Českotřebovský deník 268/2014  (16.11.)                              
Vzpomínka na Jiřího Musílka

Vážený pane redaktore, stále se vracím k Vašemu článku uveřejněném v říjnovém čísle Českotřebovského zpravodaje, ve kterém informujete své četné čtenáře o úmrtí pana Jiřího Musílka. Ano, i já jsem jedním z nich. Vaše informace mne nejenom nelítostně překvapila, ale po přečtení Vašeho článku mne přímo donutila k opravdovému zamyšlení...
Máte pravdu! Česká Třebová ztratila v jeho osobě člověka dělného! Jsem velice rád,že jeho záslužná činnost a práce byla podána z několika úhlů a záleží teď opravdu na jeho přátelích a spolupracovnících i pokračovatelích,aby nám všem podrobněji osvětlili jeho osobnost a hodnoty,které nezištně vytvářel.
Sám jsem měl příležitost se s panem Musílkem v posledních letech několikrát setkat. Témata našich upřímných rozhovorů byla rozmanitá. Obdivoval jsem jeho obětavost, důkladnost a elán při tvorbě jeho televizních reportáží. Zrovna tak, když jsem sháněl prvotní informace a faktografii o životě Vladimíra Pácla. Nezapomenu nikdy na jeho úsměv a upřímnou radost, když s jeho pomocí se dílo dařilo. Příležitost mluvit a diskutovat s tímto vzácným člověkem nikdy nebyl ztracený čas. V rozhovorech nám vždycky šlo o optimální řešení. Nikoliv o to, že starší má mít pravdu! A byl i poctivě společenský. Měl i radost z dobrého výsledku, kterého třeba dosáhli i ti, kteří nebyli jeho jednoznačnými přáteli!
Osobně vzpomínám na chvíle, kdy jsem byl poctěn jeho návštěvou mých fotografických výstav v Kulturním centru. Zvláště živě mám v paměti den, kdy byla zahájena výstava "116 zastavení v Provence". Tématikou výstavy byl potěšen a musím se pochlubit,že i mými fotografiemi. Vyznal se mi,jak tuto oblast Francie má rád a jak jako turista si ho "vychutnal". Tehdy jsem mu nabídl, že by mne jenom potěšilo, kdybych některou z fotografií mu mohl po ukončení výstavy věnovat. Rozhodl se pro "Meandr řeky Vernon" Později mi sdělil, že obrázek už visí a má z něho radost. Jsem rád,že v posledních měsících jeho života, měl potěšení i z mé fotografie.  
Svou vzpomínku záměrně píši v předvečer státního svátku 17.listopadu. Pan Musílek byl i váženým činitelem politickým. Nedivím se, že vzhledem k jeho letoře zůstat ve "velké politice" opravdu nemohl! Vrátil se, aby nadále velkoryse pomáhal svému městu, ve kterém žil a bydlel. Chápal to jako morální povinnost a zákon.  Pan  Musílek byl pro mne člověkem příkladným a ušlechtile skromným!                  
Josef Zavřel, Praha
Fotografie z vernisáže výstavy 116 zastavení v Provance dne 9. 4. 2014 s Dr. Josefem Zavřelem i s Jiřím Musílkem    

Které ovocné dřeviny se mohou kácet?

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (http://www.mzp.cz/) Pro lepší orientaci, jaké stromy a keře na zahradách, u rekreačních objektů a zahrádkářských koloniích lze kácet bez povolení, připravilo Ministerstvo životního prostředí seznam ovocných dřevin.  Seznam je součástí nové metodiky pro ochranu dřevin a jejich kácení, kterou MŽP zveřejní ve svém Věstníku do konce tohoto měsíce. Ministerstvo životního prostředí připravilo pro orgány ochrany přírody metodiku, jak postupovat podle novelizované vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, včetně seznamu pro snadnější identifikaci ovocných stromů. Pro bližší představu přinášíme informaci pro obce, obecní úřady i veřejnost, kterou se mohou řídit při posuzování ovocných dřevin, jež je možné od 1. 11. 2014 kácet bez povolení, a to na pozemcích v zastavěném území, evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří a ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Ovocnými dřevinami jsou zpravidla myšleny dřeviny, které záměrně vysazujeme a pěstujeme za primárním účelem sklizně a konzumace jejich plodů. Pro jednodušší orientaci v duchu této vyhlášky lze využít následující seznam ovocných dřevin:
  • Angrešt, Rybíz
  • Broskvoň
  • Hrušeň
  • Jabloň
  • Temnoplodec 
  • Jeřáb obecný moravský (sladkoplodý)
  • Kdouloň
  • Líska obecná
  • Mandloň obecná
  • Meruňka
  • Morušovník
  • Ořešák vlašský
  • Maliník
  • Slivoň
  • Třešeň
  • Višeň
Dřeviny rostoucí mimo les a jejich kácení 

(Ing. Jaroslav Hrádek ) Významnou složkou životního prostředí, vyžadující zvýšenou ochranu, jsou dřeviny rostoucí volně mimo les. Jedná se o stromy či keře rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách ve volné krajině a v sídelních útvarech na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkce lesa ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Ve smyslu § 7 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen z. č. 114/1992) jsou veškeré dřeviny chráněny před poškozováním a ničením.
Na Den válečných veteránů poděkovali za péči o válečné hroby

Pardubice (11. listopadu 2014) -  Den válečných veteránů, který se u nás slaví od roku 2001, si dnes připomněli i na Pardubickém kraji.  Hejtman Martin Netolický spolu se zástupcem Ministerstva obrany České republiky Imrichem Vetrákem slavnostně poděkovali čtyřem osobnostem, které se zasloužily o zachování a přetrvání válečných hrobů na území regionu. Těch je v kraji celkem 1374.
Pamětní plaketu Ministerstva obrany obdrželi Jiří Vaněček za významný osobní podíl na opravě vojenského hřbitova obětí 1. světové války na hřbitově Svatého Kříže v Chrudim a Josef Havel za dlouholetou prezentaci historických událostí v letech 1938–1945 v Ústí nad Orlicí a péči o válečné hroby. Ocenění se dočkali také starosta Dobříkova Jiří Svatoš spolu se starostou obce Sruby Alešem Peckou za příkladnou péči o válečné hroby na území jejich obcí. „Vedle Dne válečných veteránů je jedenáctý listopad datem ukončení první světové války. Tento významný den je třeba si připomínat. Jedenáctého listopadu proto považuji za vynikající příležitost poděkovat vám za vaši obětavou péči o válečné hroby. Musím rovněž ocenit přístup ministerstva obrany, které se dlouhodobě hlásí k obnově a péči o tyto válečné pomníky,“ poděkoval přítomným hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Zástupce ministerstva Imrich Vetrák upozornil, že pro většinu obcí, které jsou z pravidla vlastníkem válečných hrobů, je péče o tyto objekty běžnou součástí strání se o celou obec.