Míša Stránská se v polské Krynici-Zdrój zúčastnila 29. Mistrovství světa v běhu do vrchu a při své premiéře na tak velké akci si vedla nejlépe z českých dívek. Kategorii juniorek na trati 4.65 km s parametry +286 / -276 m vyhrála  Ortiz Mandy (USA) 22.56, Míša dosáhla času 24:10, družstvo dívek bylo čtvrté, když zvítězila Velká Británie. Tým juniorů dosáhl historického úspěchu a přivezl zlaté medaile a pohár pro vítěze. Ženy skončili v týmech šesté (zvítězila Itálie) a muži osmí (zvítězila Uganda).  Zúčastnilo se 39 zemí. Odkaz na výsledky: http://wmrc2013.pl/   Rozhovor s Míšou: První velká akce v životě a hned takový úspěch. Jaký to byl pocit, když si dobíhala do cíle? Bylo mi dost špatně (smích). V cíli jsem lehla na zem a odháněla všechny, kteří se mě pokoušeli zvednout. Až po chvíli jsem si uvědomila, že jsem vlastně 10. na světě. Skvělý úspěch. Byla jsem šťastná.   Vezmeme to od začátku. Startovaly jste celkem brzy (9:15), v kolik jsi vstávala a jaká byla předstartovní snídaně? Je pravda, že jsem vstávala dřív, než by se mi líbilo (už v 6:15), ale na snídani jsem si pochutnala. Hotelová strava byla po celou dobu našeho pobytu v Krynici výborná. Dopřála jsem si hned 3 kousky tmavého chleba se šunkou, ledovým salátem a hrnkem čaje.   Čím se liší poslední půlhodina před startem na MS a třeba na MČR v běhu do vrchu? Vždycky jsem nervózní, takže to pro mě nebyla žádná změna. Po startovním výstřelu ze mě však všechna nervozita spadne a já můžu běžet.   Popřály jste si s holkami těsně před startem hodně štěstí, nebo už jste se soustředily každá na svůj výkon? Ano, popřály. Podaly jsme si ruce a řekly si, že to všem nandáme   Teď samotný závod. Jak se ti líbila trať a styl dolů-nahoru?   I když trať byla hodně náročná, moc se mi líbila. Sbíhalo se po širokých kamenitých cestách. Následoval prudký výběh sjezdovky a dále do cíle po úzké lesní cestičce.   Dá se trasa závodu porovnat s nějakým závodem u nás? Myslím, že ne. I kvalifikace na Zadově byla trochu odlišná.   Jak se měnilo pořadí na trati a kdy jsi věděla, že tu první desítku už nepustíš? Při startu jsem se snažila držet hodně vepředu, ale jak se začalo sbíhat, startovní pole se hodně roztáhlo. Viděla jsem jen dvě nebo tři holky, které běžely přede mnou. Vůbec jsem nevěděla, jak na tom jsem, mohla jsem jen tušit. Po doběhu na sjezdovku se hodně zpomalilo a mohla jsem vidět pořadí přede mnou. Nesnažila jsem se ale počítat. Chtěla jsem se soustředit na svůj výkon. Sjezdovka byla natotata vyběhnutá a čekal mě krátký odpočinek v seběhu, kde se mi možná podařila načerpat síly na další výběh. Kousek před sebou už jsem viděla Terku Korvasovou a za chvíli jsem jí předběhla. Pak jsem dostala informaci, že běžím na 12. místě a Terka hned za mnou na 13. V tomhle okamžiku jsem se pevně rozhodla, že musím zabrat. Předběhla jsem ještě dvě holky a pak už jsem si místo snažila udržet. Podařilo se .   Jaká byla v cíli reakce trenéra? Smál se na mě už z dálky, a já se smála taky.   Jak vyšlo počasí? A jak vás v cíli občerstvili? Počasí bylo úžasné, jasná obloha, sluníčko a teplo. Krásná příroda s dalekými výhledy mi učarovala. Občerstvení už tak úžasné nebylo. V cíli žádné a na trati pouze voda s bublinkami, která pro mě po náročném výběhu sjezdovky byla téměř nepoživatelná.   Líbila se ti organizace v Polsku anebo máš nějaké výtky? Protože se současně konal polský běžecký festival, zdálo se, že je mistrovství světa pro pořadatele až na druhém místě. Nikde nebyly žádné upoutávky na MS, ani při vyhlašování nebyl za stupni žádný transparent s logem mistrovství. Všude pouze festival biegowy. Těšila jsem se na pěkné startovní číslo, ale ta byla vytištěná na tvrdé čtvrtce A4.. Musela jsem obě čísla nůžkami upravit, aby se mi vůbec vešla na dres. Když pominu malé organizační nedostatky, tak jsem si mistrovství náramně užila.   Otázky položila Adéla, Iscarex team   Fotografie: 1,2 Česká výprava, 3, 4 Míša se závodníky z dalších zemí,  5,6 start, 7 vítězní junioři.