v České Třebové a na Parníku byla zlá situace na polích nad kravínem k Floriánovi a u starého hřbitova na Slunečné a v Rudoltičkách. Tuto situaci jsme s velkými obavami sledovali se Slávkem Hlouškem, agronomem a vodohospodářem státního statku. Pan Hloušek byl člověk s velkým přehledem, láskou k půdě a citem pro ochranu třebovského pokladu č.1 – mimořádně kvalitní podzemní vody. Společně jsme na státní meliorační správě v Ústí nad Orlicí urgovali finanční prostředky na systém záchytných, zasakovacích částí opevněných příkopů nad obydlenou částí města. Část byla realizována jako agronomické opatření a část jsem vyprojektoval – např. v Benátkách s odtokem přes lesík do Třebovky. Některé úseky – např. nad třebovských hřbitovem do rozsáhlého trativodu. Vlastní realizaci uvedených protipovodňových opatření zajistila mechanizace Agrostavu v Bezděkově. Ruční práce, svahování a pokládání melioračních žlabů (váha 70kg) zajistili v rámci kondiční přípravy druholigoví volejbalisté Lokomotivy Česká Třebová, za všechny díky ing. Kadlecovi, Jar. Šichanovi a dalším. Dnes je potřeba tohoto záchytného systému podstatně menší, díky „zlepšené“ agrotechnice a také výstavbě satelitního sídliště za kostelíčkem. Systém pracuje s minimální údržbou už více než 30 let.  Velkým problémem byla a je úprava odtokových poměrů v povodí Křivolického potoka nad Pivovarským rybníčkem. Počátkem 90.let celková situace byla neradostná. Nad intravilánem města Česká Třebová bylo několik vodních nádrží (naši předkové jim neříkali poldry)  zrušeno, lépe řečeno zasypáno komunálním a průmyslovým odpadem, převážně z Armaturky. Povodí Křivolického povodí je rozsáhlé 3,18 km2. Velikost stoleté vody Q100 je 5,48m3/s-1. Objem vody stoleté povodně 27,271m3. Povodeň v roce 1997 ukázala, že stávající situace ohrožuje město  a tak byla urychleně dokončena rozpracovaná situace a prováděcí projekt na nápravná opatření. Byl zpracován geobotanický průzkum, který realizaci projektu pochopitelně podpořil. Vzniká tak významný nový krajinotvorný prvek v technokratický upravené krajině a současně tak dochází i k obnově původní retence v povodí, které v nedaleké minulosti bylo ochuzeno o celou řadu vodních ploch jejich zrušením a realizovanou zástavbou. Přehled retencí poldrů v povodí Křivolického potoka je dle prováděcího projektu  následující: R1 Pivovarský rybník                  5000 m3 R2 Panamák                               3800 m3 R3 Farský les                              3140 m3 R4 U srubu                                   500 m3 R5 Utopeňák                               6700 m3 R6 U hájovny                               1300 m3       Poldry: Pivovarský rybník, Panamák, U srubu a Utopeňák mají v menším rozsahu i stálou akumulaci vody s ohledem na zlepšení životního prostředí vodní fauny a flóry. To byl důvod, že jsme pro tuto stavbu nakonec získali 80% dotaci na revitalizaci toků. Výstavbě těchto retencí se stoletá voda 5,48m3/s-1  zmenší na Qred. = 1,06 m3/s-1. Toto množství odtéká přes nový, opravený přeliv a pomocný kbel do potrubí o průměru 600 mm v délce 1,2 km do Třebovky. Výměna tohoto potrubí za kapacitnější dle ORVOSu a tehdejšího vedení Města je zcela nereálná. Je to zcela pochopitelné. Zlepšení tomuto odtoku by pomohla realizace poničeného městského koupaliště, které svojí kanalizační soustavou odvádělo velkou část povodňových vod Křivolického potoka. Nechci zahltit Zpravodaj dalšími údaji a proto na závěr telegraficky: Na počátku 90.let Litomyšl nastoupila trend nové výstavby, rekonstrukcí atd. Několikrát jsme se starostou ing. Langem navštívili Litomyšl, kde jsme se radili a hledali inspiraci. Jedna z bezvadných a rychlých staveb Litomyšláků byla rekonstrukce městského koupaliště. Když naše zastupitelstvo v počátku 90. let rozhodlo o tom, že se za necelý rok budeme koupat, bylo tehdy jediné řešení. Po výběrovém řízení na projekt oslovit litomyšlskou projektovou kancelář a pokusit se o zázrak. Jednostupňový, prováděcí projekt dle našeho názoru, především městského architekta Jiřího Jandery je daleko nejlepším řešením tohoto dlouholetého problému. Komplexnost řešení  je zcela nebývalá, v projektu přes 20 objektů (přístupy na koupaliště, parkoviště, infrastruktura, využití solární energie, atd.) Jedním z objektů je také obnova funkce kanalizace, která by odvedla část velkých vod z Křivolíku a ulehčila by stávajícímu zatrubnění pod zastavěnou částí České Třebové o průměru 600 mm. Po úspěšném výběrovém řízení na realizaci akce byla však dána přednost rekonstrukci krytého plaveckého bazénu, také potřebné akci. Projekt komplexní rekonstrukce městského koupaliště je pochopitelně nadčasový a minimální aktualizace by se dala realizovat v žádosti o příslušnou dotaci. Další protipovodňová opatření si dovolím uvést ve 3.části těchto zkrácených, vzpomínkových textů, které nemají ambice podrobně hodnotit starší skutečnosti. Je to můj subjektivní pohled. Také je to připomenutí úkolů, které před Městem stojí. Ing. Miroslav Dostálek