Předvolební televizní posezení 8 lídrů z Pardubického kraje 

Jistě bylo v našem kraji i městě sledováno jednak se týká toho, koho máme do voleb vybrat a jednak i proto, že jsme mohli sledovat, jak si povede v diskuzi českotřebovský starosta Jaroslav Zedník. Dvouhodinový pořad byl spíše nudný a   do konce vydrželi zřejmě jen otrlí diváci, téma určené pro Pardubický kraj bylo školství a jak se ukázalo, tak u řady stran není nijak precizně rozpracováno.  Každý účastník měl v diskuzi měřen čas, aby bylo dělení  tohoto vzácného koření co možná nejspravedlivější.   V diskuzi byla jediná žena, sice mladá a pohledná poslankyně KSČM p. Matušovská, ale ukázalo se, že příliš výřečná není, formulovala neurčitě, a málo výstižně, její výkon považuji v diskuzi za nejslabší, i když to zřejmě vliv na  výsledek voleb mít nebude. Na druhé straně téma školství některým diskutujícím  vyloženě vyhovovalo a  byli zde jako ryba ve vodě, myslím především zástupce strany zelených a hnutí ANO, mluvili se znalostí věci a navíc to byli dobří diskutéři.  Nemyslím si ovšem rovněž, že to něco změní na volebním výsledku. Je těžké bodovat a hodnotit jednotlivé lídry. 

V diskuzi jsme jistě také ostře sledovali českotřebovského starostu, který zde byl označen za  lídra TOP 09 a tak se také v podstatě choval, reprezentoval v podstatě jen tuto stranu a nikoliv jeho koaličního partnera hnutí Starostové a nezávislí, které jej na kandidátku nominovalo. Je tedy zřejmé, že TOP09 chce být hegemonem a v předvolebních diskuzích se zařazením kandidátů k partnerskému hnutí nijak nepočítá, natož potom v Parlamentu. To může být prvním zklamáním, alespoň v předvolební přípravě mohly některé  priority "Starostů" zaznít, i když nakonec v Parlamentu stejně bude za všechny v případě zvolení mluvit pouze jediný řečník a to Miroslav Kalousek. A tak musel v diskuzi Jaroslav Zedník vlastně proti všem ostatním prosazovat školné na vysokých školách, což mu  jistě kladné body u publika z ostatních stran většinou opačného názoru nepřineslo. Možná by jako představitel hnutí starostů by rád diskutoval o jiných problémech. Mluvil však věcně a neuhýbal z tématu. Vinu na problematickém zaměření tématu školství má jistě i moderátor, který zaváděl některé diskutující do slepých uliček svých vlastních vizí,  kde je chtěl mít, např. u středních škol se řešil základní problém, tedy zvýšení počtu žáků v učňovském školství tak, že tomu má napomoci  daňová úleva u praxi provozujících podnikatelů či firem. Základ je ovšem jinde, žáky ze ZŠ vůbec do učebních oborů přesvědčit, nalákat, podpořit. O tom se mluvilo jen zcela okrajově. Teprve potom, když už jsou učební obory naplněny, přichází v úvahu praxe a možné úlevy...

Ještě jeden postřeh k pořadu. Vůbec zde nebyl lídr za SPO Zemanovci, prostě proto, že nepatří mezi 8  nej stran v našem kraji. Vzhledem k výsledku v krajských volbách 2012 a nedávné návštěvě prezidenta republiky Miloše Zemana, která mohla pro tuto stranu  nějaké hlasy přinést to vypadá, že Zemanovci v našem kraji spíše ztrácí. Možná za to mohou spory a podivná odvolávání z kandidátek v této straně.....

Jak to dopadne: Celkem se z Pardubického kraje dostane do Parlamentu deset poslanců, kteří to budou se uvidí již brzo. Nevýhodou Pardubického (volebního) kraje je malý počet voličů. Podobně tomu je v kraji Vysočina nebo  Libereckém či Karlovarském.   Bohužel  se ukazuje, že není rovnost hlasů voličů v různých krajích a považuji za potřebné tuto situaci změnit.  Proč vlastně musí být volební kraj totožný s krajem administrativního uspořádání?  Při volbě do Senátu bylo třeba vytvořit 81  téměř identických obvodů a vytvořily se nehledě na hranice okresů i krajů. Zde by mohl být základ pro vytvoření nových volebních krajů, ve kterých by byl také stejný počet poslanců a odevzdaný hlas voliče by měl tedy stejnou váhu ať jej volič odevzdá v obci z Pardubického  či Jihomoravského kraje.  Tím by také bylo možné dodržet 5% hranici pro získání zástupce v Parlamentu  ve všech krajích. Pro Pardubický kraj taková hranice neplatí, je vyšší. Do Parlamentu se tedy dostane lídr kandidátky z našeho kraje až při mnohem vyšším % hlasů než jinde.   Paradoxem třeba v minulosti bylo to, že se poslancem za KDU-ČSL v minulosti stal  Cyril Svoboda z pražské kandidátky, přestože zde tato strana 5%hranici ani nepřekročila  a  jiné kraje své poslance neměly, přestože zde bylo odevzdáno pro lidovce v % daleko více hlasů.....  (mm)